Hlavní obsah
Sport

Plzeň a EKL? Jízda, kterou nikdo nečekal

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Jindřich Jager/Žongl

V deštěm skrápěné Florencii skončila ve čtvrtek pouť plzeňských fotbalistů evropskou konferenční ligou. Odveta čtvrtfinálového dvojutkání s ACF dospěla po bezbrankové remíze z Plzně až do prodloužení, v kterém ale domácí bleskově rozhodli dvěma góly.

Článek

Na zvrat v utkání neměla Plzeň ani dostatek sil, a nutno kriticky přiznat ani kvalitu. To ovšem neznamená, že by tým ze západu Čech neměl být nač hrdý.

Viktoria při letošní pouti evropským pohárem připsala do národního koeficientu 22,5 bodu! Úžasné. Na českých sociálních sítích se to hemží pochvalnými komentáři napříč všemi skupinami fanoušků. Ale též se objevují názory a komentáře typu:„Ale v konferenční lize jsou lehčí soupeři.“; „Tohle srovnání je hodně zavádějící.“; „Vždyť Plzeň hrála i předkola a měla víc zápasů“; „Tohle se nedá srovnávat, protože to a ono.“ Ano, nedá se to srovnávat, soupeři jsou možná lehčí, ale je to úplně jedno. Prostě 22,5 bodu, hotovo, nazdar, tečka, deset. Protože zrovna na desátém místě se díky bodovému přísunu Viktorie Plzeň náš národní koeficient usadil, a nikdo nás pro sezónu 2025/2026 z tohoto místa již sesadit nemůže. Jistě nelze opomíjet ani příspěvky pražských klubů Sparty a Slávie. Ale v tomto komentáři se především věnujeme Plzni. Takže pojďme si tu pohárovou jízdu projít a připomenout.

Nejprve řečí čísel a stručného výčtu. Viktoria odehrála v EKL 16 utkání. Ani jednou v základní hrací době neprohrála. Základní skupinu s přehledem vyhrála, a získala 18 bodů. To je nový český rekord. Postoupila do čtvrtfinále EKL, což je naopak rekord klubu. V ohromné porci zápasů dostala jen pět gólů, a sama jich vstřelila dvaadvacet.

Tři předkola před skupinou Plzeň zvládla

A podrobnějším pohledem. Pro plzeňský tým začala pohárová cesta v 2. předkole EKL, kdy při losu z 21. června 2023 jí byl z osudí přiřazen poměrně málo známý tým FC Dirta z Kosova. Plzeň byla v tomto losu nasazená, a balkánský tým neměl představovat větší problém. Přesto to byl právě tento tým, který svojí hrou představoval pro Plzeň nejtěžší zkoušku hned v úvodu. Na přelomu června a srpna nejprve Plzeň doma uhrála „jen“ remízu, a postup do dalšího předkola pak vybojovala na horké kosovské půdě s výsledkem 1:2.

V 3. předkole poměřila síly s maltským Gżira United Football Club, který však poměrně jednoznačně přejela s výsledky 2:0 a 4:0 pro plzeňský tým. Poslední překážkou pro postup do skupinové fáze poté byl klub věhlasnější, dvojnásobný kazašský mistr Tobol Kostanaj FK. Daleké cestování na východ, opět bouřlivá podpora diváků v Kazachstánu, to vše kromě fotbalových kvalit soupeře musela Plzeň překonat. Povedlo se, a Viktoria si v klidu mohla počkat na los skupinové fáze EKL po venkovní výhře 1:2, a domácí odvetě v Plzni 3:0.

Do skupiny pak byla nalosována společně s kluby Ballkani, FC Astana a populární Dinamo Záhřeb.

Jízda skupinou bez ztráty kytičky

Skupinu pro plzeňské zahájil 21. 9. zápas s Ballkani, a deset dní před Vánoci pak skupinovou derniéru ukončil domácí zápas s FC Astana. Pohárový podzim vyšel Plzni skvěle. Ani v jednom utkání nepoznala přemožitele, a neztratila žádný bod za remízu. Dokonce, z výše uvedených pěti gólů, které za celou dobu EKL Plzeň dostala, v této části soutěže inkasovala pouze jednou v šesti zápasech. Klobouček, to se nepovede každý rok.

Po této krasojízdě Plzeň postoupila do jarní fáze Konferenční ligy. Konkrétně do osmifinále, jehož los proběhl 23. února 2024 od 13:00. Soupeřem po losu se stal klub ze Švýcarské Ženevy Servette FC.

Jarní fáze na hraně možností, přesto s úspěchem

OSMIFINÁLE

Vyřazovací fáze začala pro Západočechy v jihozápadním cípu francouzsky mluvícího Švýcarska při ústí řeky Rhôny ze Ženevského jezera. V zemi Helvétského kříže je klub Servette FC jedním z nejstarších, a mimo jiné se stal 17 x mistrem švýcarské ligy. V našich končinách jej většina fotbalové veřejnosti zaznamenala až na podzim loňského roku, kdy se v rámci skupinové fáze Evropské ligy potkala se Slavií Praha. Do jarní fáze EL Ženeva neprošla, a přestoupila jako třetí tým tabulky právě do ligy konferenční.

V prvním, poměrně ostrém utkání ve Švýcarsku gól nepadl. Plzeň si kromě okopaných nohou a několika boulí přivezla do odvety výsledek, který uchovával šance na postup. To samozřejmě platilo i pro soupeře. Ani odvetné utkání v Plzni, a odehraných 90. minut gól nepřineslo, a tak se o postupujícím rozhodovalo v následném prodloužení. Střelecký apetit nebyl nadělen žádnému z 22 účastníků zápasu ani během 30. minut prodloužení, a tak se šlo do penalt. Osobně jsem byl na stadionu, a napětí se dalo krájet. Famozní gólman Jedlička se stal hrdinou, když dokázal několik pětek chytnout. Hlavně díky němu se v Plzni dlouho slavilo, protože do čtvrtfinálem se Plzeň ještě nikdy nepodívala.

