Slavia bez odchodů: Sestava za miliardy, která se nikdy nesešla

Slavia udělala v posledním kole velmi důležitý krok v honbě za obhajobou titulu díky vítězství v Plzni. Ale dnes jsem si tu dal tu práci a sestavil jedenáctku, která by zřejmě už měla více bodů než současné mužstvo.

Představme si situaci, kdyby u každého hráče stačilo slovo trenéra Jindřicha Trpišovského na případné nabídky hvězd ze sestavy sešívaných pověstné „ne“. Jak by vypadala sestava sešívaných, kdyby si posledních pět let dokázala udržet své nejlepší hráče a systematicky na nich stavěla směrem k cílům, které vytýčil majitel pan Pavel Tykač? Pojďme na to – jen předesílám, že do jedenáctky jsem zvolil rozestavení 4-4-2.

Hostování ve Vyškově, pak v Pardubicích, návrat do Edenu, devatenáct zápasů za Slavii a nabídka od Tottenhamu 16,5 milionu eur – takhle „jednoduché“ to je. Samozřejmě, teď bez ironie, velmi těžká volba. Tonda v Anglii v podstatě nehraje a současná jednička Jindřich Staněk chytá velmi dobře a je v reprezentaci. Právě díky výkonům, které mladého brankáře doslova katapultovaly do světa toho největšího fotbalu na planetě, jsem ovšem zvolil nakonec právě Kinského.

Zde už byla volba lehčí. Mladý Senegalec nastupuje v Londýně pravidelně a zápas co zápas ukazuje West Hamu, že investice se vyplatila. Hlavně poslední sezona za sešívané ukázala, že v něm dřímá obrovský potenciál. 7 gólů a tři asistence z 27 zápasů – to jsou statistiky, se kterými se rozloučil s Edenem. Hlavně na začátku sezóny, než si mužstvo zvyklo, že v týmu už takový hráč není, bylo pro Slavii velmi těžké se s absencí vypořádat.

Souboje s ním jsou velmi nepříjemné a málokomu voní – to vám řekne většina hráčů v lize. Obr z Nigérie je jednoduše fotbalista, kterého chcete mít na své straně. Nepochybuji o tom, že klub ho jednou dobře prodá třeba do francouzské ligy. O té se čas od času mluví, ale ke štěstí současného týmu zatím jen mluví. Poslední, kdo takto dominoval ve vápně Slavie, byl Simon Deli. A to je vyznamenání samo o sobě.

Na Slavii moc šancí nedostal, a tak přišel přestup do spřáteleného Linze. Tam už šanci dostal a tu chytil za pačesy, až z toho bylo přetahování přes hlavu dresu anglického Stoke City. A to není zrovna málo, nemyslíte? Samozřejmě se nabízí také Tomáš Holeš, ale Maxim má výborný pohyb a bez čtyř centimetrů dva metry vysoký obránce málokterou hlavičku prohraje, proto reprezentant Ukrajiny.

Hlavně díky tomuto přestupu byla ochotna Benfica poslat za Davida Juráska takové peníze, které jsou dodnes čtvrtým největším přestupem v historii klubu. Ale na rozdíl od Davida se dánský reprezentant v portugalském velkoklubu prosadil. To co jsme mohli vidět v Praze – pilování pravé strany a skvělý „rohlík“ do vápna teď mohou vidět v Lisabonu. Samozřejmě stejně jako u předchozího jména se také nabízí alternativa v podobě Vladimíra Coufala, ale v sedmadvaceti letech Bah možná ještě neukázal veškerý svůj potenciál, proto volím fotbalistu s 21 starty za dánskou reprezentaci.

Kdyby Táborsko nenastoupilo v přípravě proti béčku Slavie, možná tak hvězdnou kariéru nemá, ale na to se nehraje. Já osobně jsem takový „vzlet“ do doby brankáře Kinského neviděl. Možná si někteří z vás vzpomenou na derby na Letné, kde Slavia vyhrála rozdílem třídy. A byl to právě on, kdo dal dva góly. Dodnes nechápu, proč mu Brighton nedal šanci a hráče s železnou pravidelností posílal jen na hostování. Je jasné, že vždy klub bere takového hráče jinak než svého kmenového, přesto má Senegalec dobrá čísla, a tím pádem jasné místo v této sestavě.

Nepochybuji, že se jednou do Slavie vrátí, ale ještě si fanoušci budou muset nějaký ten pátek počkat. Nicméně jasné místo v této sestavě má dnes už bývalý kapitán reprezentace. Asi málokdo předpovídal, že se vůbec přiblíží k českému rekordu v počtu gólů v Premier League a realitu jsme mohli vidět nedávno v zápase proti Burnley. Jednoduše řečeno – klobouk dolů, Tomáši.

Moc toho nenamluví, ale práci udělá na hřišti za dva. To je v krátkosti reprezentant Libérie. Ona ta práce kolikrát není vidět, ale to, jak vyplňuje prostory, kolik míčů vybojuje, kolik toho oběhá, je spektakulární. Až se nechce věřit, že tenhle fotbalista přišel do Česka z litevského klubu Riterai.

Nebýt těžkého zranění, už nejspíš běhá v barvách nějakého bundesligového klubu. Osud tomu chtěl jinak, a tak si jeho umění mohou stále užívat v Edenu. Jeho přihrávky, centry, kolmice jsou často tím, co rozhoduje velké zápasy pro červenobílé barvy. Proto rodák z Plzně.

Mnozí z fanoušků si při tomto přestupu klepali na čelo, ale byl to právě tento hráč, který snad největší měrou vrátil titul na Slavii. Dva metry vysoké kladivo, které máte ve vápně, je velmi těžké bránit. Je to právě on, kdo na sebe naváže několik obránců, sklepává míče pro zálohu, bojuje za mužstvo. Zkrátka vše, co od útočníka chcete dostat, vám tenhle český reprezentant dá.

Nigerijský univerzál, který byl srdcem slavistické ofenzívy a jedním z klíčových hráčů tehdejšího mužstva. Rychlost, technika a schopnost rozhodnout zápas v klíčových momentech z něj činily nepostradatelnou součást týmu, který získal tři tituly a dva poháry. Nyní, když je po rozvázání smlouvy s Crvenou Zvezdou volným hráčem, se může stát znovu součástí Slavie a nejen v této fiktivní jedenáctce.

No a už zbývá se jen zeptat, jak se vám tato sestava libí. Myslím si, že by takové mužstvo nemělo problém s obhajobou titulu a mohli by si to na „férovku“ rozdat i v Lize mistrů. Samozřejmě realitu všichni známe. V české lize i přes obrovské peníze, které do ní momentálně proudí, je jednoduchý fakt, že udržet si hvězdy je téměř nemožné. Když přijdou nabídky z velkých lig, i když máte peníze a pokud si hráč postaví hlavu, těžko s tím něco uděláte. Nedávný přiklad za všechny byl Christos Zafeiris. Přesto můžeme snít o tom, jak by vypadala Slavia, kdyby dokázala všechny tyto hráče udržet a postavit na nich svoje cíle.

Autor textu: Josef Volejník

Zdroj statistických informací: Livesport