Slavii v Evropské lize opět potopila špatná produktivita. Nelze ji už omlouvat dobrými výkony

Pražský tým chtěl proti tureckému soupeři už za každou cenu zvítězit. Původně se o něm mluvilo jako o jednom z favoritů, situaci si ovšem v průběhu času dost zkomplikovala. Zejména nadcházející domácí zápas proti hratelnému celku Joseho Mourinha proto bylo potřeba urvat na svou stranu.

A sešívaní se o to od úvodu snažili. Od začátku útočili směrem na bránu chorvatského brankáře Livakoviče a už v 7. minutě se mohli radovat po gólu Tomáše Chorého. Toho vyslal do šance skvěle hrající Lukáš Provod, který opět po celý čas ukazoval své evropské kvality. Jakoby byl všude a dokázal se uvolnit z jakékoliv situace.

Slavia v průběhu prvního poločasu byla opravdu hodně nebezpečná. Do obrovských šancí se vlastně po celý zápas dostával David Douděra, ani jednu z nich ovšem nedokázal proměnit. Těsně vedle posléze hlavičkoval i Chorý, druhý gól ovšem nepřidal. Opět se tak ukázalo nepsané pravidlo – nedáš, dostaneš. V ojedinělé šanci se dokázal uvolnit ostrostřelec Edin Džeko a ve 35. minutě nekompromisně poslal míč za Kinského záda.

Ve 42. minutě sice poslal míč opět do branky Lukáš Provod, jeho gól byl ovšem pro ofsajd odvolán. První poločas tak skončil 1:1, přestože Slavia byla jednoznačně lepším týmem. Na střely skončila první část 16:2. Pouze čtyři z těch slávistických ovšem skončily mezi třemi tyčemi. Sešívaní v tu chvíli ještě netušili, jak moc je neproměňované šance budou mrzet.

Druhý poločas byl ze strany Slavie výrazně odlišný. Nedokázala se tolik dostávat do nebezpečných příležitostí, dělala daleko více chyb a nepřesností. Ostatně i počet střel byl poloviční. Častěji se řešili různé rozmíšky a emotivní situace, fotbal šel v některých okamžicích stranou.

Když už to vypadalo na remízu, v 85. minutě dokázalo Fenerbahce otočit zápas na svoji stranu. Na hranici malého vápna se objevil střídající Youssef En Nesyri, který se z výhodné pozice nemýlil. Konec byl hodně ovlivněný zdržováním hostů, takže se Slavia nedokázala dostat do nějakého souvislejšího tlaku.

Opět se tak ukázala stejná věc jako v minulých zápasech. Slavia byla možná po větší část zápasu lepším týmem, srazila ji ovšem opět její neproduktivita. Nelze ji už omlouvat dobrým výkonem. Na to se hraje v mládeži. V evropských pohárech jsou důležité body a ty Slavia až trestuhodně ztrácí. A je to velká škoda, protože jinak opravdu zanechává dobrý dojem.

Trochu mě potom zamrzí po zápase rozhovor s Davidem Douděrou, který prostě řekne, že se stávají horší věci než neproměňování šancí. Svým způsobem má samozřejmě pravdu. Ano, z jeho pohledu vzhledem k nedávným událostem to chápu. Na druhou stranu potom prostě stojí neproměňování podobných šancí (kterých měl hodně zrovna Douděra) Slavii cenné body. A to prostě nemůže být hráči ani fanouškovi jedno.

Těžko říct, co do dalších utkání změnit. Asi musí Slavii začít trochu pomáhat i štěstí. Stále ještě má šanci na postup, zbývají jí ještě tři zápasy. K dispozici je tedy ještě devět bodů, které by sešívaným stačily na postup. Musí ovšem začít dávat více gólů. Bez toho to prostě nepůjde.

Autor textu: Lukáš Loužecký