Slovácko stále neporazitelné. Boleslav pálí šance

Do zápasu vstoupilo aktivněji Slovácko, kdy Doski zahrozil hned z první akce. Musím uznat, že jsem čekal taktickou bitvu dvou celkem vyrovnaných soupeřů, byť s rozdílnou formou. Mladá Boleslav má třetí nejlepší útok v lize, ale zároveň jednu z nejhorších obran. V jejich zápasech v součtu padlo nejvíce branek z celé ligy. Slovácko naopak zdobí jeho silná obrana v čele s Vlastimilem Daníčkem a kapitánem Michalem Kadlecem. Naproti tomu jsme v prvním poločase byli svědky zajímavého a atraktivního fotbalu pod heslem „každý chvilku tahá pilku“.

Každopádně jsme ale dnes byli svědky zcela jiného přístupu k fotbalu. Zatímco Slovácko drželo míč, hrálo taktičtěji a využívalo zejména jubilanta Petrželu a ostatní rychlé hráče, hrála Boleslav hlavně z rychlých obrátek a protiútoků. V tomto bylo nejnebezpečnější duo Solomon - Yusuf. Hlavně po některých akcích druhého jmenovaného mi chvílemi pěkně zatrnulo. Celkově bych ale první poločas přiřknul Slovácku jako aktivnějšímu a sympatičtějšímu týmu. Zejména Vasil Kušej v dresu Boleslavi kazil, co mohl.

Druhý poločas bývá již tradičně silná stránka borců z Uherského Hradiště. Dnes se jim však moc nedařilo. Po nespecifikovaných zdravotních problémech o poločase střídal Cicilia a fanoušci Slovácka mohli opět vidět po zranění se navrátivšího Mihálika. Boleslavští vstoupili do druhé půle mnohem aktivněji. Mám dokonce dojem, že celých sedm minut nebylo Slovácko schopné opustit vlastní polovinu. Celkem jsem se bál, jak to všechno dneska dopadne a chvilku to dokonce vypadalo, že dnes budou prolomeny série neporazitelnosti Slovácka a smůla Boleslavi. Přišla však 59. minuta a po rohu se do brány trefil Valenta ze Slovácka.

Upřímně po tomto góle zůstala Boleslav dost ochromena. Až do poslední desetiminutovky si nebyla schopná vybudovat kloudnou šanci a Slovácko poměrně ovládalo hru. Posledních deset minut ale stálo za to. Boleslav jakoby nabrala druhý dech a Slovácko se ne a ne dostat k míči. A když už se tak stalo, tak jen hloupě a rychle míč ztrácelo. Musím tady vyzdvihnout zejména práci brankáře Heči, který se nejen v závěru druhého poločasu blýskl několika skvělými zákroky a má velký podíl na dnešním výsledku. Závěrečné pětiminutové nastavení bylo vyloženě o infarkt. Doslova v posledních sekundách si Solomon ve vápně vypracoval skvělou šanci, která skončila na tyčce. Po následujícím nepovedeném rohu se pískl konec a Uherské Hradiště dnes může své borce oslavovat jako vítěze a sedm zápasů v řadě neporažený tým.

Již v úvodu zápasu jsem zmínil slováckého Milana Petrželu, který v Mladé Boleslavi odehrál svůj pětistý zápas v naší nejvyšší soutěži. Ano, slyšíte správně. Neúnavný čtyřicátník, který i dnes na hřišti prohání o generaci mladší borce a jehož techniku mu může leckdo závidět, už odehrál 500 zápasů. Suverénně se tak osamostatnil coby hráč s největším počtem zápasů a tuto metu překonal jako první v historii. Milanovi tímto za celou redakci gratuluji a přeji do dalších zápasů jen to nejlepší. Již brzy se můžete těšit na samostatný článek o tomto matadorovi českého fotbalu.

Závěr článku pojmu opět tradičně.

Mezi plusy dnešního zápasu jednoznačně dávám ucelenou a aktivní hru Slovácka. I když chvílemi tahalo za kratší konec, tým ani jednou neustal v práci a nevytvářel chyby. Vyzdvihnul bych i práci Milana Heči, který Slovácko podržel a samozřejmě ještě jednou Milana Petrželu a jeho 500 zápasů. Za Mladou Boleslav hráli výborně Solomon s Yusufem a Matějovským - díky bohu za obranu Slovácka, že je uhráli.

Minusem určitě vidím dnešní výkon Vasila Kušeje. Neměl svůj den a vesměs pokazil, co mohl. Celkově dnes Boleslav střídala silné a slabé chvilky, což stojí za jejím dnešním neúspěchem.

Jsem rád, že moje Slovácko zvítězilo. Teď si borci můžou odpočinout a uvidíme v zimní pauze, jestli se ještě příští rok na hřišti potkáme zejména s Markem Havlíkem a trenérem Martinem Svědíkem. Kolem obou je velmi rušno. Já však doufám, že alespoň sezónu v dresu Slovácka dokončí a ideálně oba zůstanou i nadále oporami modro-bílé armády.