Reprezentace herně nezáří. Přesto podruhé vyhrála

Pokud nechceme po dvou odehraných zápasech ve skupinové fázi Mistrovství Evropy, do kterého vstoupíme 18. června zápasem s Portugalskem brát ten třetí jen jako kolonku pro zápis neúspěšného vystoupení. Takže ano, jde. Jde o sehrání týmu, přetavení představ trenérského kolektivu do projevu na hřišti, o sebevědomí, o nominaci. Prostě i dnes šlo o hodně.

Takový byl stav před utkáním s fotbalovou reprezentací Arménie. Tato malá země na pomezí Evropy a Asie se od rozpadu SSSR nikdy na závěrečný světový, ani evropský turnaj nekvalifikovala. V aktuálním žebříčku FIFA figuruje na 94. místě, což je o celých 54. míst za naší reprezentací. Ve své kvalifikační skupině skončila Arménie na čtvrtém nepostupovém místě se ziskem 8. bodů. Ale pozor, přestože Arménie nebyla z patnácti kvalifikací na MS a ME úspěšná, v pátek v Jerevanu podlehla Kosovu 0:1, a připsala si tak sedmé po sobě jdoucí utkání bez výhry (0-2-5), občas dokáže výsledkově proti favoritům překvapit. Ve své kvalifikaci potrápila v září 2023 Turecko a utkání skončilo 1:1. A se stejným výsledkem pak v listopadu obrala o body Wales.

„Havakakan“, jak se hrdému Arménskému týmu přezdívá, vyhráli za předešlé dva roky venku pouze jednou (1-5-11). Trenér Oleksandr Petrakov před dnešním utkáním vedl své svěřence v 11 utkáních s úspěšností pod 20 %. Snad dnes na Letné neuvidíme další zaskočení favorita, stejně tak jako v září 2013 v Praze, kdy při jediné předchozí výhře nad Čechy rozhodli až v nastavení.

Především že fotbal někdy přináší výhru, i když na hřišti mužstvo nedominuje, a převaha soupeře v držení míče je dvojnásobná. Na to se ale fotbal nehraje, naštěstí. Naše mužstvo moc pohledných akcí nenabídlo, a především v prvních 60. minutách nás Norové poměrně výrazně přehrávali. Střelecky bylo mužstvo kapitána Tomáše Součka aktivnější, úvodní gól však vstřelil soupeř. Oscar Bobb oku lahodícím individuálním průnikem nedal šanci ani Jaroslavu Zelenému, ani branku hájícímu Jindřichovi Staňkovi. Do kabin se přesto šlo za vyrovnaného stavu, díky krásné akci po ose Patrik Schick přihrávající, Tomáš Souček centrující, a David Zima hlavou skórující.

Druhý poločas byl v mnoha ohledech kopií prvního, fotbalově bylo Norsko lepší, a mnoha našim hráčům se zápas úplně nevyvedl. Z části to bylo tím, že je trenéři zkoušeli na postech pro ně ne vlastních, z části kvalitou soupeře. Výhra 1:2 tak byla šťastnou, ale šlo o úspěšné zahájení éry Ivana Haška.

V mezičase do dnešního utkání bylo avizováno, že v druhém březnovém utkání budou chtít trenéři vidět hráče, kteří do prvního utkání nezasáhli. V základní sestavě se tak objevilo hned osm nových tváří, včetně brankáře Matěje Kováře. Ze zahajovací „norské“ sestavy tak dnes na hřiště vběhl pouze kapitán Tomáš Souček, střelecké eso Patrik Schick a na Letné domácí Ladislav Krejčí.

Rozehrávka zápasu dnes byla na straně hostů hrajících v černých dresech, kteří ale místo pokusu o ohrožení naší branky zpětnými přihrávkami doputovali až ke svému brankáři. Po zisku míče aktivitu převzal český tým, který během prvních tří minut zaměstnal arménského brankáře hned třikrát. Úvodní tlak našich reprezentantů vyvrcholil v šesté minutě, kdy se Tomáš Souček v pokutovém území opřel do míče. Jím vyslaný projektil orazítkoval levou tyč, a dorážející Adam Hložek z dorážky pálil vysoko nad branku.

