Článek
Budete přemýšlet, jestli se vám to nezdálo
Při tvorbě filmu, navazujícího na úspěšný předchozí, je zvláště v žánru komedie riziko, že dvojka bude v lepším případě opakovaným vtipem, v horším případě nezdařilou kopií originálu. Měl jste podobné obavy v momentě, kdy jste se dověděl, že bude pokračování?
Žádné obavy jsem neměl. Český fotbal je nevyčerpatelná studnice různých kauz a také osobní příběh Laviho se dá rozvíjet různými směry takřka do nekonečna. Taktéž jsem zaznamenal i ze strany fanoušků velký zájem o pokračování.
V čem je podle Vás Vyšehrad DVJE jedinečný? Na co se mohou diváci těšit?
Diváci by se měli těšit, že v žádném jiném filmu neuvidí, co ve dvojce Vyšehradu. Troufám si říct, že ještě druhý den budou přemýšlet, jestli se jim to třeba nezdálo a zda byli opravdu v kině 🙂
Jaké jsou hlavní rozdíly v porovnání s prvotním úspěšným filmem?
Přibyly nové důležité postavy. Lavi vyrazí do zahraničí na zkušenou. Trenér Žloutek poprvé okusí štěstí i v osobním životě. A taktéž u dalších našich známých postav projde osobní život totální turbulencí.
Jak dlouho jste si rozmýšlel účast, když jste byl osloven, seznámen s Vaší rolí a s tématem původního seriálu?
Upřímně, o takových nabídkách člověk nepřemýšlí. O takových nabídkách prostě sní a děkuje za ně.
Zahrál jste Vaši seriálovou/filmovou postavu čistě podle scénáře, nebo jste její osobnost v rámci možností poupravil dle Vašich představ?
Při ztvárnění každé postavy dojde k nějakému posunu. Přeci jen ve scénáři jsou jen písmenka, kterým je potřeba vdechnout život a dát jim i něco že své osobnosti. Vše je na domluvě se scenáristou a režisérem.
Jaký byl Váš největší/nejsilnější zážitek z natáčení za celou dobu Vyšehradu?
Ta neskutečná parta, která na tomto i okolo tohoto projektu vznikla. I když si občas nadáváme, máme své nálady, drsný humor, tak na Vyšák se prostě člověk vždycky těšil. Dalším benefitem bylo seznámení a následné přátelství s mnohými sportovními legendami.
Vy sám jste hrál fotbal v dětství a navštěvujete zápasy Bohemky. Nakolik pro Vás bylo díky tomuto jednodušší vcítit se do filmové postavy trenéra Žloutka?
Fotbal jsem hrál od útlého dětství. Vystřihoval jsem si obrázky z časopisu Stadion a lepil do různých sešitů. Když jsem přemluvil tatínka, který měl opravdu jiné zájmy než sport, tak jsem zavítal i jako divák na nějaký ten zápas. A na začátku devadesátých let jsem měl takřka encyklopedické znalosti z celého fotbalového světa. Proto si myslím, že pochopit, jak hráči nebo trenéři přemýšlí nebylo zas tak těžké.
Bylo pro Vás natáčení mnohem větší zábavou právě díky Vašemu kladnému vztahu k fotbalu nebo se nelišilo od jiných filmů/seriálů, ve kterých jste účinkoval?
Jsem především herec a hraní je moje práce. Systém a způsob natáčení se nijak zvlášť nelišil od jiných projektů, ale samozřejmě téma mi bylo bližší, než kdybych hrál třeba inženýra v atomové elektrárně.
Musel jsem přijmout roli Laviho ocasu
Měl jste někdy v průběhu let pocit, že „dost bylo Vyšehradu“?
Jedině, když jsem po premiéře jedničky objížděl s Kubou Štáfkem republiku a uváděli jsme projekce v různých městech. Díky Kubovi jsem na vlastní oči viděl, co znamená opravdu veliká popularita. A musel jsem na těchto akcích přijmout roli Laviho ocasu. Tak to někdy příjemné opravdu nebylo :-).
Jak jste se sžíval s novým statusem celebrity, kdy Vás na ulici poznává a oslovuje mnohem více lidí i přesto, že jste už předtím hrál v x filmech a seriálech?
S tím jsem se sžíval celkem lehce. A reakce až na občasné „hele pičus Žloutek“ byli milé. Jen je mi někdy líto, že jsem toho odpracoval už docela dost, ale pro střední generaci jsem prostě Mrázek z Redakce a pro ty mladší Žloutek. Jako by nic jiného neexistovalo.
Před barákem mi nestojí vřeštící davy
Jste za tuto popularitu rád nebo se raději držíte v ústranní?
Především je potřeba zdůraznit, že má „popularita“ mně normálně umožňuje chodit po ulici a před barákem taky nestojí vřeštící davy, čekající, jestli se třeba nepohne záclona. Samozřejmě někdy třeba člověku není úplně dobře a určitá pozornost mu není příjemná, ale musím říct, že vesměs jsou reakce milé.
Po zkušenosti s Vyšehradem, láká Vás vyzkoušet si doopravdy trénovat alespoň na amatérské úrovni?
Neláká. Neměl bych na to nervy. Ale třeba až důchod zaklepe na dveře, tak se přestěhuju někam na venkov a ujmu se tam místního fotbalového klubu.
Jako slušný člověk jsem se narodil, a tak to zůstane až do smrti
Jste fanouškem klubu Bohemians 1905 celý život?
Ano, jako slušný člověk jsem se narodil, a tak to zůstane až do smrti 🙂
Máte nějaký oblíbený tým ve světě?
Měl jsem AC Milán za časů Marca van Bastena, Ruuda Gullita a Franka Rijkaarda.
Jaký máte názor na technologii VAR?
Pokrok se zastavit nedá. Jen celý ten proces kontroly trochu trvá. Ale myslím, že je jen otázkou času, kdy se vše zrychlí. Třeba takové Jestřabí oko v tenisu je geniální vynález.
Navštěvujete fotbalové zápasy v zahraničí? Pokud ano, kde se Vám nejvíce líbilo?
Ještě jsem v zahraničí na fotbale nikdy nebyl. Takže se těším, že návštěvu všech těch Wembley, Camp Nou, Santiaga Bernabeu, San Sira atd. mám ještě před sebou.
Co máte rád na prostředí českého fotbalu a naopak, co Vás nejvíce štve?
No…tady je opravdu ještě na čem pracovat. Jak na zvelebování místních fotbalových stánků, tak na zkulturnění fanoušků a vlastně celé fotbalové obce. Když si vezmu, že ještě v nedávné době stál v čele české vlády i fotbalu estébák je mi smutno.
Autor rozhovoru: Tomáš Zelenka
