Článek
Na přípravu odcestovaly i nové posily a zároveň zákonitě chyběli hráči, kteří již na stadionu U Nisy působit nebudou. Největší bombou je bezesporu příchod Michala Hlavatého. O blonďatém špílmachrovi jsme se však již v jednom z nedávných článků rozepsali. Proto se dnes zaměřím na nováčky, kteří jsou zatím pod radarem a nebo právě na fotbalisty, kteří kádr opustili.
Slovenská klika ve Slovanu
Slovenští hráči hráli v Liberci vždy důležitou roli. Rastislav Michalík, Ivan Hodůr, Filip Hološko či Michal Breznaník zanechali U Nisy výborný dojem. Pak tu jsou také ale například Lukáš Csáno, Erik Micovčák nebo Filip Oršula. Tito fotbalisté patří do skupiny hráčů, kteří se na severu Čech neprosadili a po určité době se v tichosti vrátili na Slovensko. Všichni fanoušci Slovanu doufají, že Patrik Dulay a Martin Rýzek budou patřit mezi první skupinu hráčů a v případě budoucího odchodu, nebudou jejich kroky směřovat k našim východním sousedům, ale za tučný obnos peněz spíše někam na západ. Potenciál na to mají oba dostačující. Povede se jim ho přetavit v kvalitní výkony na hřišti?
Nejčerstvější posilou Liberce je Patrik Dulay, který přišel na přestup z FC ViOn Zlaté Moravce – Vrábce. Devatenáctileté křídlo nastupovalo převážně za tým U19, ale v poslední sezoně si připsal i osm zápasů ve slovenské nejvyšší soutěži. I přes velmi omezenou minutáž a fakt, že se dostával na hřiště spíše až v pozdějších fázích zápasů, si dokázal připsat dvě asistence. Odchod Dulaye neneslo dobře vedení slovenského klubu, podle kterého si fotbalista chtěl přestup do Liberce v podstatě vynutit. Na klubovém Facebooku se k tomu vyjádřil generální manažer Zlatých Moravců Marek Ondrejka:
„Pro náš klub to byl velmi komplikovaný a náročný transfer, který probíhal až na úrovni našeho majitele. A to ze dvou důvodů. Komunikace dalších stran (agent hráče) byla od úvodu velmi nestandardní, až zvláštní, navíc hráč měl hlavu nastavenou pouze na odchod.“
Určitě je pochopitelné, že žádný klub v Evropě nechce pouštět své talentované fotbalisty ještě předtím, než stihnou něco svému mateřskému celku předvést. Zároveň je ovšem třeba poznamenat, že Dulayovu rozhodnutí opustit Zlaté Moravce se nelze divit. Vion má za sebou tragickou sezónu, ve které si v celém ročníku připsal pouhopouhé dvě výhry a zaslouženě padá do druhé ligy. A když na potápějící se bárku hodí laso tým z české ligy, je nadmíru jasné, že po něm hráči skočí. Dulay nebyl výjimkou a podepsal se Slovanem čtyřletou smlouvu.
Mládežnický reprezentant se pokusí zvýšit konkurenci v křídelních prostorech liberecké sestavy, kde Slovan poměrně tlačí bota. Za Ghaliho s Tuptou na krajích v podstatě neexistuje náhrada a tak má Dulay velkou šanci se zaskvět a místo v A-týmu si vybojovat. Jestli se mu to povede napoví i předsezónní příprava.
Druhou posilou od našich východních sousedů je devatenáctiletý obránce Martin Rýzek. Přibližně 190 centimetrů vysoký stoper odehrál za áčko Trnavy pouze jedno utkání. Většinu sezony strávil na hostování v Malženicích, které hrají druhou slovenskou ligu. Rýzek se však ještě plně nezotavil ze zranění, které si přivodil v minulé sezoně. Na soustředění do Rakouska proto s klubem vůbec neodcestoval. I díky tomu se dá očekávat, že zapojení slovenského mládežnického reprezentanta do A-týmu Slovanu bude velmi pozvolné. Je takřka jasné, že především v úvodu bude využíván spíše v B-týmu.
Talentovaný stoper z Letné a magická posila z Ghany
Liberec především v minulých sezonách přiváděl kvanta talentovaných mladíků z obou pražských „S“ na hostování bez opce. Tuto přestupovou politiku nesli nelibě jak fanoušci Slovanu, tak i okolních týmů. Příchod bohatého majitele jistě zastaví vysokou frekvenci podobných hostování. V určitých případech je však samozřejmé, že hostování bez následné opce bude vítaným jednorázovým posílením. Tak jako v případě vypůjčení Adama Ševinského z pražské Sparty. Syn bývalého výborného obránce Mladé Boleslavi či Plzně patřil v loňské sezoně mezi ty nejdůležitější hráče sparťanského béčka. Dvacetiletý Ševinský je prototypem moderního rychlého stopera s poměrně kvalitní rozehrávkou. Nezbývá než doufat, že se mu to podaří přenést i do Liberce. V něm by se měl po odchodech Chaluše s Prebslem stát součástí základní rotace.