Poté se osmělil i arménský tým, který se poprvé na delší dobu usídlil na naší polovině. Oba týmy v počátku zápasu využívali především své pravé strany. Stadion ztichl v minutě třinácté, kdy Arméni poprvé zkusili útok zleva, po centru do pokutového území, na který si naskočil Edgar Sevikyan. I když jeho hlavička směřovala doprostřed brány, Matěj Kovář si s touto střelou neporadil.

Po tomto zásahu zůstala naše reprezentace jako opařená, kombinace vázla, a soupeř si čím dál tím více dokazoval, že zde nemusí dnes dělat našemu výběru pouze sparing partnera. Na hřišti to začalo více jiskřit, za což hned pár minut po vstřelení vedoucího gólu obdržel žlutou kartu Varazdat Haroyan. Držení míče bylo v 60 % na straně českého výběru, ale když už došlo ke střele mezi tři tyče, bezchybně úřadoval gólman Ognjen Čančarevič. Střelecky se dnes příliš nedařilo Adamu Hložkovi. Byl sice aktivní, ale již podruhé za poločas vysoce přestřelil, a další pokus šel doprostřed branky přímo do náruče brankáře.

Na hráčích Arménie bylo viditelné, že do konce poločasu nechtějí hlavně udělat žádnou chybu, z které by český tým mohl skórovat, případně ohrozit jejich branku. Nutno říci, že jim tato snaha dlouho vycházela.

Když už to vypadalo, že do kabin se půjde za nepříznivého stavu, v jediné nastavené minutě, kterou avizoval hlavní sudí zápasu Julian Weinberher z Rakouska, dostal český tým ještě poslední šanci v podobě rohového kopu. Rozehrání se ujal hrdina z posledního zápasu Antonín Barák. Na jeho pěkně kopnutý balón si v malém vápně naskočil Ladislav Krejčí, který se hlavou trefil vpravo od gólmana, mimo jeho dosah. Do kabin se tedy šlo za nerozhodnutého stavu, protože hned poté rozhodčí poločas ukončil.

K první obměně účastníků dnešního mače došlo s úvodem druhé půle. V kabinách zůstal novic v naší sestavě Adam Gabriel, kterého nahradil David Douděra. Kdo myslel, že naši reprezentanti prokáží svou kvalitu, která by měla být vyšší než jakou disponuje výběr našeho soupeře, ten musel být zklamán. I v druhé půlce naši hráči herně nedominovali, a soupeř hrozil z nebezpečných protiútoků. Utkání se tak mohlo překlopit na jakoukoli stranu.

Česká lavička a trenérský tým ovšem nechtěla připustit, že by reprezentační sraz a dvojutkání skončilo s výsledkem výhra nad silným Norskem, a remíza se soupeřem, který by našemu týmu problémy dělat neměl. Proto došlo k prostřídání po dvojicích, kdy v 63. minutě do hry vstoupilo Slávistické duo Matěj Jurásek a Lukáš Provod. Střídající hráči přinesli oživení, a šancí na naší straně přibývalo. Deset minut poté pak přišla další dvojička, Ondřej Lingr a Tomáš Chorý. Že se tento hráč Viktorie umí prosadit v před brankovém prostoru víme dobře i z ligových utkání. Stejně tak se mu to povedlo pět minut po svém příchodu na hřiště. V 78. minutě vedla naše reprezentace 2:1.

Soupeř i přesto zůstal agilní, několikrát zahrozil, ale stav utkání se do konce zápasu již nezměnil. Závěrem tedy můžeme konstatovat, že v obou přípravných utkáních náš tým herně nenadchl, ale oba zápasy vyhrál shodným výsledkem 2:1.

Dnešní výhru sledovalo z hlediště velmi slušně zaplněné Letenské arény 16.158 diváků.

Pokud výše zmíněný vstup do ME bude s podobným výsledkem, dvě utkání a dvě výhry, nikdo se jistě zlobit nebude. Když k tomu naši hráči přidají i něco více z fotbalové krásy, budeme nadšeni dvojnásobně.

Ondřej Hák