Sparta dělá Lize mistrů pá pá! Od Feyenoordu dostala čtyři góly

Zatímco po prvních dvou kolech sparťané křičeli „pískej konec“, protože letenským patřila horní patra tabulky, po zápase s Feyenoordem křičí „pískej konec, na to se nedá dívat“. Devatenáct let čekání a fanoušci potom musí sledovat, jak jejich tým přehrává kde kdo. Je snad hrou osudu to, že Spartě zlomil vaz ten, který ji umožnil o tuto soutěž bojovat?

Do konce ligové části chybí dva zápasy a při pohledu na los je zcela jasné, že Spartu na jaře v pohárech neuvidíme. K zachování nadějí potřebovala zvítězit v Rotterdamu. To se ale (světe div se) nepodařilo. Tím bych skončil s korektnostmi, protože na hru Sparty se poslední tři měsíce skutečně nedá dívat.

Jako skutečně pravdivá se ukázala slova Larse Friise, které vyřkl po zápase s Bohemians Praha. Nečekejte od Sparty v roce 2024 hezký fotbal. Tehdy jsem nevěděl, jestli je to zhodnocení posledních deseti zápasů, nebo vyhlídka na poslední dva letošního roku. Evidentně má ale trenér Sparty věšteckou kouli, protože ta věta přesně odrážela výkon v Holandsku.

Ať dělá trenér, co chce, prostě to nejde. Změna rozestavení, stažení Panáka na lavičku, nasazení Rrahmaniho s Birmančevičem, nic nefunguje. A není se čemu divit. Na hrotu dva kvalitní fotbalisté totálně odstřižení od zbytku týmu. Brankář, který sice zachránil tři body s Bohemkou, ale jinak nechytí ani rýmu. Obrana děravá jako ústa staré ženy. A v tom výčtu bychom mohli pokračovat.

Když už Friis přistoupil ke změně systému (a to vskutku správně, protože nemá hráče na křídla), měl jim také naordinovat nějakou taktiku. Možná zapomněl říci, že ty dva hroťáky je potřeba podporovat. Když nejsou hráči na křídla, změníme rozestavení a budeme hrát nakopávané balóny za obranu. Tak trochu ale nikomu nedošlo, že Rrahmani ani Birmančevič nejsou zrovna excelentní hlavičkáři. Že jsou to hráči, kteří potřebují míč do nohy a po zemi. Friis se zřejmě inspiroval u Pepíka Hnátka, jenže nic platné, Spartě na hrotu chybí Jarda Kužel.

Každý český tým chce do Ligy mistrů. Při pohledu na poslední účasti našich zástupců v této soutěži si ale každý normálně smýšlející člověk klepe na čelo. Poslední účast Slavie znamenala čtvrté místo v základní skupině se skóre 4:10. Poslední účast Plzně byla ještě úspěšnější. Čtvrté místo s impozantním skóre 5:24. A bude na tom Sparta lépe? Dva zápasy před koncem ligové fáze skóre 7:18 tomu nenasvědčují. Zvlášť, když je čeká Inter a Leverkusen. Škoda, že už se nehrají skupiny, čtvrté místo by bylo zlaté. V novém formátu se letenští budou prát o místo třicáté.

Hlavním argumentem českých klubů je prestiž a zkušenosti. No, prestiž si Sparta letos rozhodně vybojovala. 0:5 se City, 0:6 s Atlétikem Madrid, 2:4 s Feyenoordem. Páni, to je prestiže na jednoho až moc. A zkušenosti? Tak těch z těchto zápasů nabrala také hodně. Především v tom, že se naučila prohrávat poměrně vysokými rozdíly. Ať už zkušenosti tým nabere, neumí je jakkoliv zhodnotit nebo využít. A to zcela logicky. Kdo se v Lize mistrů ukáže, odchází.

Zbývá tak jediné, proč naše celky usilují o Ligu mistrů. A to jsou peníze. Sparta vydělala svou účastí přes půl miliardy. A to do toho nejsou započítané zisky z prodeje lístků, které byly skutečné mastné. No jo no, budou super odměny i přes tragické výsledky. Místo toho, aby se utržené peníze vrátili do posil a dalšího rozvoje týmu.

Když Brian Priske odcházel ze Sparty do Feyenoordu, zanechal svému nástupci solidně rozjetou mašinu. Znal přitom ovšem dokonale její slabiny. Byl si velmi dobře vědom toho, že obrana byla už za jeho éry chatrná až skleněná. Proti nizozemskému celku ale předvedla absolutní vrchol „umění“. Nedá se vůbec hovořit o tom, že by kdokoliv z obrany Sparty měl, byť jen náznak formy. Dříve vychvalovaný Vitík se propadá do solidního podprůměru. Asger Sorensen je stínem toho stopera, kterým byl před dvěma lety. A doplnění stoperů o „posilu“ Cobbauta to byl doslova majstrštyk.

Chápu, že Panák má stejnou formu jako celé České Budějovice, ale i tak je jediným stoperem, který je schopný rozehrávky. Nu což, Friis si může dovolit ho posadit, že? Možná ještě lepší krok byl s volbou kapitána. Sorensen je totiž přesně tím typem fotbalisty, který dokáže strhnout celý mančaft. Pevně věřím, že ta ironie z toho je cítit na míle daleko. To už mohl tu pásku dostat rovnou Solbakken, jehož nasazení zůstává záhadou, jak příběh z pořadu Věřte, nevěřte.

Ale vraťme se k těm slabinám, jež jsou Priskemu známé. OBRANA! Tolik chyb, kolik předvedla Sparta ve hře dozadu za poslední tři měsíce, by nedokázala spočítat ani umělá inteligence. A s Feyenoordem? První branka, sám hráč soupeře ve vápně. Druhá branka, chyba Kairinena při rozehrávce. Čtvrtá branka a chyba Sadílka. Nebýt třetí trefy, kterou Hadj Moussa poslal do brány výstavním obstřelem, dalo by se říci, že se sparťané porazili naprosto sami.

Autor textu: Petr Vikuk