Slovan Liberec vyrubal Baník, zářil Soliu a Mahmic

Radoslav Kováč nasadil do utkání poměrně dost obměněnou sestavu. V záloze dostali od úvodních minut šanci letní posily Afolabi Soliu a Ermin Mahmic. Vedle Michala Hlavatého nahradil Stránského kapitán Lukáš Masopust a v obraně dostal před odpočívajícím Kayondem přednost Jan Mikula. A nedá se říct, že by trenér Liberce v jakémkoliv případě sáhnul vedle. Všichni hráči, kteří od něj dostali šanci, totiž předvedli výborný výkon, který měl za následek pohodové vítězství hostů.

Liberec vlétl na Baník ve velkém stylu. Nebudu moc přehánět, když řeknu, že zatímco byli domácí stále mentálně ještě v šatně, Slovan už vedl 2:0. Hned v první minutě skončil gólem roh Michala Hlavatého. Ve skrumáži před bránou se nejlépe zorientoval Mašek, který tak vstřelil se štěstím svůj druhý gól v sezoně. Za zmínku stojí, že šlo také o další gólovou akci s Hlavatého razítkem. Áčko si sice do statistik nepřipíše, ale jeho vliv na gól se nedá oddiskutovat. V 19. minutě pak vstřelil svůj první ligový gól v libereckém dresu Mahmič. Rakouský šikula využil toho, že mu obránci dali až přespříliš volného prostoru a střelou mezi nohy obránce překvapil brankáře Holce.

Baník byl jako opařený. Na hřišti byl pouze jeden tým a to byl Slovan. Právě dobře zvládnutý úvod zápasu byl klíčovým prvkem pro zvládnutí celého utkání. Liberec do zápasu v očích bookmakerů nastoupil jako mírný outsider, ale bylo zřejmé, že pokud by Slovan mohl Baník někdy překvapit, mohlo by to být zrovna teď. Baník je zdecimovaný odchody klíčových hráčů a vlivem nezvládnutých i odložených utkání se krčí až na 14. místě ligové tabulky. Baník není v pohodě. Dva rychlé góly Slovanu navíc Ostravu srazily ještě více. Baník s Šínem, Rigem či Prekopem a s formou z minulé sezony by měl jistě šanci nepříznivě vyvíjené utkání ještě zvrátit, ten aktuální však nikoliv.

Vypadá to, že Radoslava Kováče ztráta Ghaliho nemusí mrzet tak moc, jak by se na první pohled mohlo zdát. Afolabi Soliu už stihl ukázat, že může být velmi solidní náhradou. Přeci jen se ale jedná o typologicky lehce odlišného hráče. Soliu není tak defenzivně zdatný jako jeho bývalý spoluhráč a Ghali neoplýval tolik ofenzivními přednostmi jako jeho krajan. Soliu v Ostravě ale opravdu řádil. Zlobil obranu Baníku ofenzivními výpady a takový Rusnák z něj musí mít ještě teď noční můry. Soliu se také dostal i do několika gólových šancí, ani jednu však nevyužil. To je také asi jediná kaňka na jeho výkonu. Minimálně jeden gól určitě vstřelit měl. Liberec to však ale naštěstí mrzet nemuselo. Nigerijský křídelník nastoupil v základní sestavě potřetí za sebou a já si upřímně nedokážu představit, že by Radoslav Kováč v jeho nasazování přestal.

O další nominaci do základu si řekl také Ermin Mahmic. Mladý ofenzivní záložník podobně jako Soliu hýřil aktivitou. Velmi mu pomohl jeho premiérový gól, který mu nalil krev do žil. Mahmič působil živě i drze. Dovoloval si technické kousky, které mu ne vždy vyšly, ale to mu nezabránilo, aby se dál nebál hrát. Potenciál v něm dřímá opravdu obrovský a je zřejmé, že Radoslav Kováč má pod sebou diamant, který bude chtít vybrousit.

Plzni dovolila dvě střely na branku, Baníku dokonce jen jednu. Liberecká obrana s kvalitativně zvučnějšími soupeři funguje na jedničku. Působí konsolidovaně, nepouští soupeře do vyložených gólových šancí a navíc se dokáže vyvarovat chyb v rozehrávce. Spoleh je zejména na stoperskou dvojici N´Guessan – Gabriel. S francouzským stoperem je vedení Liberce navíc tak spokojeno, že s předstihem uplatnilo opci a proměnilo jeho hostování v trvalý přestup. Na tradičně dobré výkony stoperů navíc navázali i krajní beci. Petr Hodouš odehrál pravděpodobně vůbec své nejlepší utkání v libereckém dresu a velmi dobrý výkon předvedl také Jan Mikula.

Slovan má za sebou včetně poháru tři dobrá utkání v řadě. Nejde jen o to, že je dokázali zvládnout bez porážky, ale daleko důležitější je celkový projev, kteří Kováčovi svěřenci zanechali. Na hřišti působili aktivně, nebáli se hrát a své soupeře přehráli v podstatě po všech stránkách. Zatím se jedná jen o malý vzorek a nedají se z něho vyvozovat velká očekávání, ale minimálně se dá prohlásit, že se Liberec nachází na dobré cestě. V neděli ho však vyzkouší jeden z těch nejtěžších soupeřů – aktuálně vedoucí tým tabulky Slavia Praha. Nedá se očekávat, že bude Slovan obhájce titulu přehrávat tak, jako se mu to naposledy povedlo s Baníkem a Plzní. Jakýkoliv bodový zisk by byl výrazně nad plán a osobně s ním ani moc nepočítám. Ale daleko důležitější bude to, jak Liberec bude na hřišti vypadat. Pokud uvidíme další bezpohlavní výkon jako proti Spartě, přijde na řadu další již několikátá deziluze. V případě, že si to Kováčova družina se Slavií rozdá bez bázně a hany, můžeme se bavit o tom, že tu máme konečně silný Slovan jak po mentální, tak i po herní stránce.

Autor textu: Michal Takács