Článek
A poslední zápasy rozhodně neodpovídaly kvalitám a chuti hráčů Slovácka. Ačkoli tedy prohra v Plzni, musím uznat, že výkon hostů, zejména ve druhém poločase, byl kvalitní a odpovídal tomu, na co Slovácko má.
První poločas trochu rozhádaný. Krmenčík si od fanoušků Plzně vyslechl svoje
Do prvního poločasu vstoupili Jihomoravané trochu neohrabaně. Byla vidět jasná převaha Plzně a vyšší kvalita jejich hráčů. Musím však uznat, že i přes to všechno se hráčům Slovácka dařilo docela slušně odolávat a vytvářet si občas i nějakou šanci. Probojovat se do vápna Plzně, obzvlášť na jejich domovské půdě, je však pro spoustu týmů věc přetěžká a pro některé až nemožná.
Dost pikantní pak bylo účinkování Michaela Krmenčíka na trávníku. Asi nemusím českým fanouškům vysvětlovat, proč není útočník Slovácka zrovna oblíbený právě v Plzni. Je fakt, že jsem trochu očekával, že za ty roky by už nevraživost mohla trochu opadnout, ale opak je pravdou a ve fanoušcích Viktorie jméno Krmenčík stále vyvolává zvýšený krevní tlak. A to byl taky jeden z důvodů, proč o poločase vystřídal. Já bych si taky nechtěl nechat nadávat další necelou hodinu.
Střídání výrazně pomohlo. Slovácko lepším týmem v druhé půli
Příchod Jiřího Klímy a Marka Kvasiny po poločase dost oživil hru modrobílých. Úplně s klidem řeknu, že minimálně první dvě třetiny druhého poločasu bylo Slovácko lepším a aktivnějším týmem na trávníku. Tým z Uherského Hradiště sice neměl ani jednu střelu na bránu, ale k vyrovnání nebo alespoň korekci skóre nebylo daleko. Zejména pak hlavička Trávníka zahrozila a minula bránu o pár decimetrů. Naneštěstí pro Slovácko však zápas dopadl výhrou Plzně 2:0. Hradišťané se však za svůj výkon stydět nemusí a pro mě je to velká vzpruha a světýlko pro nadcházející zápasy.
Udrží se Slovácko mimo baráž?
Upřímně jsem neočekával, že by Slovácko dokázalo v Plzni uhrát nějaké body. V aktuálním rozpoložení týmu by i zisk jednoho bodu byl malým zázrakem. Na druhou stranu jsem stejně tak nečekal úspěch Dukly na hřišti Mladé Boleslavi. Svěřenci trenéra Rady však potvrdili svou jarní formu a přivezli domů tři body. Náskok Slovácka se tedy snížil na pět bodů, a to už nezní tak dobře, jako číslo osm.
Jsem však stále optimista. Jak řekl i Tomáš Palinek, nynější nastavení týmu je takové, že kluci hrozně potřebují probudit v sobě znovu dravost a chuť. A já jsem tyto aspekty viděl právě ve druhém poločase. Najednou se týmu zase chtělo hrát. Podle mě Slovácko baráž hrát nebude. Věřím, že to kluci zabetonují a uhlídají.
Historie se opakuje – je to příští rok na sestup?
Jednoznačně ne. Byť se Slovácko poslední dvě jara velmi trápí, tak vždycky na podzim dokázalo nasbírat slušné body, a v obou případech se jedná o nepříjemnou situaci v kabině, nikoliv nekvalitu hráčů apod. Ať už to byl loni rozkol mezi jednotlivými hráči nebo letos nesouhlas a nepochopení trenéra. Hodně bude rozhodovat to, koho vedení Slovácka přivede coby hlavního trenéra. Dokonce jsem slyšel, že by se snad měli snažit znovu oslovit pana Svědíka, ale to si myslím, že je čirá fantazie. Kdyby se to však podařilo, tak by v Hradišti tekla slivovice proudem.
Hodně je pak zmiňováno i jméno pana Bílka. Ten však odmítl Slovácko již před rokem s tím, že vezme angažmá pouze v zahraničí. O stejné trenéry pak usiluje pro zajímavost i Mladá Boleslav. Upřímně si myslím, že pan Svědík čeká na lano z Plzně – kde bude hodně záležet na panu Koubkovi, zda bude chtít dále trénovat – nebo je nově možná ve hře i Sparta Praha. A inu, proč ne.
Buď jak buď, Slovácko se chytne v okamžiku, kdy najde adekvátního trenéra. Kádr je více než schopný hrát minimálně střed tabulky. Bylo jasné, že generační přerod bude bolet, a jakýkoliv trenér to bude mít obrovsky těžké, protože laťka, kterou nastavil Martin Svědík, je opravdu vysoko. Slovácko ale nepadne. Modrobílé srdce bije až moc silně.
Autor článku: Jiří Dostálek
