Článek
Naštěstí hororový scénář z posledních pěti venkovních duelů se neopakoval, když jako Deus ex machina otočil kolem dějin mladičký Matěj Jurásek.
Tradiční venkovní trápení
Tohle je opravdu na psychologa. V Edenu hrají hráči Slavie jako z partesu, ale jenom přejedou hranice Prahy a jakoby bylo veškeré sebevědomí ta tam. Z trhajících tygrů jsou najednou neškodné kočičky. Nutno podotknout, že teď k problémům výrazně přispěl i Baník, který předvedl soubojově velmi kvalitní výkon. Na slávistech pak byla strašně znát únava z nahuštěného programu, hráči neměli vůbec lehké nohy a třeba Zafeiris předvedl asi nejslabší výkon od svého příchodu do červenobílého dresu. Bohužel se opět ukázalo, že jak se nepodaří dát z úvodního tlaku gól a soupeři narostou křídla, tak se mančaft trápí. Naštěstí tentokrát i z tohoto trápení vzešly tři body, které budou proti v dvanácti lidech bojující Spartě velmi důležité.
Rozhodli střídající borci
Naštěstí tentokrát se trenérskému štábu téměř dokonale povedla střídání. První branka sice padla po fatální minele Baníku, ale to nic nemění na tom, že Matěj Jurásek zvládl svůj úkol technicky zcela dokonale. Ještě lépe se pak své práce zhostil při druhé brance. Tam je třeba ocenit také střídajícího Lukáše Provoda. Že by se konečně pomalu vracel starý dobrý Provod z před dvou let? Těžko říct, ale každá taková vlaštovka je velmi cenná i pro jeho sebevědomí.
Cennější než cenné
Tituly nevyhrává jenom krásná hra, ale právě zápasy, kdy se týmu zase tolik nedaří. Ty se letos Slavii zatím absolutně nedařilo strhávat na svoji stranu a nechala Spartu doběhnout na stejný bodový zisk. V úterý se však ukázalo, že by se karta mohla začít obracet. Ztráta by znamenala pravděpodobně venkovní derby, což by byl obrovský problém. Teď bude důležité porazit Hradec a kluky požene v nejdůležitějším utkání roku zaplněný Eden. Letos je to obzvlášť důležité.
Ze Sparty jde strach, z Křetínského ještě víc
Sparta si ve včerejším duelu poradila s Plzní a její situace je pořád dobrá. Radost jí trochu kazí zranění Čvančary a Sörensena, navíc u svalových problémů jde většinou spíše o týdny než o dny. Poslední dny však také ukázaly, že výrazně vzrostla kvalita týmu z Bubenče v zákulisí. Práce Daniela Křetínského v kabině sudích je asi hodně znát. Už na Slovácku kopali rudí penaltu a včera se sporná situace opakovala. To však není věc, která by mě na výkonu sudího Orla šokovala nejvíc…
Orel? Na hřišti zbytečná osoba
To co v zápase předvádělo duo Krejčí a Kuchta, jsem už hodně dlouho neviděl. Každý sporný moment a letěli za sudím, přičemž mu řvali přímo do ksichtu. Tomáš Řepka jim byl dobrým učitelem. Ale může se na ně člověk zlobit? Sice je nesnáším, ale tohle jde zcela jednoznačně za rozhodčím. Pokud vám něco projde jednou, podruhé i potřetí bez trestu, je pak zákonité, že to uděláte i podesáté. Myslíte si, že by si tohle dovolili v mezinárodním klání? Ani náhodou. Hned poprvé by jim dal arbitr jasně najevo, že tohle neexistuje. Právě tato nulová autorita a nechání si „srát na hlavu“ naše sudí negativně odlišuje od evropských mnohem víc, než kvalita samotného posuzování. Být v pozici pana Příhody, tak dám Orlovi výtku a při opakování jej vyrazím z listiny rozhodčích. Mám však pocit, že pan Příhoda je jen stejně zbytečnou osobou jako Pavel Orel.
