Článek
Skoro to až působí, že se trenérský štáb pořádně soustředí jen na poháry.
Na první pohled všechno v pořádku – Slavia doma porazila Sigmu Olomouc 2:0. Ligou nadále proplouvá bez inkasování gólu a dobře se naladila na odvetu třetího předkola Ligy mistrů. Realita je však jiná. Sešívaní vítězství spíše utrpěli, stejně jako před týdnem v Liberci.
Přemýšlí někdo nad sestavou?
V Evropě Jindřich Trpišovský pravidelně přichází s něčím, čím svého protějška totálně zaskočí a zlikviduje. V lize je to vždy spíše boj. Jinak tomu nebylo v neděli, kdy byl až do gólu Malicka Dioufa nebezpečný pouze Václav Jurečka a jednou Christos Zafeiris.
Doteď trenérský štáb razil tříobráncový systém, tentokrát to bylo něco mezi 4-2-4 a 3-4-3. Ani hráči zjevně stoprocentně nevěděli, co hrají. Matěj Jurásek nastoupil opět nalevo, přestože mu hra přes nohu nesedí a nevyniknou v ní jeho přednosti. Výsledek? Jedinou dobrou akci měl, když se na pár minut přesunul doprava.
Dochází Trpišovi síla?
Slavia má po čtyřech kolech slušných 10 bodů. Herně ale obstála jen v jednom poločase z osmi – v prvních 45 minutách proti Českým Budějovicím. Ve zbytku to byl typický výkon favorita, který doufá v to, že se jeho kvalita v určitý moment projeví a gól se nějak vstřelí v podstatě sám.
To neplatí pouze na hráče. Realizační tým zodpovídá za to, že poslední dva roky Slavia na ligové úrovni výrazně nestačí na tu pohárovou. Osobky Christose Zafeirise, vytažení Ondřeje Zmrzlého do zálohy nebo stažení Lukáše Masopusta do obrany. Tyto nečekané a účinné tahy vytáhl Trpišovský pokaždé v pohárech, jako by si sílu na časově náročné studování soupeřů schovával pouze na evropské bitvy.
A přípravy na Evropu má z drtivé většiny výborné, o tom žádná. V lize to ale často vypadá, že Slavia vypustí 11 náhodných jmen s instrukcemi: „prostě jděte vyhrát, jste favoriti.“ A ono to první roky fungovalo. Po šesti a půl letech v klubu už je ovšem Trpišovského fotbal natolik okoukaný, že se na něj trenéři soupeře dokáží připravit.