ČTVRTFINÁLE

Soupeře pro čtvrtfinále jako tradičně určil los, který se uskutečnil v pátek 15. března od 14:00. Viktorii byl nalosována slavná italská Fiorentina. Té se sice v italské lize moc nedaří, a aktuálně je až na desátém místě. V loňském ročníku však došla až do finále EKL, které se odehrálo v aréně pražské Slávie. Eden byl svědkem souboje mezi ACF a londýnským West Ham, za který nastupují i naši dva krajánci, Tomáš Souček a Vladimír Coufal. Přestože Fiorentina v tomto utkání prohrávala, dokázala se několik minut po obdržení gólu sama prosadit, a vrátila se tak do zápasu. Ten ve prospěch kladivářů nakonec rozhodla situace v úplném závěru utkání, a pohár nad hlavu zvedal soupeř. V letošním ročníku si tedy jistě chtěl slavný klub nepovedenou sezónu zachránit právě na poli v pohárové Evropě. V cestě mu stála Viktorie, které se sice moc šancí nedávalo, ale i fotbal někdy přináší překvapení. Všichni, a troufnu si tvrdit, že výjimek bylo opravdu jen pár, se k tomuto zápasu upínali, protože kdo fotbal sleduje o trochu více věděl, co by znamenalo, kdyby se v tomto dvojutkání povedlo uhrát třeba jen bod za remízu.

ACF nad aktuální síly Plzně

V prvním domácím utkání se právě toto povedlo, a celý český fotbalový tábor propukl k nadšení.

Domácí plichta nechala opět dveře pro obě mužstva otevřené. Každý však tušil, že v Itálii to nebude mít Plzeň vůbec jednoduché. I v odvetě Viktorie praktikovala úspěšnou taktiku z minulého utkání, a vystavěla zeď. Ta však nebyla tak pevná jako minulý čtvrtek, a tak se na bránu plzeňských valil jeden útok za druhým. Útoky Fiorentina povětšinou tahala po krajích, kde bylo kvůli zahuštěnému středu přece jen volněji. Z centrů před bránu, kterou opět hájil Marin Jedlička pak profitovalo mnoho závarů, a vyložených šancí ke vstřelení gólu. To, co zdobilo plzeňského golmana po celou dobu nejen v lize, ale i v poháru, tedy neskutečné zákroky, to bylo proti tomu, co bylo vidět jen slabým odvarem. Třiadvacet střeleckých pokusů v 90. minutách zápasu, z toho pět na branku. V síti však neskončil žádný. Dnes se již nedozvíme, jak by se utkání vyvíjelo, kdyby z ojedinělé šance plzeňských v úvodu padl gól. Robin Hranáč však na centrovaný míč nedosáhl. Ani to, zda by Plzeň nepředvedla další zázrak ze západu, kdyby v 66. minutě nedostal Cadu červenou kartu. Na kdyby se však nehraje, a ACF svůj tolik očekávaný gól vstřelila hned v úvodu prvního nastavení. A když opět na začátku toho druhého přidala gólovou pojistku, bylo o postupujícím rozhodnuto.

Musíme na rovinu uvést, že pokud by to dopadlo jinak, tedy postupem Plzně, nebylo by to pro předvedený výkon spravedlivé. Italský tým Viktorii přehrával po celý zápas. Jen v nastavení vyslal směrem k bráně dalších 17 pokusů, z toho čtyři na bránu. Dvě z nich sice Martin Jedlička zneškodnil, ale postup toho předvedla Plzeň opravdu málo. Na branku soupeře přímo nevystřelila ani jednou, střely mimo pouze dvě.

Přesto myslím, a troufám si tvrdit, že v naší redakci nejsem jediným, že Plzeň za celé své působení může mít hlavu vztyčenou. Do dalších utkání, a nejen v těch ligových, může díky získaným zkušenostem, ale i financím, které si na bonusech vykopala jen a jen těžit.

Dvě poznámky na konec

Závěrem si dovolím ještě dvě poznámky. První se týká gólmana Martina Jedličky. Jeho výkony jsou opravdu málo vídané. Reflexivní zákroky, kdy mnohokrát už fanoušci soupeře zvedají ruce na oslavu gólu, a najednou se v tom prostoru, kudy má mířit míč do sítě objeví ruka, noha, či jiná část těla. To prostě zůstává rozum stát. A jsem si jistý, že si toho všiml každý. Vedle sedící kolega, možná nebyl novinář, ale třeba scout některého z věhlasných evropských klubů. Výkon Martina Jedličky nejen v tomto utkání musel jistě zájem mnohých vyvolat. Pokud by v Plzni přistála na gólmanskou jedničku Jedličku nabídka, nemohl by se divit absolutně nikdo.

Poznámka závěrečná. Zda si Plzeň v ročníku příštím svůj úspěch zopakuje, či jej ještě vylepší, netušíme. Zda to bude pod vedením trenérského mága Miroslava Koubka je též ve hvězdách. Sám sebe před sezónou, když Viktorii přebíral, označil jako překlenovacího trenéra. S jeho službami je však management týmu natolik spokojen, že mu byla nabídnuta nová roční smlouva k pokračování ve funkci. V 72 letech, též málokdy vídané.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz