Prodej nejlepších hráčů Plzně a zároveň sportovní úspěchy? Vrcholem bude jen Evropská liga

Z pragmatického hlediska jde o skvělý tah, na druhou stranu je tímto upozaděn nejvyšší možný cíl, což je účast v Champions League.

Téma koeficient se přetřásá každý hrací týden v evropských pohárech. S vítězstvím kteréhokoliv českého zástupce na evropské půdě stoupá jeho hodnota a kluby před sebou mají snazší cestu probojovat se do základní skupiny některé ze tří soutěží. Díky úspěchům v posledních letech stačí na postup do nejprestižnější soutěže vyhrát Chance Ligu. Pokud se tato nově nastavená laťka v pohárech udrží, bude vítěz v podzimní části Ligy mistrů každoročně.

Ještě před dvěma lety bojovaly o prvenství tři týmy, nyní to vypadá pouze na duel mezi Spartou a Slavií. Je to hlavně z důvodu, že Plzeň nejlepší hráče prodává a Pražáci je kupují. Navíc disponují takovým budgetem, že si mohou pořídit dva výborné hráče na stejný post. Spartu odchod Krejčího nijak nebolí, Plzni po přestupu Hranáče přibylo množství obdržených gólů. Chorý posílil hlavního rivala, což bylo dříve nemyslitelné. Smutný je už fakt, že tam chtěl sám jít. Těžko říct, jestli Viktoria mohla a nechtěla dorovnat platové podmínky, která má teď ve Slavii. Je třeba si přiznat, že náhradu za něj Plzeň nemá. Doufal jsem, že Vašulín bude stejně dobrý, ne-li lepší a Chorý upadne v zapomnění. Bohužel se tak neděje. Z finančního hlediska byly oba transfery výhodné a přinesly obrovský zisk, sportovní stránka zaplakala.

Plzeňáci si během posledních čtrnácti let zahráli Ligu mistrů čtyřikrát. Přivítali doma celou řadu gigantů a fanoušci měli zážitky, na které nikdy nezapomenou. Podstatou úspěchu bylo, že Paclík se Šádkem neprodávali své nejlepší hráče a pokud ano, tak ojediněle. Jádro mužstva zůstalo několik let pohromadě. Adolf Šádek smetl ze stolu například nabídku na Ďuriše, protože upřednostňoval sportovní úspěch. Před třemi lety si podle svých slov půjčil sto padesát milionů, aby zachránil Plzeň. Udržel v týmu útočníka Beauguela a vsadil vše na jednu kartu. Viktoria vyhrála ligu, postoupila přímo do základní skupiny Champions League a získala obrovskou sumu do klubové kasy, která dluhy zalepila. Že by Beauguela prodal v zimní přestávce? Ani náhodou. Co je nejdůležitější zdůraznit – vše popsané proběhlo za mnohem horší finanční situace, než v jaké se klub nyní nachází.

Martin Dellenbach v rozhovoru uvedl, že účast klubu v Lize mistrů nepřinesla zajímavou nabídku na hráče, zatímco po úspěchu v Konferenční lize registrovali velkou poptávku. Vyzdvihl skutečnost, že o hráče byl zájem v Evropských zemích. Zmínil přestupovou sumu, kterou klub obdržel. Prý je z ekonomické stránky jasné, že „musíte prodat“. Nepřímo řekl, že účast v Konferenční Lize pro něj byla cennější než působení v Champions league.

Já se z pozice fanouška ptám: Je cílem a úspěchem udělat z klubu tzv. průtokáč? Je cílem neustále zabudovávat nově příchozí hráče, kteří obvykle nedosahují levelu těch, co odešli? Protože většinou hráč za jeden a půl milionů Eur není stejně kvalitní jako ten, který se prodal za více než deset milionů. Navíc se nově příchozí obránce těžko okamžitě adaptuje na nový systém, spoluhráče atd. Pro Plzeň je pevná obrana základem hry a to se teď rozsypalo jako domeček z karet.

Pokud je hlavním cílem výše zmíněné, jaký je cíl sportovní? Evropská liga? Rozumím tomu v případě, že se v horizontu několika let vybudoval tým, který se dostane zpět na výsluní. Ale jak vytvořit takový tým, když odejde každý, kdo umí více než kopnout do míče? Je status přestupní stanice pro Dellenbacha více než účast v nejprestižnější soutěži? Zřejmě ano. Což takhle vybudovat nejlepší klub v Česku s pravidelnou účastí v Lize mistrů, obzvlášť když ke splnění tohoto cíle stačí „pouze“ vyhrát domácí soutěž. To není výzva? Nebo to prostě a jednoduše nebude sypat a naopak by Dellenbach musel hodně peněz investovat, což se mu viditelně nechce.

Uvažoval Dellenbach nad možností, že samotná účast v Lize mistrů přinese do klubové pokladny o mnoho vyšší finance než působení v Evropské lize? Že se z klubu stane mnohem prestižnější značka než s puncem „pravidelný účastník Evropské/Konferenční ligy“? Pane Dellenbachu, nepřipadá Vám takové jednání jako dobrovolný ústup z již dosaženého vrcholu? Chcete dostávat dardy od Pražáků v Edenu či na Letné a přenechat jim pozici na výsluní? Skutečně došlo na slova namistrovaných fanoušků Sparty (kteří mimochodem vylezli po dvaceti letech z nory), že Plzeň je v Česku druhořadý klub? Vydrží Šulc v týmu do konce sezóny, nebo ho prodáte v zimní přestávce hned jak někdo zatřese měšcem? Víte pane majiteli, dříve hrála nejkrásnější znělka na Štruncákách. Vy ji dobrovolně přenecháte Praze. I když je pravdou, že po ohyzdné úpravě už nezní tak posvátně jako před dvěma roky v Plzni.

Podívejme se například na Feyenoord Rotterdam. Předloni zválcoval celou Eredivisii, ale po zisku titulu prodal špílmachra Orkuna Kokcu a následně shořel v Lize mistrů. Nyní prodal hráčů více, angažoval Priskeho který nesmyslně překopal celou obranu a momentálně (s ohledem na jejich ambice) hoří i v domácí soutěži. O výprasku doma s Leverkusenem netřeba mluvit. A to hovořím o klubu, který je finančně v porovnání s Plzní nesrovnatelně jinde. Momentálně funguje identicky jako Plzeň, jedná se o vytuněnou přestupní stanici.

Ok, zahraniční spolumajitel došel k závěru, že účast v Lize mistrů je pro klub v současné době bezvýznamná a boj o titul zřejmě odpískal. Dobrá tedy, uvidíme Manchester United a při zápasech v Evropské lize máme šanci, že se budeme na konci radovat z vítězství. Při fotbale nebudeme s otevřenou pusou sledovat superhvězdy Realu aj, ale očekávat úspěch Viktoriánů. Zápas ve Frankfurtu ukázal, že pokud hráči odhodí zbytečný respekt, dokážou hrát vyrovnanou partii i se čtvrtým týmem Bundesligy. Proč by doma nemohli porazit United, kteří jsou za působení Ten Haga k smíchu nejen v Anglii? Není to Real Madrid.  Lidé v ochozech Plzeňákům pomůžou vytvořením parádní atmosféry a na konci zápasu budou hráče oslavovat. Že je to bláznovství? Jen malí lidé mají malé cíle. Pokud začíná nová éra klubu, je ideální čas na první zápis do historie.