Článek
Stejně jako v neděli, kdy se hrálo už 308. vzájemné utkání pražských „S“. Kdo z fandů přišel na fotbal, dostal kopanou se vším všudy. Možná mu přitom shořela mikina, když sledoval šílený úprk Pavla Řeháka přes hřiště, aby prý uklidnil situaci. Tak to určitě.
Oba pražské kluby jsou momentálně počítány mezi top českou smetánku, co se fotbalovosti týká. Oba týmy hrají prestižnější EL, válí doma v lize a jejich hráči se pravidelně zúčastňují reprezentačních srazů. V minulém, úvodním kole evropské soutěže obě mužstva vyhrála, stejně tak v lize a svou hrou přiváděla fanoušky fotbalu skoro k extázi. Tedy té pozitivní. V derby to však neplatilo. Oba týmy klesly na úroveň pralesní ligy - jak předváděnou hrou, tak chováním.
Když se Spartě začne dařit fotbal, Slavia ho přestane hrát
V posledních několika sezónách kralovala českému fotbalu právě Slavia. Ačkoliv třeba pokaždé nezískala nutně i titul. Ale předváděnou hrou, rozvojem hráčů i celkovým projevem mužstva, patřila k absolutní špičce. Na to se lehce zvyká, zvláště když váš největší soupeř má problémy sám se sebou. I v posledních derby, tedy těch před nedělí, se snažila Spartu přehrávat především fotbalově. A více méně se jí to dařilo.
Sparta však pod trenérem Priskem udělala nevídaný pokrok. A nejde ani tak o poslední titul. I ten většina odborníků stejně raději přisuzovala Slavii a letenští jen mazaně využili jejích slabších chvilek. Sparta začala hrát „fotbal“, zvládat i „velké“ zápasy nejen v lize, ale hlavně v Evropě a na Eden se dotáhla výsledkově, ale i kvalitou hry. A když tedy zavítala v neděli do Edenu, byla zjevnou taktikou červenobílých právě snaha nenechat Spartu hrát fotbal. Slavia na fotbal, jakožto pohlednou podívanou pro široké masy, rezignovala. A vsadila na boj na ostří nože s nedovolenými prostředky.
Fotbal nezachránilo vůbec nic
S jakou taktikou šla obě mužstva do utkání? Trenér Priske se po utkání dušoval, že chtěl od svých hráčů, aby za každé situace hráli fotbal. Dánský elegán většinou, vlastně nikdy, nelže. Lze tedy jeho slova brát vážně. I taktika domácích se dala vytušit - hostům v tom zabránit a dát jim nějakou tu branku navíc. Jak moc si slova obou trenérů vzali jejich svěřenci k srdci, bylo, bohužel, vidět na hřišti. Absolutní zatmění mozků, podpořené krvelačnou nenávistí a fotbal na hodně vedlejší koleji. K tomu se kupodivu propůjčili i zahraniční hráči v dresech pražských S. Laciho „přemotivovaný“ skluz, či souboje Ogbu versus Olatunji, to mluví samo za sebe. Ale internacionální hvězdy měly své „vzory“ v domácích hráčích.
Respekt nula, rozum nula, adrenalin a krvežíznivost sto
Nikoho na hřišti nebudeme „šanovat“. Že Holeš bránil elegantně a Provod byl gentleman mezi jednookými? Že Haraslín hru rozpohyboval? Tak na to se v derby nehrálo. Nebylo jednoho výkonu, jednoho jediného hráče, který by si zasloužil absolutorium a pochvalu v novinách. Jen výkony na hranici mezi kung-fu a ragby, žádný respekt k soupeři a absolutní ztráta soudnosti. A když se k tomu přidá rozhodčí, který na sebe nechá řvát od hráčů obou týmů, ať už pískne cokoliv, je nasnadě, co se muselo v Edenu odehrávat. Jít s potomkem na derby, když na lavičce domácích sedí Pavel Řehák a nalevo nastoupí Jan Bořil? Zbláznili jste se?
Nebo byste čekali nějaký motivační tweet od pan Tvrdíka? Kdeže! Jen přilévání oleje do již tak hodně rozlezlého ohně nenávisti.
Výstavní skříň? Proboha čeho, útočné války?
