Pevnost Slovácka padla. Zakončování bylo tristní

Na druhou stranu – Pardubice jsou na začátek jarní fáze hratelný soupeř a výsledkově hluboko pod Slováckem. Očekával jsem tedy domácí tři body. Ale výsledek je takový, že můžu zanedbat osobní hygienu – studenou sprchu jsem dostal už na stadionu.

Bohužel už první poločas nastavil celkem jasné tempo. Slovácko se docela plácalo a hlavně ve středu hřiště byla znát absence Matěje Valenty, který společně s Trávníkem a Havlíkem tvořil nebezpečné trio v rozehrávce. Milan Petržela, korunovaný na Krále Milana I. za svých 500 zápasů, byl jedním z mála hráčů Slovácka na hřišti, který ukázal svou kvalitu. Ten chlap je prostě přírodní úkaz, a jestli se nezraní, klidně může dosáhnout na 555 zápasů, které si stanovil jako další metu.

Každopádně Slovácko mělo obrovský problém s rychlými mladými hráči Pardubic. Radoslav Kováč dokazuje, že umí s mladíky pracovat a vybičovat je k dobrým výkonům. Bylo to vidět i na hřišti v kontrastu se Slováckem plným třicátníků. Pokud Martin Svědík z týmu odejde, je to právě Kováč, kterého bych rád viděl jako nového kouče na lavičce Slovácka. Věřím tomu, že by generační obměnu, kterou Slovácko prochází, zvládl a hráči jako Vecheta s Juroškou by pod ním mohli hrát na vyšším levelu. A kdyby měl vedle mladíků v týmu i zkušenosti ve formě Kadlece, Daníčka, Petržely, může dosáhnout velkých met.

Byť si Slovácko tvořilo šance, muselo už od začátku zápasu dotahovat. Po necelé čtvrthodině daly Pardubice z brejku gól a stadion byl jako opařený. Opařenost pak vystřídal vztek – hráči Pardubic padali při každém souboji a rozhodčí tomu svým výkonem moc nepřidával. Pískal z mého pohledu dost jednostranně a vrcholem byla neodpískaná ruka Pardubic a odepřená penalta. Nevím popravdě, k čemu je v takovém případě VAR.

Už během přípravy říkal trenér Svědík, že je třeba přivézt náhradu nejen za Matěje Valentu, což se povedlo v osobě Patrika Blahúta, ale taky pravého obránce. Reinberk prostě potřebuje konkurenci a ideálně i promluvit do duše. Už v několika zápasech byl jednoznačně nejslabším článkem Slovácka a výkon proti Pardubicím jen potvrdil, že tuto sezónu si za rámeček rozhodně dávat nemůže. Ztráta několika balonů, nepřesné přihrávky, nedůslednost a pomalé rozhodování jsou věci, které v jeho věku a při jeho zkušenostech od prvoligového hráče nečekáte.

Jak už jsem psal výše, ve středu hřiště byla hodně vidět absence Valenty a hra byla hodně neuspořádaná, hráči se neustále hledali a vypadalo to jako plácaná někde na plácku mezi paneláky. Kim je sice šikovný, technický a rychlý typ hráče, ale není to tvůrce hry. Docela doufám, že se Blahút brzo rozehraje a že svou někdejší kvalitu ukáže i Kohút, který se v podstatě vrací zpět do hry. Další ranou pro Slovácko je pak zranění Daniel Holzera z přípravného zápasu v Turecku, nad nímž se stále vznáší pach ovlivnění ze strany rozhodčích.

Do druhého poločasu vstoupilo Slovácko lépe. V šatně asi muselo být hlučnější představení pana Svědíka. Hráči působili koncentrovaněji a už se zdálo, že Pardubice udolají. Nezapomeňme na to, že Slovácko má tradičně silné druhé poločasy a umí otáčet zápasy. Ale k otočení zápasu by to chtělo dát gól. Slovácku se nemůže upřít snaha a kvalita hry ve druhém poločase. Ale dneska při něm prostě nestálo štěstí. Napočítal jsem asi pět nebo šest jasně gólových šancí, ale ne a ne to tam padnout.

Tlak Slovácka stoupal a prakticky půl hodiny mělo možnost hrát v přesile kvůli červené kartě pro pardubického Mareše. Bohužel ale jakákoliv šance končila nejpozději ve vápně a musím vystřihnout dnešní výkon Kinského v bráně Pardubic, který svůj tým dotáhl ke konečnému vítězství. Byť Slovácko srovnalo na 1:1 minutu před koncem základní hrací doby, hned pár minut nato se Pardubice dostaly do brejku a Hlavatý nakonec brankáře Heču překonal. Tím byl dokončen dnešní zmar a smůla domácích. Tým z Uherského Hradiště prohrál po předchozích sedmi zápasech, ve kterých bodoval.

Závěr pojmu již tradičně. Líbil se mi jednoznačně Kinský v bráně Pardubic – má lví podíl na výsledku. Líbilo se mi i nasazení Slovácka a schopnost si vytvořit šance. A líbila se mi i kulisa, kterou vytvořil jak domácí kotel, tak docela velká návštěva Pardubic.

Nelíbil se mi pak výkon Slovácka hlavně v prvním poločase. Oba góly Pardubic byly taková „z prdu kulička“, prostě dvě šance a dva inkasované góly. Fotbal se ale hraje na góly, ne na krásu. A byť vytváření šancí kvituju, neschopnost jejich proměňování v podání borců z Uherského Hradiště byla rozhodujícím prvkem.

Výkon rozhodčích? Spíš špatný než dobrý. Volek chvilkami působil jako někdo se selektivní slepotou a nutkavou touhou vytvářet náhodné hvizdy. Ale že by pískl penaltu při ruce ve vápně a faulu, to ne, to se asi díval po hezkých holkách na tribunách.

Vstup do jarní části Slovácku nevyšel. Momentálně se ale nachází na 4. místě s 35 body a sedmibodovým náskokem na Olomouc. Aby si tuto pozici udrželo a mohlo se ucházet o Evropu, bude se muset celý mančaft sebrat a zabrat. Dokázat to může už příští týden v tradičně horkém derby se Zlínem.

Jiří Dostálek