Článek
Adu, Lawal a Toure jako vítr v obranách soupeřů
Všechny tři afričtí útočníci jsou především rychlí a dynamičtí. Právě na tyto atributy se zaměřil sportovní úsek při výběru posil, když upozadil tělesnou výšku. Ne že by Lawal a Toure byli vyloženě prckové, ale v porovnání s Durosinmim, Kabongem, Metsokem a jediným zůstavajícím Vašulínem je rozdíl viditelný na první pohled.
Kabongo na hostování, Vašulín na lavičce
Právě Chris Kabongo opustil kádr Viktoriánů a jarní část odehraje v Mladé Boleslavi. Na začátku jarní části dostával příležitosti a ve srovnání s podzimem hrál o mnoho lépe. V přípravě nastřílel pár gólů, ale hned v prvním mistrovském zápase musel střídat pro zranění. Právě „skleněná tělesná konstituce“ zřejmě zapříčinila, že z kola ven půjde právě on. V Basileji nastoupil na závěrečných dvanáct minut a v Chance Lize zůstal pouze na lavičce.
Tam začínal poslední zápas i Daniel Vašulín. Jeho se týkaly pouze zápasy nejvyšší tuzemské soutěže, do zápasů ligové části Evropské ligy dle pravidel zasáhnout nemohl. Vrátil se z Olomouce jako devítigólový střelec, ale v Plzni mu opět zvlhl prach. Proti Liberci promarnil několik slibných šancí. V kádru s největší pravděpodobností zůstane, protože je jediným útočníkem s výškou 195 cm a zbavovat se ho není dle mého názoru vhodné.
Nečekaná změna zatím přináší úspěch
Když se podíváme na týmy ať už z domácí soutěže, či z jiných zemí, vysocí útočníci jsou zpravidla nedílnou součástí základní sestavy. Například Guirassy v Dortmundu, který je mimochodem ve vynikající formě, Haaland v Manchesteru City, a v Česku Tomáš Chorý v barvách Slavie. Vzpomeňme i třeba na Oliviera Girouda, který měl skvělou kariéru a stále ještě hraje v barvách Lille.
Plzeň se rovněž ubírala touto cestou. Zmiňme jména Chorý, Durosinmi, Kliment, Bassey, Metsoko, Kabongo a Vašulín. Zvlášt za nepříznivého stavu lítal do vápna jeden rohlík za druhým právě na hlavy dlouhánů. Martin Hyský má evidentně jiný plán. Méně statiky, více dynamiky. Výsledky hovoří jasně: v novém kalendářním roce pět výher, pouze jedna ztráta při remíze s Portem, a to hlavně proto, že druhý poločas hráli Plzeňáci v deseti. Je třeba uznat, že pro oko diváka je tento způsob hry líbivější.
Transformace na hvězdný tým v Plzni nenastane.
Po zveřejnění majetku Michala Strnada a porovnání s majiteli předních evropských klubů jsem si říkal, že je možná proměna Viktorie. Konkrétně v klub, který bude mít výborné hvězdné hráče, dostane se do Ligy Mistrů, a hlavně v ní už nebude za otloukánka. V klub, který postoupí o level výše, a i tam bude konkurenceschopným.
Tato myšlenka však zůstane pouze nesplnitelným snem a přáním. Strnad společně s vedením klubu viditelně nemají zájem utrácet za hvězdy a už vůbec ne razantně navyšovat výplaty všech hráčů, což je v takovém případě nevyhnutelné. Lawal i Touaré jsou především hráči s vynikajícím potenciálem. Teď je otázkou, zda se pojede ve stejných kolejích, tedy levně koupit a do dvou let s vysokým ziskem prodat, nebo zda je cílem získat v těchto hráčích budoucí dlouhodobé opory. Rozumné uvažování zvítězilo.
Buďme rádi za možnost vidět každý rok pohárové zápasy na vlastní oči
Nadneseně řečeno, zpočátku mě mrzelo, že se klub nevydá cestou ve stylu podobnému PSG či ManCity, když na to má finance. Na druhou stranu je stálým účastníkem Evropské ligy, před kterým musí být každý soupeř na pozoru, a kde si vede velice dobře. Fanoušci mají o zábavu postaráno, vidí na domácím stadionu evropské kluby včetně těch slavných. Co by za to dali třeba Teplice či Jablonec.
Autor článku: Tomáš Zelenka