Podzim je dobou náborů. Mnoho rodičů uvažuje, že by se jejich potomci měli věnovat nějakému sportu, třeba zrovna fotbalu. Jestli si však omylem v neděli pustili v televizi derby, pak zřejmě z obavy, aby jejich dítě nemuselo podstoupit stejnou „lobotomii“, jakou mají zjevně za sebou někteří jeho aktéři, koupí dítěti raději nový počítač.
Jak se asi derby líbilo představitelům českého fotbalu. O případných zahraničních agentech v hledišti raději nemluvím. Myslím, že ti si pro každý případ v poločase koupili od nějakého podloudníka vojenskou přilbu s nočním viděním, aby se případně dostali za hranice České republiky se zdravou kůží.
Tak jak se na souboj pražských „S“ koukalo panu Fouskovi? Šilhavému? A všem „odborníkům“ na slovo vzatým, kteří v poslední době naší ligu vynášejí pomalu do nebes? Co jim vytane na mysli při „nenápadném“ faulu Chytila na Vindahla, který „odšpuntoval“ orgie „lobotomů“ na hřišti? Co jim vytane při některých rozhodnutích rozhodčího Sikzszaye? Nevyloučil třeba Preciada, ale jeho penaltovým zákrokem si byl stoprocentně jistý, ačkoliv ani v televizním studiu byli lehce na vážkách.
Liga bez Berbra jde vstříc světlým zítřkům?
A teď se pustíme na malinko tenký led. Páni „fevolucionáři“, pane Šmíco, Rajnochu, Kollere, ruku na srdce. Opravdu si myslíte, že je liga „čistá“? Ne, lépe - že je liga bez „postranních úmyslů“ silnějších psů? Pomiňme proč už s vámi dál „nepeče“ pan Příhoda. Jistě se proto našlo nějaké přirozené vysvětlení. A půjdeme až na samou hranici spekulace. Nepracuje manželka pana Szikszaye pro plzeňskou Viktorku?
Pokud je odpověď ano, pak se ptám, s kým hraje Sparta hned v příštím kole? Aha, jasně s Viktorkou. A co by jejím hráčům proti letenským, jistě mimo dobré rehabilitace, také pomohlo? Co třeba, když by její klíčový hráč nemohl nastoupit. To by bylo docela fajn, ne? A je to tady! Spekulace jako hrom. Ladislav Krejčí se popral s Janem Bořilem a je tedy po právu z kola venku.
Ovšem, já se s tím párat nebudu a půjdu až za horizont. Komu by nejvíce prospěl úspěch Viktorky na Letné? No jasně, Slávii. Případný tříbodový bonus by se jí určitě hodil. Takže třeba jediným úkolem Jana Bořila bylo „nastartovat“ Ladislava Krejčího tak, aby se nechal vyloučit. Třeba měl Chytil přímo v popisu práce drobnými provokacemi rozzuřit kapitána letenských (a jiné borce v rudém) k nepříčetnosti. Třeba. Spekuluji. Hodně moc spekuluji. Určitě to není pravda a předem se všem dotčeným omlouvám, že jsem se nechal unést.
Vždyť Jana Bořila si pamatuji jako milého, ale už tenkrát hodně šikovného malého caparta, který si s námi dospělými zahrál fotbalový turnaj na malém hřišti. A s panem Řehákem jsem měl také jednou co do činění. A musím říci, že mi připadal jako pohodář. Ovšem zdání, zdá se, hodně klame. Zvláště, když jde o derby.
Už v příštím zápase bude Slavia i Sparta zase hrát fotbal. Jan Bořil dostane stopku, Ladislav Krejčí dostane stopku, pan Baránek červenou vydýchá, Pavel Řehák se zase stane člověkem. Vášně opadnou, vše se zklidní. Hráči zase najdou ztracený respekt. A možná si i na reprezentačním srazu spolu zahrají kanastu. Možná. Ale tenhle dojem, který zanechali v neděli už nesmažou. A moje spekulace se také jen tak nerozplynou. Ale Jan Bořil třeba dostane pozvánku do reprezentace.
A takhle to vidím já. Ostatně soudím, že derby a lobotomii bychom měli zrušit. Už nikdy nechci vidět sprintovat Pavla Řeháka do hřiště, aby „uklidnil situaci“. Nikdy.
