Článek
Jejich klub může po opravdu dlouhých letech vyhrát titul. Naprostá většina z těch, kteří na stadion míří fandit, poslední oslavy mistrů republiky nepamatuje – možná jejich otcové. Klub z Ostravy se naposledy radoval v roce 1981.
Nervozita je cítit ve vzduchu, na tribunách panuje v podstatě Bundesligová atmosféra, očekávání je veliké. Naštěstí pro modrobílé barvy z rohu překonává možná nejlepšího brankáře ligy Martina Vaniaka hlavičkou René Bolf. Na výsledku se už nic nezmění, a tak pohár putuje do Ostravy. Oslavy se z hřiště přesouvají na několik dní do „ocelového“ města.
Trenér vítězného týmu pan František Komňacký rozdá několik rozhovorů, citace jednoho z nich zní: „Je tu radost pracovat a všichni si tu atmosféru úspěšného období vychutnáváme, protože se to člověku nestává každý rok.“ Když jsem se připravoval na tento článek, právě tyhle slova mi uvízla v hlavě – ukazují se totiž jako prorocká. Úspěšná období se v Baníku skutečně nestávají často, a když už se stanou, jsou rychle zmařena.
Ekonomická realita úspěchu
Baník se totiž ocitá v pasti vlastního úspěchu. Každé lepší umístění většinou přitáhne pozornost bohatších klubů, které položí na stůl částku a klub jí neumí odmítnout. Vezmeme si situaci po titulu – kdyby tým zůstal pohromadě, měl rozhodně šanci udělat úspěch v Evropě. O tom jsem přesvědčen. Ale z kabiny zmizeli osobnosti mužstva jako právě Bolf, brankář Laštůvka, nejlepší střelec ligy Marek Heinz a samozřejmě Miroslav Matušovič. Tehdy miláček ostravských tribun se stal naprosto nežádoucím v celém městě. Nepomohlo tomu ani jeho vyjádření: „Sparta je nejlepší u nás a je z ní blíž do reprezentace i do ciziny, kam chci jednou odejít.“ Přestup odchovance hrdého klubu do Sparty – to je neodpustitelné.
Střed tabulky a nový cyklus
Po titulu přichází sedmé místo, následně šesté a poté zase sedmé. Baník hraje klidný střed ligy. Z tohoto kruhu klub vysvobodí až tým okolo Václava Svěrkoše – Baník hraje dobře a bere solidní třetí místo. Na nejlepšího střelce ligy přichází nabídka z francouzského FC Sochaux, následuje prodej a v další sezóně klub bere 9. flek.
Baníku se nakonec podaří najít za Svěrkoše náhradu v podobě Matěje Vydry, kolem nějž se vytvoří velmi silné mužstvo. Baník se může opřít o hráče jako Fernando Neves, Mičola či Mario Lička. Do posledního kola bojuje o titul, ale o dva body mu uniká a bere další třetí místo. Tehdy v Ostravě převládá obrovské zklamání – kdyby fanoušci věděli, co přijde, možná by se ze třetího místa nakonec radovali.
Krize a sestup
Přicházejí totiž těžké časy. Klub má obrovské ekonomické problémy, blíží se velmi smutné stěhování z legendárních Bazalů. Město i fanoušci se finančně snaží klub zachránit, ale i přesto odcházejí další a další hráči a Baník rok co rok hraje o sestup. Opory týmu jako Frydrych nebo Pavlenka mizí ve Slavii, a tak zákonitě v roce 2016 skutečně přichází sestup. Baník naštěstí zachraňuje současný majitel pan Václav Brabec, tým posílí a klub, byť s odřenýma ušima o bod před Opavou, bere druhé místo, což znamená návrat do ligy. Nemohu říct, že by Baník nehrál od postupu „nahoře“ tabulky, ale víceméně to ten pravý návrat mezi elitu jednoduše není – až na minulou sezónu, když mužstvo kolem Ewertona, Šína nebo Prekopa předvádělo krásný fotbal a vykopalo bronzové medaile.
Opakující se scénář
Bohužel pro fanoušky FCB přišlo to, co dobře znají – po úspěchu odešlo několik opor a je z toho další trápení, další budování, další začátek něčeho nového. A pak tedy chápu, když si čtu komentáře na fórech fanoušků ostravských, kteří nadávají, že je tu opět to, co dobře znají. Znovu začátek něčeho, co nechtějí vidět – prodej opor a boj na chvostu tabulky. Baník má podle slov pana Brabce nejlepší akademii na Moravě a hlavně o ni se chce opřít. Ale v lize, kde skoro každý klub má bohatého majitele utrácejícího za posily, je to jednoduše málo. Protože zatímco Baník vychovává, konkurence investuje. Slavia, Sparta jsou v lize finančně jinde, nyní se k nim podle mnohých přidá i Plzeň, která má také nového majitele.
Kdo by před startem ligy řekl, že Olomouc přivede hráče za skoro sto milionů korun nebo Pardubice podepíšou několik zvučných jmen? V takové lize, pokud chcete hrát o Evropu, musíte investovat.
Naděje a obavy
Ano, věřím, že Baník se zase zvedne. Věřím, že Pira, Havran nebo Sacha Komlijenovič budou opory klubu, který vznikl v září 1922 v hostinci u Dubu, kde pár nadšenců založilo SK Slezskou. Věřím, že se budou psát krásné příběhy a fanoušci se budou mít na co těšit. Ale stejně tak si dokážu představit ten známý scénář: do Ostravy dorazí nabídky ze Slavie, Plzně nebo Sparty. Vedení klubu se sejde, probere čísla na papíře a řekne to pověstné „ano“. Protože těch několik milionů teď je jistých, zatímco úspěch v budoucnu ne.
A potom se budeme opět znovu ptát, kdy si dočkáme toho, že celá organizace vystoupí ze svého stínu a zařadí se naprosto definitivně do elity české ligy. Máme více než dvacet let od mistrovského titulu pro Baník a ocitli jsme se ve stejné situaci jako tehdy.
Bez odvahy říct „ne“ snadným penězům, bez dlouhodobé strategie, bez ambicí odpovídajících tradici klubu se tato historie bude opakovat i nadále. Za dalších pět, deset, dvacet let budeme psát stejný článek o stejných problémech. Jen s jinými jmény hráčů, kteří odešli.
Autor textu: Josef Volejník
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/FC_Ban%C3%ADk_Ostrava
