Po vodním pólu přišel nezájem. Sparta tak z Chorvatska odjíždí bez bodu

Bezzubá Rijeka se na rozdíl od Pražanů prosadila z ojedinělé šance, čímž si přivlastnila všechny body. Slova Petera Vindahla o tom, že v Konferenční lize není tým, který nemohou porazit, tak vzala rychle za svá.

Hráči se ve čtvrtek nedostali ani k půlící čáře a byli kompletně promočení. Déšť snášející se z Chorvatského nebe přetvořil hřiště na lagunu. Místo trávníku byla hrací plocha pokryta souvislou vrstvou vody a fotbal tak připomínal spíše zábavné reels z facebooku, než kopanou na evropské úrovni. V pátek už se dohrávalo za krásného slunečného počasí. Jenže i té dohrávce chyběl tentokrát fotbal.

Když ve čtvrtek přímý přenos ukázal nástup hráčů na hrací plochu, všem u televizních obrazovek bylo jisté, že se zápas nedohraje. Všem až na anglického sudího. Ten zřejmě pod myšlenkou toho, že vážil tak dlouhou cestu, nechal hráče rozehrát zápas ve vodním pólu. Ono to totiž ani jinak nazvat nejde. V kalužích hráči dokázali balón kopnout maximálně metr před sebe, než se díky odporu vody zastavil. Kdo si nevzal kovové kolíky, ten na hřišti mohl bruslit. Pády hráčů pak připomínaly vystoupení akvabel.

Trvalo to třináct minut, než sudí dostal rozum a zápas přerušil. V tu chvíli za stálého deště nastoupili týpci s fukary, se kterými na podzim odklízí listí a začali vodu z hřiště vyhánět. Situace až komická, když se člověk podíval na oblohu, ze které sršely proudy vody. Tohle video obletí svět. Po dvou hodinách se ale hráči na hřiště vrátili. A kupodivu do stejného slejváku.

Rozhodčí pískl do píšťalky a hrálo se dál. Občas vodní pólo, občas skoky do bazénu, někteří krasobruslili a někteří vypadali jako babička, která vyleze na zmrzlý chodník v dřevácích. Tohle s fotbalem nemělo absolutně nic společného. Ještěže rozhodčí rozum dostal alespoň o půli, kdy už šlo hráčům skutečně o zdraví. Zápas přerušil a čekalo se na termín dohrávky. A ten přišel v pátek. Díky tomu si Sparta dokonce musela odložit víkendový zápas s Bohemians.

Pátek už přivítal hráče krásným počasím a tak se mohlo jít na věc. Rozhodčí pískl do píšťalky a kdo čekal ofenzivní válec ze strany Sparty, ten se nestačil divit. Sparta sice dominovala v držení míče. I několik šancí si vypracovala, ale impotentní Kuchta na hrotu jejího útoku předvedl stabilní „no goal“ výkon. Když se pak k němu přidali i ostatní, tlak otupěl a vše vygradovalo jedinou útočnou akcí Rijeky, která se dokázala ihned prosadit. 1:0.

Hráči Sparty se zřejmě viděli v teplácích doma na gauči u Gilmorových děvčat, protože nezájem o fotbal z nich přímo tryskal. Žádné přepnutí do útoku a snaha o zvrat zápasu. Sparťané se po hřišti ploužili, nenabíhali, neměli snahu něco vyprodukovat. Hráči Rijeky ke šnečímu tempu přispívali pádem po sebemenším kontaktu a tak diváci zavření v kleci hostí, mohli sledovat jeden z nejhorších zápasů Sparty za poslední dobu.

Dokáži se vžít do situace hráčů. Jedete na zápas, na který jste natěšení. Terén není nic moc, ale přesto se snažíte dostat ze sebe to nejlepší. Rozhodčí vám zápas přeruší, nechá vás uschnout a pak vás pošle zpátky na hřiště, které je už ve stavu zdraví ohrožujícím. Nechá Vás dohrát poločas a druhý den, když už jste měli ležet na gauči, musíte zpátky. To vás pak ten fotbal skutečně nebaví. Jako profesionál si tohle ale prostě dovolit nemůžete.

Sparta do svého kádru zařadila několik hráčů, kteří prošli její juniorkou. Jejich kvalita ale ukazuje to, že systém práce s mládeží skutečně propracovaný nemá. Do určité míry dokonce odráží aktuální stav dospělého fotbalu na mezinárodní úrovní a vysvětluje výsledky reprezentace posledních let.

Dlouhodobě nejslabšími články sparťanské sestavy jsou totiž mladíci Ryneš se Suchomelem. Suchomel ve čtvrtek odehrál první půli ale ve druhé už se na jeho výkon nešlo dívat a nahradil ho Ryneš. Ten ale nebyl o mnoho lepší, když měl v útočné třetině hřiště pouhopouhé dvě přesné přihrávky z osmi. Není tak divu, že průměrný Vydra nad těmito dvěma aktuálně ční. Všem ale ukazují právě zahraniční hráči, jak se má fotbal hrát. Je až zarážející, že zahraniční hráči bojují za Spartu víc než její odchovanci. Nebo alespoň kvalitněji.

Obecně Sparta pojala zápas s Rijekou spíše jako takový přátelák. Sestava tomu odpovídala a výkon také. Rijeka svým výkonem rozhodně nevyčnívala a za normálních okolností by měla být pro Spartu jednoduchým soustem. Spatně zvolená sestava a rozmary počasí však zapříčinili, že bude muset o body bojovat s kvalitnějšími soupeři, aby mohla myslet na postup z ligové fáze. Hráči by si měli sáhnout do svědomí.

Autor textu: Petr Vikuk