Článek
Zatímco se domácí hráči z moravské metropole vezli na postupové vlně, jeden z adeptů na titul ukázal naprosto nulový pokrok oproti předchozí sezóně. Čerstvě podepsaný bratranec Erlinga Haalanda na soupisku ještě nezamířil, zato počet absentujících hráčů nápadně připomínal konec minulé sezóny.
Letenští sice nasadili do hry nově příchozího Alcócera a navrátivšího se Karabce, ale že by hra doznala sebemenší změny, to se rozhodně říci nedá. Rádoby profesorský fotbal ze strany favorita soupeř neúprosně trestal. Zápas rozhodně nepřipomínal souboj nováčka s adeptem na příčku nejvyšší. Sparta tak na začátek soutěže dostala pořádnou facku (1:3), která je ale výsledkem dlouhodobě nekoncepční práce managementu a lhaní si do vlastní kapsy.
Opakující se individuální chyby
Už v minulém ročníku letenští dopláceli na hrubé individuální chyby. A nebylo tomu jinak ani v sobotu večer v Brně. První branka domácích přišla po ztrátě Huga Sochůrka při dlouhém vhazování. Špatný první dotek vyslal do brejku Vašulína, který se nemýlil a nasadil Surovčíkovi ukázkové jesle.
Když už se na začátku druhé půle hostující celek zmátořil a podařilo se mu vyrovnat, další chyba přišla při bránění standardní situace. Irwing nechal zcela osamoceného Vedrala, který naservíroval balón na hlavu Vachouška. Ten opět nebráněný jen doklepl míč do zcela odkryté sparťanské branky. Pohled na Jana Kuchtu stojícího ve vlastním vápně s rukami v bok ještě před samotným výskokem střelce druhé branky byl vševypovídající.
Třetí branka už byla skutečným hřebíčkem do sparťanské rakve. Nedomluva mezi Surovčíkem a Zeleným dala prostor Ezehovi, který už měl jednoduchou práci. Zlehčování vysoké prohry v generálce na ligu s Nordsjaellandem tak jednoznačně ukazuje na obrovské podcenění a možnou nekompetentnost zodpovědných osob.
Dlouhodobě neřešený problém
Pokud si na Letné vyhodnotili, že problém minulé sezóny byl v nízkém počtu vstřelených branek, tuto nekompetentnost to jen podtrhuje. Sparta dál už několikátou sezónu přivádí jednu útočnou posilu za druhou a absolutně ignoruje stav obrany. Jak Tomáš Rosický, tak Brian Priske jednohlasně hlásí, že s obranou jsou spokojeni a přitom právě to je největší problém celého týmu. A problém je to dlouhodobě neřešený.
Nyní se sice hovoří o příchodu dvoumetrového dlouhána z norského Tromso, což ale nejspíše bude vyváženo odchodem Asgera Sorensena. Vedení letenských naprosto ignoruje volání fanoušků po vyztužení obranných řad. Tomáš Rosický si stojí za tím, že ví co dělá. Celý management se tváří, že problémy jsou v útoku, a jejich arogance srážejí Spartu níž a níž.
Pokud od nováčka soupeře dostane Sparta tři branky, co asi může čekat proti silnějším celkům Chance Ligy? Nemluvě o snaze prokousat se do Ligy mistrů přes francouzský Lyon. A to ještě v brance stojí lepší z dua Surovčík – Vindahl. Vedení ale dál bude tvrdit, že chyba je v útoku, že se složením mužstva jsou spokojeni a že soutěž je dlouhá. Tohle nezachrání ani sám Haaland. Problém Sparty je tak jednoznačně výsledkem absolutní absence sebekritiky jejich managementu.
Druhá půle velké zlepšení, byly tam super věci dopředu, bohužel jsme je neproměnili. Ale ta obrana, to je teda peklo. Ryneš úplně z formy, hraješ misto něj na beku nejlepšího ofenzivního hráče. Zelí a Šéva katastrofa, Kadeřábek absolutně nestíhal. Tohle má na starosti Brian 🧐
— Milan Procinger (@m_procinger) July 25, 2026
Malé pozitivum na velké kaňce
Sparta nezvládla vstup do soutěže a tak se pozitiva na její hře hledají velmi špatně. Přesto by se nějaká ta kladná stránka najít mohla. Tou je naděje, kterou přináší sparťanské mládí. Na Letné se vydali cestou obrody kostry týmu, kterou chtějí stavět na kvalitních mladých nadějích a hra Karabce se Sochůrkem dávají určitou naději.
Hugo Sochůrek sice zapříčinil první branku soupeře, ale jeho přehled na hřišti spolu s odvahou představují jednu z mála pozitivních stránek hry Sparty. Pokud ho nestáhnou ostatní svým nezájmem a nekvalitou, potom může ze Sochůrka vyrůst hráč velmi vysokých kvalit.
Návrat Adama Karabce z francouzského Lyonu by mohl být pro Spartu darem z nebes. Jeho technické schopnosti jsou vysoko nad úrovní Chance Ligy. Jeho problém ale je v přístupu. Pokud by devadesát minut hrál se stoprocentním nasazením, mohl by dnes hrát v celku, který pravidelně hraje pokročilé fáze Ligy mistrů. Jemu se ale nechce a na hřišti je to po většinu času dost znát. Pokud Brian Priske zvládne jeho mentalitu, potom v něm může mít Sparta spasitele. V opačném případě dalšího podprůměrného hráče typu Irwinga.
Autor textu: Petr Vikuk
Zdroj statistických informací: Livesport
