Článek
Františka Pláničku obdivoval celý svět, přestože nebyl typická hvězda jako jsou fotbalisté v současnosti.
Inscenace ke 120. výročí narození Františka Planičky
Je tomu už dlouhých 120 let co se narodil legendární slávistický brankář František Plánička. Za svou kariéru odchytal téměř tisíc zápasů a překonat ho prý bylo hodně těžké. Se Slavií získal osm titulů a byl součástí československé výpravy, která si odvezla stříbrné medaile z Mistrovsví světa v roce 1934. Takto významná osobnost českého fotbalu si určitě zaslouží uznání a připomínku.
V rámci představení máte možnost shlédnout poměrně netradiční divadelní zpracování jeho příběhu, v němž hraje jen několik málo lidí. V hlavní roli se objevuje Jaroslav Nosek, který se svého úkolu zhostil na výbornou. Možná nemá takové brankářské schopnosti jako slavný gólman, dává na něj ovšem vzpomenout pomocí momentů z jeho fotbalového i soukromého života.
Významnou postavu hraje v představení i Josef Hervert, který si střihnul roli současného reportéra. Pomocí otázek tak nabízí pohled na život slavného brankáře s důrazem na ty nejdůležitější chvíle jeho kariéry. Součástí je ovšem i několik dětí a nechybí ani časté promítání dobových záběrů či fotografií.
Vzpomínky dcery či vnuka, diváci pomáhají atmosféře
Skvěle je například zpracován rozhovor s dcerou brankáře Danou Lukešové. Ta nabízí i daleko niternější pohled na tuto osobnost fotbalu. Představuje ho jako přísného otce, který sice svou rodinu miloval, zároveň ovšem hodně času věnoval i svému nejoblíbenějšímu sportu. Když si divák uvědomí, že o slavném fotbalistovi slyší mluvit jeho takto blízkou osobu, skoro ho z toho mrazí v zádech.
Pomocí různých pokřiků a tleskání se snaží někteří představitelé zapojit i diváky v sále, což samozřejmě funguje na výbornou. Fanoušci fotbalu se určitě nebudou bát skandování a potlesku, díky čemuž budou mít z daného zážitku ještě větší radost.
Představení je přitom rozděleno na dvě části. V té první jsme viděli zmiňovanou inscenaci, ve druhé na divadelní „hřiště“ přišel sportovní historik Vladimír Zápotocký i s dcerou Františka Pláničky Danou Lukešovou a vnukem Martinem Lukešem. Pomocí vzpomínek přenesli diváky do doby dávno minulé a celkovému zážitku z daného programu přidali ještě větší intenzitu.
Jaroslav Tvrdík by chtěl inscenaci zabudovat do slávistického muzea
Na premiéře ve Strašnickém divadle nechyběl ani šéf pražského klubu Jaroslav Tvrdík. Ten byl hodně rád, že se někdo zhostil onoho úkolu představit slávistickou legendu a celkově byl z představení nadšený. Určitě by se podle něj mělo v nějaké formě stát součástí muzea Slavie. Třeba prostřednictvím videa.
Pravdou je, že celý projekt působí hodně dobově a nabízí někdy až nostalgickou atmosféru. Napomáhají k tomu nejen zmiňované fotografie a videa, ale třeba i muzika včetně nejoblíbenější písně rodiny Pláničků.
Pár herců a skromné kulisy nabízejí velký příběh
Nebudeme si nic nalhávat, nejedná se o nějakou megalomanskou produkci. Samotné představení je postavené na několika málo lidech a skromných kulisách. Jenže v tomto případě je to jednoznačně žádoucí, protože nic potom neodvádí pozornost od samotného příběhu. A ten je prostě takřka hollywoodský. Plný lásky ke sportu, ale i vážných věcí z dob minulých. Zmíněna je v něm totiž třeba atmosféra Itálie v dobách Benita Mussoliniho, která byla hodně obtížná.
Z představení ovšem budete odcházet potěšení a uspokojeni z kulturního prožitku. Připomenete si, že i my jsme v minulosti měli hráče, které obdivoval celý svět.
Další informace a dojmy si můžete poslechnout i ve videu Jaroslava Hauera.
