Článek
Své kvality naplno prokázal na EURU v roce 2021, na kterém pěti brankami český tým dotáhl až do čtvrtfinále. To následně potvrdil především v následující sezoně Bundesligy. V té vstřelil 24 branek ve 27 zápasech, čímž se v tabulce střelců zařadil na druhé místo mezi Roberta Lewandowskiho a Erlinga Haalanda.
Po odchodu polského i norského snajpra z Německa se Patrik Schick logicky zařadil mezi nejžhavější kandidáty na titul krále střelců příští sezony Bundesligy. S rostoucím věhlasem se objevovaly spekulace o zájmu velkoklubů včetně Bayernu Mnichov, kterému chyběla náhrada za Lewandowskiho. Český fotbal se začínal radovat z nové superstar. Vinou zranění ale nastal ústup z výsluní. Český kanonýr v minulé sezoně stihl nastoupit pouze do 14 zápasů Bundesligy, ve kterých se třikrát zapsal mezi střelce.
Zranění střídá další zranění
V sestavě ze zdravotních důvodů nejdřív chyběl od 6. listopadu do 16. února. Poté co nastoupil do šesti zápasů přišlo ještě výrazně delší zranění. Sezona pro něj skončila kvůli problémům s třísly a vytouženého návratu se dočkal až po téměř osmi měsících, kdy odehrál 26 minut v zápase Evropské ligy proti Karabachu. Poté se do zápasu proti Freiburgu dostal pouze v nastavení a před zápasem DFB Pokalu proti Sandhausenu přišly zprávy o lehkém svalovém zranění lýtka. Tentokrát se počítá s absencí zhruba na tři týdny. I to je ale u „prokletého“ útočníka frustrující komplikace.
„Konečně jsem se mohl radovat z týmového úspěchu, ze vstřelených branek, ochutnat atmosféru utkání“, popisoval Schick v rozhovoru pro isport.cz jak prožíval návrat nejdřív aspoň na lavičku.
základní sestavy i v případě, že by zůstal zdravý. Leverkusen v létě trefili jackpot příchodem Victora Boniface z belgického Royale Union. Nigerijský útočník si za úvodních deset zápasů připsal sedm branek a podobně jako Adam Hložek, by se i Schick do hry dostával pouze jako střídající hráč. Farmaceuti vládnou Bundeslize a Xabi Alonso tak nemá důvod do sestavy sahat. Rotuje jí spíše jen v pohárových zápasech.
Velká podobnost s Malým Mozartem
Předpokládalo se, že reprezentace do závěrečných dvou zápasů kvalifikace se svým elitním útočníkem bude moct počítat. O tu měl sedmadvacetiletý hroťák vždy velký zájem. Naposledy za ní nastoupil v září minulého roku v posledním utkání Ligy národů proti Švýcarsku. Pro upadající národní tým by návrat respektované osobnosti mohl být potřebným impulzem, kterého se však zatím nejspíš nedočká. Postup by nároďák jednoznačně měl být schopný uhrát i bez Schicka. Důležitější tak bude jeho účast na případném EURU a v kvalifikaci o MS.
Nyní už se dá těžko ubránit myšlence, že se kariéra Schicka nápadně podobné té Tomáše Rosického, kreativního hráče s ladným pohybem, který uměl hru zrychlit, dát ji myšlenku a byla radost ho na hřišti sledovat. Proslul však i zdravotními problémy, bez kterých by mohl dosáhnout podobných úspěchů jako například Luka Modrič. Rosa byl a Schick snad ještě i bude v české reprezentaci rozdílovým hráčem. Oba se dostali do vynikajících klubů. Kvůli zdravotním problémům se ale ani Schick nejspíš do absolutní špičky nedostane.