Slavia pomohla Spartě k třetí příčce. Šlágr s Baníkem rozhodl jediný gól

Slavia podle očekávání nastoupila tentokrát i s Provodem a Chorým v základní sestavě. Baník naopak měl svého hvězdného obránce Uchennu jen na lavičce, později se přitom ukázalo, že v mnoha věcech mohl být svému týmu platným hráčem.

Baník měl vlastně skvělé nástupy do obou poločasů, ale velice rychle vždy převzala situaci na hřišti Slavie. Za první poločas neměli ostravští přímou střelu na bránu. Sešívaní dokázali domácí fotbalisty vymazat a nepouštět je do nějakých větších šancí. Na druhé straně naopak střílel Schranz či Oscar Dorley. Ani jeden z nich ovšem nemířil přesně, o gól se postaral až skvěle si naběhnuvší Diouf ve 29. minutě. Ten si našel Provodův centr a ukázal svou evropskou kvalitu.

V druhé půli potom šel výkon Slavie trochu dolů, naopak výjimečně hrozil i Baník. Nevypracoval si ovšem žádnou vyloženou tutovku. Jeho hlavní problém byl v nepříliš dobrém výkonu Ewertona, který se vlastně moc nedostal do hry. A všichni víme, jak moc je tento hrát pro celé mužstvo důležitý. Prakticky nikdo z ostravských ovšem nebyl více nebezpečný, maximálně v osobních soubojích.

Postupem čase se ze zápasu stal velký boj, který hodně ovlivňoval i přístup hlavního rozhodčího Karla Roučka. Ten je pověstný svým pouštěním hry, což se mu tentokrát možná trochu vymklo z ruky. Rozhodně mohl odpískat více faulů a udělit více žlutých karet. Některé zákroky na obou stranách vyloženě prominul.

Nemyslím si, že by některý z týmů schválně znevýhodnil. Potom je to vlastně spíše o tom, kdo se danému metru lépe přizpůsobí. Hráči zkoušejí hranice, na které ještě mohou dojít a dovolí si daleko více. Fotbal je sice podstatně plynulejší, ale zároveň hrozí i nebezpečí nějakého zranění. A především v takovém případě budou vždy fanoušci nezvyklí na podobný metr nadávat.

Kontroverzní situace se odehrála i v pokutovém vápně Slavie, kde Bořil zahrál rukou. Abych řekl pravdu, v pravidlech o ruce se naprosto nevyznám, takže prostě nejsem kompetentní posoudit, jestli se oprávněně nekopala penalta. Ruku měl slávistický obránce ovšem u těla, jestli byl ještě brán ve zřetel dotek stehna. Nakopl ji navíc spoluhráč. Danou situaci určitě bude posuzovat Komise rozhodčích, tak se těším na jejich vyjádření. Ale na první dobrou asi posouzeno správně, k čemuž se přiklánějí i další.

Z fanouškovského pohledu se střetli dva skvělé tábory a atmosféra byla rozhodně parádní. Na druhou stranu Chachaři moc nevychytali čas pro odstřelení pyra, díky němuž se poměrně dlouho nehrálo. A v konečné fázi to uškodilo právě Baníku, který se dostával do určitého tlaku. Po obnovení hry už naopak jistila z větší části hru Slavia.

Pražský tým nakonec zaslouženě vyhrál. Ostravské do ničeho zásadního nepustil a ukázal kvality svých klíčových hráčů. Výsledek je sice hubený, ale tři body má Slavia doma, a to je pro ni hlavní. Možná jsme čekali trochu hezčí zápas, ale bojuje se prostě o hodně. Každý bod navíc může na konci rozhodovat o mistrovském titulu.

Autor textu: Lukáš Loužecký