Pohádková proměna Sigmy Olomouc: Od prasečích hlav k evropským pohárům a velkým posilám

Klub, který před rokem čelil protestům fanoušků včetně incidentu s uříznutými prasečími hlavami před Androvým stadionem, se nyní raduje z plných tribun, v podstatě nového a zaplněného kotle, který našel nové místo na tribuně jih, nového majitele, účasti v základní skupině Konferenční ligy a jako bonus jeden z největších transferů v rámci ligy. A tak mi nezbývá než jako úvod říct: pojďme si přiblížit situaci u nového silného hráče naší ligy SK Sigma Olomouc.

Jak jsem řekl, v březnu minulého roku se před stadionem objevily plakáty s nápisem „Prasata z vedení, vzdejte se velení“ s podobiznou pana Ladislava Mináře. Situace eskalovala, když někdo „vyzdobil“ vstupní portál stadionu dvěma uříznutými prasečími hlavami a cákanci připomínajícími krev. Rozhodně nic příjemného a věřím, že v takové atmosféře se vážně těžko pracuje. Přesto se povedlo vyhrát český pohár a dovést úspěšný prodej klubu novým majitelům.

A ti začali pro mě velmi sympaticky, když vyhlásili „amnestii“ pro fanoušky s dříve udělenými zákazy vstupu na stadion. „Nechceme s sebou vláčet minulost. Rozhodli jsme se udělat tlustou čáru a dát všem fanouškům příležitost začít znovu,“ řekl před sezónou pan Ondřej Navrátil.

Nyní noví páni Sigmy učinili další velký krok, když je doslova na spadnutí jeden z největších transferů v rámci naší ligy. Příchod Michala Berana z Jablonce – čerstvý reprezentant, který patří bezpochyby mezi nejlepší záložníky, se odpojil od reprezentace a se svým manažerem přistál vrtulníkem. Nemusíte dvakrát hádat kde – ano, v Olomouci.

Velkou posilou je i příchod Ahmada Ghaliho ze Slovanu Liberec. Nigerijský fotbalista patřil v poslední době k nejlepším hráčům na severu Čech. Pro Liberec se jednoznačně jedná o velkou ztrátu. Jenže jak sám generální ředitel Jan Nezmar pronesl, vzhledem k velice zajímavé nabídce pro Ghaliho nebylo pro Slovan možné ho udržet. Tím se jen ukazuje, že Sigma je i na poli přestupů velký hráč. Obrovským lákadlem jsou pro příchozí samozřejmě i evropské poháry.

Byla šance, že si Sigma dokonce zahraje Evropskou ligu, ale los k ní byl až příliš krutý. Malmö bylo rozhodně jedním z těch nejtěžších soupeřů, co byl v osudí, ale i tak rozhodně pro Hanáky i přes vypadnutí cenná zkušenost. A navíc když vypadnete s tím, že vás čeká základní skupina Konferenční ligy, porážka rozhodně tolik nebolí. Zvláště když vás čeká italská Fiorentina s fotbalisty jako Kean či Comuzzo v čele. Nebo polský Raków s trenérem Markem Papszunem a bratrancem Haalanda Jonatanem Brunesem.

Z klubu sužovaného protesty a špatnou atmosférou, která doslova visela ve vzduchu, se během roku stal stabilní celek s evropskými ambicemi. S novým majitelem a posilami, jež jsou v národním mužstvu. A ať chcete, nebo nechcete, velkou zásluhu na tom má muž, který klub vedl, když v něm peníze příliš nebyly a kvůli kterému se protestovalo – pan Ladislav Minář. Každá mince má totiž dvě strany. Buď jak buď, Sigma začíná psát svoji novou kapitolu s pokorou k minulosti, ale s odvahou snít o budoucnosti.

Autor textu: Josef Volejník