Slavia většinu zápasu prohrávala, přesto ho nakonec otočila. Hrdiny se stali náhradníci a Kinský

Sestava se opět trochu pozměnila. V útoku dostal prostor Mojmír Chytil, který je olomouckým odchovancem. Vedle něj nastoupil i mladičký Dominik Pech a po zranění se navrátivší Ondřej Lingr. Volno opět dostal i Lukáš Provod. Olomoučtí se musejí na dlouhou dobu obejít bez svého nejlepšího střelce Jana Klimenta, což je pro ně samozřejmě obrovská ztráta.

A Slavia se od začátku hnala dopředu, ostatně jak už je často jejím zvykem. Prvních deset minut bylo ve znamení náznaků šancí Slavie, které ovšem postrádaly kvalitu v koncovce. Hosté tak sice byli v určitém tlaku, ale nedokázali si z něj vypracovat nějakou výraznější příležitost.

Výraznou převahu měli od začátku i slávističtí fanoušci, kteří to rozjeli ve velkém. Domácí oproti tomu své fotbalisty prakticky nepodporovali a byla to pro ně smutná škola fandění.

A vlastně paradoxně ve chvíli, kdy se z tribun konečně začal ozývat pokřik Sigma, dostal se i Lingr do první velké šance. Jeho hlavičku dokázal vychytat brankář Koutný, po následném rohu navíc nastřelila ještě tyčku a břevno.

Ondřej Lingr měl spoustu času, bohužel opět svou šanci neproměnil. Od svého příchodu se zatím moc dobře nechytil a není se tak čemu divit, že fanoušci sešívaných nejsou s jeho výkony zrovna spokojení. Bohužel se tak opět ukazuje, že podobné návraty ze zahraniční často bývají spíše smutnou záležitostí.

Ale zpět k zápasu. I Sigma se postupem času začala dostávat dopředu, ale vlastně na tom byla dost podobně jako hosté. Do koncovky se prakticky nedostávala. Po faulu Dioufa ovšem kopala standardku a překvapivě z toho bylo vedení domácích. Po centru Zorvana se totiž dostal k hlavičce Elbel, který tak konečně rozradostnil domácí fanoušky. Fyzicky na něj v souboji nestačil Douděra.

Slavia tak musela dohánět a bylo jasné, že to nebude mít vůbec lehké. Byla sice od začátku utkání lepším týmem, ale jak už jsme zmiňovali, na jejích hráčích je od nějaké doby znát únava z velice nabitého programu. Není to prostě takový válec jako od začátku podzimu.

Do konce poločasu už se nic výrazného nestalo a do šaten tak šli fotbalisté za překvapivého vedení Olomouce. Rozhodně ovšem nebylo o ničem rozhodnuto. V druhé půli se dal předpokládat výraznější tlak sešívaných, navíc když je čekalo útočení na slávistickými fanoušky obsazenou tribunu.

Od začátku poločasu se dostal na hřiště Provod i Chorý, což bylo jasné posilnění útočné fáze. Do velké šance se ovšem po faulu Ogbua měla možnost hned v úvodu druhé půle dostat opět Olomouc. A skutečně se tak stalo. Po hlavičce Navrátila ovšem fantasticky vytáhl míč Kinský, a prozatím tak zachránil Slavii. Chvíli se ještě zkoumal možný penaltový zákrok, ale ani VAR nedovolený přestupek neobjevil.

Bylo to ovšem jasné varování. Dvoubranková ztráta by se už sešívaným velice těžko doháněla. I během úvodu druhé půle byla znát nedostatečná kvalita, ale i energie vedoucího týmu Chance Ligy. A tak se do další obrovské šance dostala v 58. minutě opět Sigma. Mikulenka v obrovské příležitosti před bránou promáchl do prázdna. Předcházel tomu ovšem i kontakt Kinského s míčem, kterým tak možná zabránil dalšímu gólu.

Chviličku po 60. minutě přišel místo stopera Ogbua na hřiště Jurásek. Slavia se ovšem ani s ním do žádného výrazného tlaku nedostávala. Naopak se do další šance dostala Olomouc. Muritala však při brejku zakončoval nepřesně. Kinský se navíc v dané chvíli nedohodl s Holešem, z čehož mohlo být nemilosrdné potrestání.

Během následujících minut byl vidět jasný scénář. Slavia se hnala dopředu, ale Olomouc byla daleko nebezpečnější z brejků. Hosté už museli riskovat, protože jejich čas na zvrácení zápasu se krátil. Vůbec nebyli ve své kůži a prakticky svého soupeře neohrožovali.

V 79. minutě ovšem Slavia dokázala zničehonic vyrovnat. Tomáš Chorý se dostal ve vápně k míči, a přestože byl obklopen protihráči, dokázal si udělat prostor a vstřelit vyrovnávací gól. A aby toho nebylo pro domácí málo, jen o chvíli později se navíc dostala Slavia do vedení. Při bleskurychlé protiakci nahrával ze strany před bránu Schranz a Lukáš Provod poslal hosty do vedení.

Tak tohle už možná ani fanoušci Slávistů nečekali. Po nepříliš podařeném výkonu se během dvou minut podařilo vedoucímu týmu tabulky otočit zápas a opět tak ukázat svou obrovskou sílu. Olomouc už neměla sílu se pustit do nějakého tlaku. Většinu doby naopak měli Slávisté míč na svých kopačkách. Na konci nastaveného času si sice mohla pomoci standardkou, ale Kinský si došel pro míč a jakékoliv šanci tak zamezil. A to už byla tečka celého zápasu.

V něm sice Slavia zvítězila, musela ovšem otáčet skóre. To se jí nakonec povedlo a mohli za to zejména střídající hráči. Nadále si tak drží neporazitelnost a desetibodový náskok na druhou Plzeň. Výraznou osobností hostů byl jednoznačně i brankář Kinský, který zneškodnil několik příležitostí Olomouce a tím zachránil svému týmu naději na body. A až na konci se ukázalo, jak důležité byly.

Zároveň se ovšem i ukázalo, jak strašně je pro Slavii důležitý Provod či Chorý. Zejména první jmenovaný předvádí letos neustále fantastické výkony a pokaždé je jeho nepřítomnost znát. I Chorý ovšem ukazuje svou prospěšnost. Nejen v soubojích, tentokrát jsme viděli i jeho zabijácký instinkt ve vápně. Tyhle hráči jsou prostě srdcem a žilami sešívaných.

Autor textu: Lukáš Loužecký