Článek
Vidím zde totiž pro slávistické fanoušky jednu hezkou paralelu. Všichni zasvěcení znají nominaci trenéra pana Koubka. Z červenobílého kádru do ní proniklo deset fotbalistů a to je velký úspěch, který by se neměl jen tak opomenout.
Stříbrná repre
Na mistrovství světa v Itálii to dotáhlo Československo až do finále, kde jsme prohráli s domácí Itálií 2:1. Dodnes je veřejným tajemstvím, že sám Benito Mussolini se postaral u rozhodčího, aby domácí „nezakopli“. I samotný největší z největších, pan fotbalista Josef Bican, byl o tom do své smrti přesvědčen – ale nejlepší fotbalista, který kdy přes hlavu přetáhl červenobílý dres Slavie, tehdy ještě reprezentoval Rakousko. I přes tenhle „kříž“, který si v podobě prohraného finále tak trochu stále neseme, je to stále nejlepší výsledek našeho fotbalu.
Počítejte se mnou
Ale proč to říkám. Současná Slavia dokázala v nominaci reprezentace podobný úspěch jako tehdy. Počítejte se mnou, rád ta jména vyjmenuji, protože si to zaslouží: nejlepší brankář své doby František Plánička, obránce Ladislav Ženíšek, záložníci Štefan Čambal, Vlastimil Kopecký, Rudolf Krčil, Adolf Šimperský, Tonda Vodička, pak tu jsou útočníci Franta Junek, Jirka Sobotka, František Svoboda a hvězda největší Antonín Puč. Takže 11 hráčů tehdy pražský klub do Itálie poslal, o jednoho víc než v současné nominaci. Na druhou stranu je to o jednoho víc než v roce 1938, kdy klub poslal „jen“ 9 hráčů včetně svého elitního střelce pana Vlastimila Kopeckého. Československé občanství se pro největší hvězdu, neřekl bych týmu, ale světového fotbalu té doby Pepiho Bicana k obrovské smůle naší země nestihlo do turnaje vyřídit, ale za Slavii už celý rok hrál, takže pokud vás zaujal titulek tady je vysvětlení.
Stejný klub
Samozřejmě tato paralela je lákavá, ale je třeba si uvědomit, že tehdejší Slavia byla opravdu elitním klubem středoevropského fotbalu, bez přehánění klub světového formátu. Dnešní Slavia je stejně jako tehdy mistrem ligy, ale abychom byli svědky podobných výsledků, jakože pražský klub porazí třeba Inter Milán 9:0 jako v roce 1938? Do toho má současný klub samozřejmě hodně daleko. Ale i tak deset slávistů v nominaci není náhoda ani můj sentiment, i když možná vlastně trochu jo. Ale asi se shodneme na tom, že klub není veden zrovna špatně. Na posledním mistrovství světa s Českou reprezentací v roce 2006 nebyl ani jeden slávista, na druhou stranu z české ligy byli v týmu jen dva hráči, brankář Jaromír Blažek ze Sparty a Karel Poborský, tehdy hráč Českých Budějovic. Jinak bylo národní mužstvo, jak si mnozí z vás budou pamatovat, tvořeno převážně z hráčů „top 5 lig“. Ale to, že naše zlatá generace kolem Pavla Nedvěda je pryč, to víme všichni. Slavia zaplnila tu mezeru jako žádný jiný klub.
Autor textu: Josef Volejník
Zdroj statistických informací: Livesport