Kde tlačí Slovan bota v podstatě nejvíce je jednoznačně útok. Nejlepšími střelci byli s pouhými sedmi góly Luka Kulenovič a Ľubomír Tupta, který hraje navíc spíše z křídla. I když měl liberecký Lukaku v některých zápasech záchvěvy geniality, stále dokázal spoustu šancí zazdít. Vzpomínky na spálení trojšance proti Jindřichu Staňkovi mě budí ze snu doteď. Potentní gólový zabiják do vápna tedy Slovanu zatím chybí. Konkurenci Kulenovičovi by měla v nadcházející sezoně dělat ghanská posila – Benjamin Nyarko. Dvacetiletý hroťák přišel z rakouského druholigového SV Lafnitz, kde si v 18 zápasech připsal dva góly a čtyři asistence. Když byl v představovacím videu Slovanu dotázán, jak by se popsal jako hráč, bylo zřejmé, že sebedůvěra mu nechybí.
„Jsem rychlý, silný. Souboje jeden na jednoho…jo. Podám si tě, ani nemrkneš. Řekl bych že jsem magický hráč, když se zdá, že je vše ztraceno, tak zazářím,“ prozradil Nyarko upřímně pro klubový web. Bene, ghanská kouzla od tebe úplně neočekáváme. Stačí občas doklepnout balón do branky a pořádně to odmakat. Nejdříve bude ale potřeba, aby si Nyarko pozici v sestavě vybojoval. Nebude překvapením, pokud začne v úvodu sezony spíše v třetiligovém béčku.
Žambůrek, Chaluš a Vliegen si balí kufry
Když klub loni oznámil příchod Jana Žambůrka na hostování, myslel jsem, že mě šálí zrak. Hráč, který dlouhá léta patřil anglickému Brentfordu přicházel na sever Čech s velkým očekáváním. Někdo by mohl namítnout, že klubu přinesl pouze dva góly. Skutečnost, že se stal pro Slovan velmi důležitým fotbalistou je však neoddiskutovatelná. Žambůrkův dopad na hru týmu totiž není měřitelný góly, ale spíše naběhanými kilometry, odebranými balony a zároveň i určitou dávkou kreativity. Žambůrek po ročním hostování v Liberci putuje do holandské ligy, kde bude nově oblékat dres Heracles Almelo. Holandský tým ho získal z dánského Viborgu na přestup. Ač je to odchod poměrně bolavý, není neočekávaný. A vzhledem k tomu, že je konečně dotáhnutý vzývaný přestup Michala Hlavatého, není důvod propadat skepsi.
Horší situace je ve středu obrany. Jako blesk z čistého nebe přišla zpráva, že kádr Liberce opustil po čtyřech letech stěžejní kámen obrany – Matěj Chaluš. Zkušený stoper bude od nové sezony působit na Bazalech. Právě s Ostravou by mohl Liberec v nadcházejících sezonách svádět přímé boje o pohárovou Evropu, čímž je přestup ještě pikantnější. Chaluš rozhodně nebyl bezchybný. V celkovém měřítku však patřil mezi klíčové hráče a pustit ho k rivalovi je přinejmenším nešťastné. Liberec prý měl zájem přetavit Chalušovo hostování z Malmö v přestup, nicméně operace selhala na rozdílné finanční představě obou klubů. Co nechtěl dát Liberec, to s radostí dala Ostrava. Baníku se tak povedla částečná odplata za Hlavatého, o kterého boj s Libercem prohrála.
Na soustředění do Rakouska neodcestoval ani belgický gólman Olivier Vliegen, který v minulé sezoně ztratil pozici gólmanské jedničky ve prospěch Huga Jana Bačkovského. Oliho odchod mě mrzí možná nejvíce. Pětadvacetiletý sympaťák do kádru výborně zapadl, čemuž bezpochyby pomohla i jeho skvělá čeština. Především v sezoně 2022/23 předváděl výborné výkony, když převzal pozici jedničky od Milana Knoblocha. Je však pravdou, že následně přišel určitý pokles výkonnosti. I přesto jsem si jistý, že by měl Liberci stále co přinést. Vliegen chce však především chytat a je pochopitelné, že pozice dvojky ho dostatečně neuspokojuje. Sháňka po novém brankáři se rázem stává jednou z největších priorit. Ideální volbou by byl Antonín Kinský. Jedná se o dalšího hráče, kterého zná Radoslav Kováč z předešlého působení v Pardubicích. Zranění Jindřicha Staňka na mistrovství Evropy však pravděpodobně zapříčiní, že si ho Slavie bude chtít nechat.
