Prokletá Stínadla opět zaúřadovala. Liberci to zase dře

Poslední výhra Liberce se datuje dokonce do data 30.10.2021. Že ani nyní nebude mít Liberec lehkou práci, bylo více než jasné. Výhrou nad Duklou povzbuzené Teplice si rozhodně chtěli udržet všechny body doma.

Liberec musel během týdne bojovat s nepříjemnou virózou. V důsledku toho Radoslav Kováč výrazně obměnil svou základní jedenáctku. Po dlouhé době nasadil do hry tři stopery – N’Guessana, Gabriela a překvapivě Masopusta. Poprvé v české lize pak dostal šanci od úvodních minut Patrik Dulay, povzbuzený střeleckou formou z ČFL. Mimo hru zůstal například ve velmi dobře formě hrající Jan Mikula či Petr Hodouš.

Na hřišti to ale na začátku vůbec nebylo znát. Slovan si hned v první desetiminutovce vytvořil dvě gólové situace. Nejprve musel Trmal velmi dobře zareagovat na tečovaný míč po halfvoleji Šimona Gabriela a potom dokonce zneškodnil pokutový kop Michalu Hlavatému. Sám Radoslav Kováč na pozápasové tiskové konferenci prohlásil, že právě zahozená penalta výrazným způsobem změnila ráz utkání. V případě, že by Hlavatý Trmala překonal, Teplice by musely více otevřít hru a Slovan mohl těžit z nebezpečných protiútoků.

Takhle ale musel Liberec prorážet silný a zatažený defenzivní val soupeře, s čímž má nejen v této sezoně tradičně problémy. Projevilo se to i v sobotu Na Stínadlech. Po celý první poločas měl sice Liberec územní převahu, ale žádné další šance, či alespoň pološance se připravit nepodařilo.

Po přestávce využil dobrý centr Dulaye pouze hlavičkou do tyčky Krollis. O několik chvil později navíc využily Teplice ojedinělý ofenzivní záchvěv v penaltu, kterou na rozdíl od Hlavatého, Bílek bezpečně proměnil. Po vstřelené brance Teplice už úplně vzdaly veškeré své útočné choutky a soustředily se pouze na obranu. Slovanu se dařilo lépe než v prvním poločase. Ve velmi dobrém světle se jevil Marek Icha, který nastoupil na hřiště po hodině hry za Kayonda. Icha se snažil směřovat do vápna jeden nebezpečný centr za druhým a docela se mu to dařilo. Výkon Slovanu zlepšil i Afolabi Soliu, který přišel na hřiště ve stejný čas jako Icha. Nakonec se těmto hráčům i podařilo vyrovnat, ale bohužel pro Slovan to bylo až příliš pozdě.

Liberci se stalo něco, čeho se všichni jeho příznivci obávali. Slovan sice vybojoval důležité body v zápasech se zjevně silnějšími soupeři, ale když se utká s týmy s prokazatelně nižší herní úrovní, nedokáže svou kvalitu na papíře výrazněji přenést na hřiště. Po dobrých výsledcích s Plzní, Baníkem a Slavií, následovalo po hrozivém výkonu s Artisem Brno vypadnutí z MOL Cupu, ztracené body s Bohemkou a o tomto víkendu i s Teplicemi.

Pokud bude chtít Liberec na konci sezóny bezpečně sedět ve skupině o titul, musí bezpodmínečně podobné zápasy vyhrávat. Důležitý reparát bude mít Slovan hned v dalším ligovém kole. Na stadion U Nisy zavítá totiž jeho arcirival ze sousedního Jablonce. Nemusím určitě připomínat, jak probíhalo poslední vzájemné měření na tomto hřišti před rokem. Slovan bude mít určitě co napravovat. Nečeká ho ale nic lehkého. Jablonec je totiž letos, možná překvapivě, ve velmi dobré formě a aktuálně se hřeje na výborném třetím místě. O favoritovi je asi jasno.

Pokud chce Liberec loňskou blamáž s Jabloncem odčinit, musí jednoznačně zlepšit ofenzivní fázi hry. Slovan přestal střílet branky. Nejlepším střelcem je pouze třígólový Lukáš Mašek. Ale není to samozřejmě jen o útočnících. Už delší dobu to dře v záloze. Stránský, Hlavatý ani Masopust nejsou směrem do ofenzivy tak nebezpeční, jak by se vzhledem k jejich nesporným kvalitám dalo čekat. Pokud si Liberec v posledních zápasech něco vytvoří, je to zásluhou spíše Mahmiče nebo Solia. To ale vždy nestačí.

Autor článku: Michal Takács