Slavia a její zlaté transfery: Jurásek jako důkaz správného timingu

Aktuální transfer na trase Slavia – West Ham sice překonal všechny dosavadní transferové rekordy, ale při pohledu na kvalitu a následný vývoj kariéry některých hráčů vychází možná jiný obrázek.

Když v roce 2023 odcházel obránce „sešívaných“ David Jurásek ze Slavie do Benfiky Lisabon, vypadalo to jako další úspěšný export českého fotbalu. Dnes je tento přestup pátým nejnákladnějším v historii naší ligy, hned po Tomáši Rosickém – jediném želízku v ohni Sparty v top 5 transferech. 14 milionů eur tehdy Portugalci do Prahy poslali, což představovalo cca 350 milionů korun.

Podle dosavadních výsledků českého reprezentanta je skoro jasné, že slavná Benfica, kdyby mohla vrátit čas, rozhodně by se k tomuto jednání vrátila a řekla, že se transfer neuskuteční. Po půl roce v Portugalsku, kdy se jeho výkony nelíbily ani vedení, ani fanouškům, musel mladý obránce odejít na hostování do Hoffenheimu, kde se ale situace nijak nezlepšila. Ani po celé sezoně v německé bundeslize se neprosadil do základní sestavy natrvalo. Realita dneška je taková, že nedávno zamířil na další hostování, tentokrát do tureckého Besiktase.

Samozřejmě ano, to samé se může stát i u Dioufa, ale kdybych si měl tipnout, řeknu, že mladý Afričan se prosadí. U Davida by možná bylo lepší, kdyby zůstal ve Slavii déle a postupně se připravoval na větší skok. Jeho rychlý vzestup z druhé ligy přes Mladou Boleslav až do Slavie a následně do světového velkoklubu jménem Benfica byl zřejmě pro českého reprezentanta až moc rychlý, ale po bitvě je každý generál a Slavia věděla, že udělala více než skvělý obchod.

Čas ukázal, že nejen u Davida Juráska, ale i u Matěje Juráska se Pražané rozhodli pro dobrý byznys – 7 milionů eur putovalo do Prahy z Norwiche. Pro Angličany tato suma dodnes představuje největší nákup v historii klubu, a ta se píše už 123 let. Přesto se ani zde nevyplatila. Fakt, že se útočník poprvé trefil až po více než půl roce v klubu v přípravném utkání proti Northamptonu, mluví sám za sebe.

Pro mě tedy osobně jsou tyto odchody ze Slavie těmi nejlepšími, protože přišly ve chvíli, kdy si klub o tyto peníze – 350 a 180 milionů – mohl v klidu říci.

Autor článku: Josef Volejník