Článek
Takže ač se to nezdá, letos je Slavia oproti loňsku už plus pět.
Kondiční připravenost je ukázková
Pokud bych chtěl něco vyzvednout, tak je to fyzická připravenost týmu. To bude problém pro všechny soupeře, nejen pro Budějovice či Zlín. Věřím, že kdyby se Ivan Schranz, Václav Jurečka nebo Christos Zafeiris přihlásili na Pražský mezinárodní maraton, tak by se etiopští běžci raději začali ze strachu odhlašovat ze soutěže. Možná to je důvodem, proč zatím nenastupují od začátku některé posily. Přece jen na hru v takové intenzitě si musíte zvyknout.
Třikrát stejná chyba
Vypadá to, že mančaft si definitivně zvykl na rozestavení 3-4-3 a zdá se, že mu to jde k duhu. Jen mě děsí chyby v obraně. Tři zápasy a třikrát se soupeři dostali do šance z totožné pozice, přičemž pokaždé byli ve vápně v početní nevýhodě. Ale obrana je nově složená a mladý Tomáš Vlček si na tříobrancový systém teprve zvyká. Co se jej osobně týká, tak je pro mě jeho výkonnost příjemným šokem. Dozadu to sice není stoprocentní a občas si neodpustí chybu v rozehrávce, ale jeho vývažení míčů a doplňování útoku je špičkové.
Někdy je méně více
Kdo mě naopak v neděli naštval? Trenér Trpišovský říkal, že nebyl spokojen se střídajícími hráči, ale konkrétně nechtěl jmenovat. To já klidně jmenovat budu! Hned tři borci mě totiž vytočili docela dost. Matěj Jurásek s Mohamedem Tijanim absolutně nepochopili, že nejsou na mistrovství světa ve ztrácení míčů a za daného stavu je potřeba hlavně podržet balón. U obou bylo vidět, jak se chtějí ukázat a prodrat do základu, ale místo toho bude trenér příště zvažovat, jestli je vůbec nasadit jako náhradníky. Na svou šanci ostatně čekají Lukáš Masopust, Conrad Wallem nebo Jakub Hromada.
U Juráska je pak otázkou také to, do jaké míry na jeho hlavu zapůsobily zmínky Jaroslava Tvrdíka o sumě, kterou za něj nabízí Stuttgart. To moc promyšlené nebylo. Ostatně takových hráčů, kterým přestupové spekulace zamotaly hlavu, už bylo. A to se jednalo o zkušenější hráče, než je devatenáctiletý teenager.
Kolář opět „čaroval“
Třetím z party, která mě vytočila doběla, byl Ondřej Kolář. Já mám toho kluka rád, ale nevsází si on někdy na to, jakou pitomost zase vymyslí? Někdy by mě vskutku zajímalo, jaké má v brance myšlenkové pochody a jestli nechce svou bohorovností některé starší fanoušky Slavie zavraždit. Nicméně musím uznat, že ve vymýšlení minel umí být vskutku inovativní. Tentokrát měl štěstí, ale bude jej mít i příště?
Podepište Ondru Lingra, prosím
Trochu mě děsí i efektivita. Problém to byl už v prvních dvou zápasech a teď to vygradovalo. Jasně, brankář Zlína vychytal nemožné, ale spousta situací se dala vyřešit tak, aby neměl šanci ani on.
Ondřej Lingr předvedl, jak se to má dělat, čímž jen potvrdil, proč je pro trenéra Trpišovského tak cenný hráč. Herně nijak nevyčnívá, ale v zakončení není v současném kádru Slavie lepšího borce. A já proto apeluji na vedení. Pane Tvrdíku, podepište Ondru, ať to stojí, co to stojí. Chápu, že roztáčet platovou spirálu nikdo nechce, nicméně navýšení platu by pořád přišlo na menší peníze než shánění podobně kvalitní posily.
Vítejte zpět, pane inženýre Provode
Jestli mě někdo svými výkony v úvodu sezony nadchl, tak je to jednoznačně Lukáš Provod. Dva roky to bylo trápení, ale nyní je na trávníku opět starý dobrý Provod. Hlavně fyzicky se střelec branky na půdě Leicesteru dostal do svého topu a hned je to znát i na herním sebevědomí. Teď je důležitá jen jedna věc, aby konečně zůstal zdravý. Ani nevíte, jak jsem rád, že na levém křídle hraje on a ne žoldák Plavšíč. Sbohem Srdjane.
Takový terén je šílenství
Trávník v Edenu je katastrofa, ostuda a hlavně koledování si o obrovský problém. Nebudu hodnotit, do jaké míry jde jeho stav za koncerty prznitele hudební kultury Marka Ztraceného, ale že je v žalostné kondici vidí všichni. Hráčům se na tom blbě hraje a vážným zraněním kotníku či kolena tohle přímo nahrává. Bude nyní v rozběhnuté sezoně dostatek času na řešení tohoto problému? Doufejme.
Los nám přál, ale to i loni
V Evropě vypadá cesta velmi schůdně, přiečemž velkou výhodou může být také to, že ukrajinský soupeř nebude hrát na domácím hřišti a v Košicích by mohli mít naši hráči domácí atmosféru. Ostatně já tam jedu a zájem v mém okolí mě velmi mile překvapuje. Ale nenechme se ukolébat, loňské zápasy v základní skupině Konferenční ligy by měly být dostatečným varováním. Na druhou stranu jsem přesvědčený, že letošní mančaft je výrazně silnější než ten loňský. Ano, loni se v lize vyhrávalo doma s větší lehkostí, ale to není všechno. Věřím, že současný tým má mnohem větší předpoklady pro to, aby urval i zápasy, kde to herně zase tolik nepůjde.
Sudí pokračují v zaběhnutých kolejích
A že jsem se nevyjádřil k výkonům sudích v úvodních kolech? Tak jen lehce. Chápu, že rozhodčí nemusí být žádný Cicero, ale způsob obhájení penalty Hradce naším „nejlepším sudím“ Daliborem Černým patří do silvestrovských speciálů. Já jen věřím, že si se sudími pan Kovařík udělá pořádky, protože takovéto diletanství prostě není možné.
