Pro Františka Straku skončilo druhé angažmá v Českých Budějovicích. Není to jeho trenérský konec?

Ten byl v létě přivolán jako Deus ex machina po katastrofálním letním vstupu do ligové soutěže, který měl za následek konec trenérského dua Jiří Lerch – Jiří Kladrubský. To se po několika měsících vrací na místo činu. Patrně už bude mužstvo spíše připravovat na příští druholigovou sezonu. Co bude dál s Františkem Strakou? Nedostane se definitivně do pozice diváka?

Dlouholetý obránce pražské Sparty se ještě před listopadem 1989 dostal do německé Bundesligy, kde působil v tamních tradičních klubech jako Borussia Mönchengladbach či Hansa Rostock. Německo se pro něj stalo druhým domovem a dostal zde i motivaci pro to stát se trenérem. Jako vládce lavičky si ho čeští fanoušci pamatují z Teplic, kde začínal jako asistent Františka Cipra a v roce 2003 se stal hlavním koučem sklářů. Nakonec se jednalo o jeho nejdelší trenérské angažmá. Na jaře 2004 však dostal nabídku z milované Sparty a odhodlal se k takřka nemožné dostihové misi s Baníkem Ostrava v boji o mistrovský titul.

Z této bitvy odešel nakonec jako poražený. Jednalo se ovšem na dlouhé roky o posledního trenéra, který dostal Spartu do Ligy mistrů. V konfrontaci s Manchesterem United, Lyonem a Fenerbahce Istanbul získal s letenskými pouze jeden bod, ale v domácí soutěži jasně dominoval a byl pod ochranou jinak náročných sparťanských fanoušků. Přesto byl na konci roku 2004 odvolán a vlastně tím začala jeho éra krátkých angažmá v pozici krizového manažera. Najdeme zde kapitoly zajímavé i naprosto bizarní.

V roce 2006 zachránil v nejvyšší soutěži Viktorii Plzeň díky překvapivé výhře na hřišti Sparty v posledním kole. O dva roky později byl stejně úspěšný během svého prvního angažmá v Českých Budějovicích. V závěru sezony mu však docházel dech a tehdejší vedení klubu mu tak smlouvu neprodloužilo. Stejný scénář se opakoval ve slovenském Ružomberoku. U východních sousedů se konaly úspěšné záchranářské mise také v Trenčíně a v poslední chvíli utekl hrobníkovi z lopaty také Zemplín Michalovce. František Straka postupně všechny utvrzoval v tom, že mu patrně vyhovuje úloha krizového manažera schopného tým správně namotivovat.

V trenérském životopise však najdeme také angažmá, která musíme považovat za skutečný omyl. Během roku 2008 odkoučoval prokletých osm zápasů na lavičce OFI Kréta, po nichž se nacházel na posledním místě tabulky a horké řecké prostředí v rychlosti opustil. V jeho životopise sice najdeme i Českou reprezentaci po skončení Petra Rady, ale zde strávil Straka pouze jeden přátelský zápas s Maltou. Neúspěšnou záchranářskou misi zažil u polského týmu Arka Gdyně. Toto angažmá skončilo sestupem a někdejší tvrdý obránce na závěrečné tiskové konferenci neskrýval slzy. Za skutečný bizár považují i dnes fanoušci napříč kluby jeho působení ve Slavii na přelomu let 2011 a 2012. František Straka svou fotbalovou image postavil prakticky výhradně na svém Sparťanství a vzhledem k tehdejší těžké slávistické situaci vnímali fanoušci „sešívaných“ jeho angažmá jako skutečný výsměch.

Zhruba dvacet let poté, co musel nuceně skončit na lavičce milované Sparty, ho vedení Českých Budějovic odvolalo v rámci probíhající sezony. Situace v Dynamu je momentálně skutečně hodně specifická. František Straka to může vnímat jako jistý náznak toho, že jeho trenérská generace pomalu vyklízí pozice na trenérské scéně. Posty přenechává v některých případech těm, které mnohdy řídila z lavičky. Když se podíváme na Strakův trenérský životopis jako celek, můžeme konstatovat, že vlastně nikdy nevyšplhal na trenérský vrchol a zároveň nikdy nikomu nebyl ukradený. Pokud se v jeho rodném městě konal jeho trenérský pohřeb, můžeme v tom vidět smutek a symboliku zároveň.

Autor textu: Jan Klásek