Slavia promrhala „vítězný“ zápas. Nešvar minulých let je stále přítomný

Trenér Jindřich Trpišovský musel při skládání základní sestavy trochu riskovat zejména v obraně. Kvůli zranění Jana Bořila i Igoha Ogbua došlo k poměrně velkému překvapení, když se do defenzivy postavila jedna z nejnovějších posil Youssoupha Mbodji. A jednoznačně o něm můžeme říct, že jeho přítomnost na hřišti byla znát.

Už ve 12. minutě předvedl slušnou hrubku, po níž se na brankáře Staňka hnal hráč Bodo Hakon Evjen, slávistický gólman ho naštěstí vychytal. Svou chybu ovšem Mbodji skvěle napravil. Ve 23. minutě si totiž naběhl na centr Lukáš Provod a poslal míč do sítě. A Slávisté mohli svůj náskok dokonce navýšit, když jeden z fotbalistů hostů zahrál ve vápně rukou. Penalta se ovšem nakonec nekopala, protože při souboji fauloval Tomáš Chorý.

V první půli bylo k vidění ještě několik šancí na obou stranách. Bodo mělo sice optickou převahu, ale Slavia byla znatelně nebezpečnější. Branka už ovšem nepadla a do šaten se tak šlo za jednogólového vedení sešívaných.

A v úvodu druhého poločasu mohlo dojít k vyrovnání. Bodo totiž pronikalo do vápna soupeře, v němž Slávisté hráče soupeře faulovali. A byl u toho kdo jiný než Mbodji. Kopala se tak penalta a hráč Slavie si vybral i druhý nešťastný okamžik. Ale opět ho podržel brankář Staněk. Soupeře totiž dokázal vychytat a udržet jednobrankové vedení.

V 74. minutě navíc opět Mbodji přidal druhý gól a nahrával mu dokonce ten stejný hráč – Lukáš Provod. I přes dvě hrubky se tak nová posila Slavie zapsala do svého velkého zápasu velice pozitivně. Bohužel ani dvě jeho branky nakonec nepřinesly vítězství.

Jen čtyři minuty po obdrženém gólu dokázali hráči hostí snížit na 2:1, když se k odraženému míči dostal Daniel Bassi. A krátce před koncem, v jedné z ojedinělých šancí, se prosadil i Sondre Fet. Slavia přitom během druhé půle měla obrovské šance, ale někdy až neskutečně je zahazovala.

Provod dal tyč a zbytek šancí vychytal skvělý Haikin. Jeho zákroky vynikly proti hlavičce Chytila, střele Oscara Dorleyeho i další obrovské šanci Schranze, který se na něho řítil sám. Bohužel se trefil přímo do brankáře. Nakonec tedy zápas skončil 2:2 a Slávisté museli být po jeho konci hodně smutní.

Utkání totiž měli jednoznačně ve svých rukou. Byli daleko nebezpečnější a celkově lepší. Bohužel fanoušci museli mít pocit Déjà vu, protože podobné situace jsme už v minulosti viděli mnohokrát. Neproměňování obrovských šancí i přes velký tlak se už stává v evropských utkáních tak trochu zažitou věcí. Stačí si vzpomenout třeba na zápas s Bilbaem, který nakonec proti Slavii zvítězil 1:0, přestože sešívaní měli více ze hry.

Soupeři v evropských pohárech jsou prostě podstatně efektivnější, zatímco Slavie nedokáže proměňovat obrovské šance. Navíc místo nějakého elitního střelce schopného je proměňovat přišel Erik Prekop, který za mě není nějakou top posilou pro Evropu. Tohle byla za mě největší chyba slávistického přestupního období.

Chorý je skvělý fotbalista, ale příliš nehrál a ani on není elitní sniper. Podobně je to u Chytila i dalších. Na českou ligu se jedná o kvalitní útočníky, ale pro Evropu je to za mě trochu málo. Ostatně dokazuje to i skutečnost, že oba dva góly proti Bodo dal obránce.

Malou útěchou se stal alespoň nástup Muhammeda Chama, který za tu chvíli, co byl na hřišti, dokázal vykouzlit dva vynikající centry. Bohužel jeho spoluhráči je nedokázali dostat za záda skvěle chytajícího brankáře Bodo.

Remíza je jednoznačně zklamáním. Proti tomuto týmu měla Slavia na to, aby získala první tři body v Lize mistrů. V dalších zápasech (snad kromě Pafosu) to bude mít výrazně těžší. Inter Milán, Barcelona, Arsenal nebo Atalanta, to jsou velikáni, proti nimž by museli hráči českého týmu podat nadživotní výkony a stejně by to nejspíš nestačilo. Znamená už první ztráta bodů i odplutí naděje na postup do další fáze?

Autor textu: Lukáš Loužecký

Zdroj statistických informací: Livesport