Článek
Snaha spojovat fanoušky navzdory klubové příslušnosti je chvályhodná, nicméně v případě boje Sparty s Kodaní naprosto nesmyslná. Fanoušek českého fotbalu a vyznavač koeficientu si totiž musel přát prohru letenského týmu.
Celá řada čtenářů již po přečtení perexu článek zavřela s odmítnutím hypotézy v názvu článku. Pochopitelné, nicméně pro ty, kteří článek naštvaně nezavřeli a nepustili se hned do psaní zlověstných komentářů obsahujících jistě milé přívlastky o autorovi, tu mám pragmatické argumenty.
Modla jménem Koeficient
Alfou a omegou celé hypotézy je koeficient naší ligy pro evropské poháry. Ten určuje počet účastníků a nasazení klubů v jednotlivých předkolech tří evropských pohárů. Pro tuzemskou soutěž je klíčová patnáctá příčka zaručující nasazení pěti týmů do kvalifikací evropských pohárů. Zajištění kvalifikace pátého týmu by navíc mělo vrátit smysl prostřední skupině Fortuna ligy, kde by se o toto páté místo mělo soupeřit.
Jaký vliv na to má prohra Sparty? Dostáváme se k přidělování jednotlivých bodů a postupové matematice (výpočty a aktuální stav lze ověřit například na https://www.football-coefficient.eu/). Pokud by Sparta ve včerejším zápase porazila Kodaň a zároveň postoupila přes další předkolo do základní fáze Ligy mistrů, přidala by do tuzemského koeficientu (při optimistické variantě s dvěma výhrami v dalším předkole) 2,5 bodu. Tento přínos by byl velmi pravděpodobně konečným. Statistická pravděpodobnost, že by Sparta dokázala uhrát proti evropské špičce více než 4 body se limitně blíží nule. Celkový přínos při naprosto optimistickém výhledu (poslední místo ve skupině a tři remízy/remíza a výhra) je tedy spolu s kvalifikací 3,25 bodu.
Nyní ovšem letenští stojí před bránou evropské ligy a dělí je od ní jediný dvojzápas. V nejlepším možném případě (výhra obou zápasů v předkole) mohou svým pouhým postupem do základní skupiny Evropské ligy získat pro tuzemský koeficient 1,75 bodu. Jistě v tomto okamžiku se zdá, že tím český fotbal utrpěl ztrátu, ale to není úplně pravda. V Evropské lize velmi pravděpodobně nebude, vzhledem ke klubovému koeficientu, Sparta v posledním koši a soupeři, na které může v základní skupině narazit, budou více „hratelní“. Šance na bodový úspěch a postup do jarní fáze Evropské ligy nebo skrze třetí místo do Evropské konferenční ligy je výrazně vyšší. Při své poslední účasti v základní skupině Evropské ligy v sezoně 20/21 vyhrála Sparta dvakrát proti Celtiku a ve skupině s Lille a AC Milán skončila třetí právě před skotským týmem.
Shodneme se na tom, že Priskeho tým je kvalitnější než mužstvo, které vedl trenér Sčasný v onom ročníku 20/21. Můžeme tak optimisticky předpokládat, že si Sparta zajistí postup do jarní fáze z druhého místa s alespoň 3 výhrami a 1 remízou. V takovém případě by do národního koeficientu přidali letenští 2,25 bodu. Po přičtení kvalifikace do skupiny jsou to celkem 4 body, tedy o 0,75 bodu do národního koeficientu navíc a stále by před sebou Sparta měla minimálně další dva zápasy a šanci na zisk dalších bodů.
Nejhorší scénář, ve kterém by Sparta nezvládla kvalifikaci do Evropské ligy a propadla do základní skupiny Evropské konferenční ligy by nicméně mohla v konečném důsledku také přinést více bodů než účast v Lize mistrů. S ohledem na kvalitu soupeřů by letenští mohli směle pošilhávat po prvním mstu ve skupině a optimisticky bychom mohli tipovat 4 výhry a remízu. Celkový přínos do národního koeficientu 3,375 bodu a minimálně jeden další dvojzápas.
Z pohledu koeficientu dává účast v Evropské případně Konferenční lize větší smysl. Český fotbal potřebuje udržet elitní patnáctku, aby mohl v dalších letech kvalifikovat pětici týmů. Pro fanouška českého fotbalu, který zároveň nefandí Spartě je to jasná volba.
Ale co peníze?
Argument, který jistě zazní je přísun peněz za účast v Lize mistrů a případně další příjmy za televizní práva a vstupné. Účast v základní skupině Ligy mistrů přinese do klubové kasy zhruba pětkrát tolik peněz než účast ve zbývajících dvou soutěžích a tuto částku lze jen stěží dohnat finančním ohodnocením za výsledky, ale měl by v případě Sparty tento přísun peněz pozitivní efekt na český fotbal?
S ohledem na finanční stabilitu a sílu majitele letenského klubu lze jen stěží očekávat výraznou změnu v tržním chování a tím rozmělnění (multiplikaci) těchto prostředků mezi další tuzemské kluby. Sparta bude nehledě na příjmy silným hráčem na přestupovém trhu. Nadále bude schopna si v tuzemsku dovolit v podstatě libovolného hráče. Efekt příjmů z Ligy mistrů by se tak velmi pravděpodobně projevil pouze v účetnictví a příspěvku štědrého majitele letenského týmu.
Nelze očekávat, že by Sparta začala za hráče v naší lize začala nabízet výrazně vyšší částky nebo, že by kupovala více hráčů, než by kupovala bez těchto prostředků. Z logiky věci tak pro český fotbal jako takový nedojde k pozitivnímu efektu, protože by se tok peněz nijak výrazně nezměnil a byl by zachován status quo.
V Lize mistrů by se hráči zhodnotili!
Ani tahle premisa není z pohledu českého fotbalu úplně pravdivá. Pokud se podíváme na přínos účasti v Lize mistrů na přestupy jednotlivých hráčů je z pohledu naší ligy minimální. Naposledy účast v Lize mistrů pomohla slávistům, ale například loňská účast Plzně žádný velký přestup a zhodnocení hráče nepřinesla. Samotná účast týmu v základní skupině Ligy mistrů pozitivní efekt nezaručuje.
Lze předpokládat, že úspěšné působení ve zbylých dvou evropských soutěžích může mít stejný nebo i pozitivnější efekt na cenovku a zájem o hráče.
Zbývá jen prestiž
Závěrem lze konstatovat, že jediným možným přínosem účasti Sparty v Lize mistrů pro český fotbal by byla zřejmě prestiž. Do Prahy by přijely největší evropské týmy a všichni bychom se radovali, že s giganty díky své bojovnosti prohrála Sparta jen 0:1. Já se však ptám, není to málo, Antone Pavloviči?
