Slavia zakončila působení v Evropské lize tradičně. Bez výhry, s chybami a řadou neproměněných šancí

Proč Slavia nedokázala porazit švédský celek, s nímž si Sparta několikrát poradila? Těch důvodů je hned několik a nepatří mezi ně výrazně kvalitní výkon soupeře. Malmö jednoznačně bylo k poražení, pražský klub si ovšem sám podrazil nohy.

Vzhledem k „menší důležitosti“ zápasu (už nešlo o postup) nastoupila v sešívaném dresu na domácí půdě hodně poslepovaná sestava. Příležitost opět dostali mladíci Pech a Konečný, v bráně byl Aleš Mandous (jehož výkon ovšem opět nebyl vůbec špatný) a v základu se objevili i další hráči, kteří asi běžně nebudou v lize pravidelně nastupovat od začátku.

V obraně hodně chyběl Ogbu, což bylo vidět napříč utkáním. Defenziva Slavie rozhodně měla po celý zápas velké mezery. Vlastně se není čemu divit. Konečný sice do budoucna určitě bude zajímavým hráčem, momentálně ovšem na áčko (i vzhledem ke konkurenci) za mě nemá. Až moc je vidět jeho nezkušenost. Ostatně při prvním gólu Malmö nedokázal dostatečně dostoupit zakončujícího Aliho.

První poločas byl ve znamení neproměňování šancí. Byla až příliš vidět nepřítomnost běžných opor Provoda, Dioufa nebo Chorého. Slavia mohla dokonce po ruce Davida Zimy ve vápně prohrávat, Botheim ovšem penaltu nekopnul moc dobře a dal Mandousovi příležitost ji chytit. Do velké šance se dostal i Fila, ale rovněž ji neproměnil.

Bohužel právě tento útočník za mě momentálně jednoznačně patří k těm, kteří nemají v sestavě Slavie místo. V zápase se sice dostával do šancí, ale nedokázal je proměnit. A takové útočníky (řekněme si upřímně) momentálně sešívaní nepotřebují. Navíc kupil i chyby a nedovolené zákroky. Rozhodně by měl ještě jít na hostování, protože přes Chytila a Chorého se do sestavy nedostane.

V druhém poločase padly čtyři góly (dva na každé straně), takže pro nestranného diváka to musel být zajímavý zápas. Duše slávistického fanouška ovšem trpěla. Velice brzy se ukázala důležitost trojice Zafeiris, Diouf a Chorý, která zápas hodně oživila. Ostatně právě ex-plzeňský útočník otevřel jen několik desítek vteřin po svém nástupu na hřiště skóre. Krásným gólem opět ukázal, jak moc je momentálně pro svůj klub důležitý.

Co ovšem přišlo během druhé půle ze strany Slavie, muselo všechny příznivce červenobílých přivést trochu k depresi. Nejdříve rovněž nově nastoupivší Ivan Schranz naprosto šílenou přihrávkou směrem dozadu namazal na gól Alimu, aby následně další chybu jen o malou chvilku později udělal Zima. Tohle se prostě v podobném zápase nemůže stávat.

Ostatně celé působení Slavie v Evropské lize doprovázely zbytečné chyby a penalty. Bylo jich až moc a vlastně způsobily většinu obdržených gólů Slavie. V lize se to přitom sešívaným tak často nestávalo. Nedokážu si moc představit, že by se podobně chovali fotbalisté v Lize mistrů. Tam by totiž potrestání bylo ještě daleko krutější.

Nakonec se domácím podařilo vyrovnat (svou chybu trochu napravil Schranz), ale stejně je to za mě hodně málo. Tenhle zápas měl skončit vítězstvím. Tak trochu právem mohou mít fanoušci sešívaných před startem jarní části Chance Ligy lehké obavy. Především je vidět obrovský rozdíl mezi základní sestavou a lavičkou. Stačí vypadnutí několika zásadních fotbalistů a Slavia má problém.

Vypracovala si sice hodně slušný náskok, čeká ji ovšem ještě řada těžkých zápasů. Hned dva se Spartou i Plzní, což je dohromady 12 bodů. Onen polštář se tak ještě může vyfouknout a jednoznačně není o titulu rozhodnuto.

Autor textu: Lukáš Loužecký