Slavia vítězně vstoupila do 3. předkola Ligy mistrů. Chorý si naklonil slávisty dvěma góly

Základní sestava se musela obejít bez jednoho z lídru Tomáše Holeše, který si odpykával karetní trest z posledního evropského utkání. A možná trochu překvapivě nenastoupil ani Jan Bořil, jenž v poslední době dostával hodně důvěry. Vedle stálice Igoha Ogbua se tak z jedné strany postavil Filip Prebsl a z druhé David Zima. V záložní řadě dostal důvěru Christos Zafeiris, který v poslední době nemá úplně stabilní výkony. O útočnou fázi se měl poprvé v základní sestavě na domácí půdě starat i Tomáš Chorý.

Byl jsem proto hodně v očekávání, jaká bude reakce publika při předzápasovém vyvolávání sestavy. A musím říct, že mě mile překvapila. Sice jeho jméno znělo méně hlasitěji než ostatní, ale neslo se Edenem bez výraznějšího bučení. Trochu zbytečné mi naopak přišly pokřiky proti Spartě, které se za mě do evropského zápasu nehodí. Později následovaly i proti-plzeňské, které jsou od příchodu Chorého rovněž často slyšet. Za mě by se mělo fandit více pozitivně, a především s důrazem na podporu vlastního klubu.

Ale zpět k zápasu. Do úvodu vstoupil o něco lépe belgický Union. Ve třetí minutě měla Slavia štěstí, že neprohrávala. Po mírném závaru se totiž míč proklouzal jen kousek od brány Antonína Kinského. Ten si ho očima pohlídal. Nic nehrozilo ani po následném rohu hostů. Zároveň ovšem hrál Union hodně tvrdě a díky tomu byla hra rozkouskována několika fauly.

Když už to začínalo vypadat, že nás čeká hodně bojovné utkání, začaly se dít věci. Provodovu hlavičku ještě vychytal brankář Moris, ale na tu následnou Tomáše Chorého v 19. minutě už byl krátký. Ex-plzeňský útočník se tak poprvé ve Slavii prosadil a odezva byla obrovská. Důležitým gólem si určitě naklonil alespoň část fanoušků.

A Slavia se hnala dopředu i nadále. Oscar ani Prebsl ovšem nemířili přesně. Sešívaní hráli po většinu prvního poločasu aktivně, snažili se napadat, ale zároveň se nevrhali jen do bezhlavého útočení. Všechno ze zabezpečené obrany, jak je u nich v poslední době zvykem.

Belgický tým hrál po celou dobu poměrně tvrdě. Domácí hráči byli často sestřeleni nebo strženi na zem. Rozhodčí ovšem měl spíše volnější metr a některé z těchto zákroků ani nepískal. I tak bylo jen otázkou času, kdy se Slavia dostane k nějaké zajímavější standardce.

A když už to vypadalo, že se půjde do šaten za jednobrankového vedení Slavie, Tomáš Chorý zazářil podruhé. Skvěle si dokázal naběhnout na centr Christose Zafeirise a opět hlavou zakončil do sítě Morise. Poměrně brzy tak začal ukazovat, proč si ho Slavia pořizovala. Troufnu si říct, že teď už zavřel pusu velké části kritiků. Slávistům musí jít po hubenějších letech o nejvyšší příčky. Nejen postup do LM, ale i návrat titulu do Edenu. A Tomáš Chorý jim v tom jednoznačně může pomoci.

I v úvodu druhého poločasu byla Slavia hodně aktivní a hnala se dopředu. Bylo na ní vidět, že je na domácí půdě ve veliké herní pohodě. Někteří novináři, předpovídající Spartu jako většího favorita než Slavii, se tak očividně pletli. Slavia se rozjela do vysokých otáček a soupeře k ničemu významnému nepouštěla. Union jakoby se už odevzdal a smířil s prohrou.

A v 57. minutě byla převaha slávistického týmu odměněna další brankou. A velkou chybou za to mohl brankář hostí Moris, který příliš riskantně zvolil přihrávku nakrátko. Proti ní si vyběhl jeden z největších dříčů Slavie Oscar, který vsítil už třetí branku domácích. O vítězi utkání tak bylo definitivně rozhodnuto. Union se sice posléze snažil dostat dopředu, ale nedařilo se mu dostat do výraznější ohrožení brány Antonína Kinského.

V 65. minutě se místo Christose Zafeirise dostal do hry i Alexandr Bužek. Tento krok vnímám velice pozitivně, protože potřebuje získávat zkušenosti na evropském poli. V budoucnu by z něj mohl být velice důležitý hráč Slavie, talent na to rozhodně má. Bohužel o chvíli později dostalo jeho sebevědomí velkou ránu.

V 72. minutě si totiž smolně srazil do vlastní sítě centr Vanhoutteho a tím Kinskému překazil další čisté konto. Stane se no. Pro hráče krátce po příchodu na hřiště ovšem hodně smolná záležitost. Příčinou jednoznačně bylo určité zvolnění fotbalistů v sešívaných dresech po třetí brance. Hosté se dopředu začínali dostávat daleko více a zejména ze stran se snažili zkorigovat pro ně nepříznivé skóre. Rozhodně tak ukázali, že v příštím zápase mohou daleko více kousat.

Ze hřiště nakonec v 77. minutě odstoupil za potlesku tribun Tomáš Chorý. Nejznámější slávistická tribuna se k tomu postavila vlažněji. Bylo ovšem vidět, že většina stadionu je na jeho straně. V budoucnu tak bude ještě zajímavé sledovat křížící se postoje fanoušků hráčů v sešívaných dresech. V zápase se nakonec na posledních deset minut objevil i Jan Bořil. Účel byl jednoznačný – povzbudit obranu sešívaných, dodat jí řád a zkušenosti.

V 85. minutě navíc jeden z hostujících hráčů podlehl emocím. Po Oscarově žlutém faulu na Mohammeda Fuseiniho se hráč z Ghany neudržel a mimo hru úplně zbytečně strčil do Douděry. Vysloužil si za to zcela oprávněně červenou kartu a tím definitivně zlomil odpor Unionu.

Nakonec zápas skončil vítězně pro Slavia v poměru 3:1. Pražský tým vstoupil do 3. předkola Ligy mistrů velice dobře, i když rozhodně není o ničem rozhodnuto. Dvoubrankový náskok je dosažitelný a v Belgii se tak bude muset ještě plně koncentrovat.