Článek
Kdo čekal koncert a nekončící přísun branek, ten se hodně divil výkonu letenských. Měli snad hráči hostujícího celku v hlavách, že hrají s druholigovým soupeřem a že se Opava porazí sama?
Opavě patří až dvanácté místo druhé ligy, za to Sparta se vyhřívá na výsluní té první. Bylo tak naprosto přirozené očekávání fanoušků letenských, že na Moravu pojedou její hráči potrénovat před dalším šlágrem Fortuna ligy. Tato očekávání podpořila i základní sestava Pražanů. Úvodní jedenáctka téměř v plné síle. Ale že bychom viděli drcení trpaslíka, to rozhodně ne. Výsledek 0:2 je tak pro Opavu velmi přijatelný.
Jedenáct hráčů ve velkém vápně
Ač opavští hráli na domácím hřišti, jejich taktika byla při nejmenším překvapující. Jasně, hrajete proti týmu, který vede ligu o úroveň výše, ale vsadit na totální defenzívu, kdy nacpete všechny hráče do vlastního vápna a doufáte v rychlý protiútok, to chce kuráž. Tedy ne kuráž, ale hráče schopné těch rychlých brejků. Domácí tým bránil skutečně urputně a o rychlé kontry se pokoušel, ale braňte se devadesát minut neustálému tlaku. A když už se dostanete dopředu, vaši hráči nemají kvalitu k překonání prvního obránce.
Při takové taktice, byť proti sebelepšímu týmu, je vždy jen otázkou času, kdy dostanete první branku a celé snažení tím padá. A upřímně se mi tato taktika pranic nelíbí. Možná, kdyby Sparta s takovou strategií nastoupila na Letné proti Liverpoolu, neodešla by s takovým výpraskem. Možná by prohrála o jednu, o dvě branky, ale upřímně, komu se takový fotbal líbí? Vždyť je to čekání na smrt.
Opava hrála zápas, který byl velmi sledovaný, vždyť jde o semifinále domácího poháru. Místo aby hráči ukázali, co umí, trenér je sváže defenzivními pokyny. A opět paralela s domácím utkáním Sparty s Liverpoolem. Ano, letenští odešli s debaklem, ale jejich výkon byl chválen ze všech stran. Hráči mohli ukázat své kvality proti silnému protivníkovi, a i když se prohrajete, prohra se lépe kouše po kvalitním výkonu než po urputné snaze nedostat branku. Pro Opavu by bylo extrémním štěstím, kdyby s takovým výkonem došla do finále nebo pohár dokonce vyhrála. Snad jediné, komu se kdy s tímto výkonem dařilo, bylo Řecko na EURO 2004. A jak z toho byli všichni fanoušci znechuceni.
Tuci si hraje na Harryho Pottera
Sparta došla do finále poháru výkonem, který se neblížil ideálu, ale s týmem, který jen brání to jinak ani nejde. Její snaha připomínala bitvu o Helmův žleb z Pána prstenů. Ovšem tentokrát vyhráli ti jež dobývali nepropustné zdi. V hostujícím dresu nezářil žádný z jednotlivců, přesto se u jednoho hráče zastavit musíme. A není jím nikdo jiný, než zimní posila Indrit Tuci.
Hráč, jež přicházel ze Záhřebu s pověstí střelce, který umí hru tvořit stejně jako zakončovat. Před semifinále MOL Cupu si ale asi odskočil do Bradavic vypůjčit od Herryho Pottera plášť neviditelnosti. Žádný z aktérů tohoto střetnutí nebyl u míče méně než Tuci. Žádná pomoc rozehrávce, žádná snaha o útok. Možná bylo jeho smůlou, že na druhé straně hřiště nastoupil Birmančevič, který aktivitou překypuje, ale od hráče, který přijde jako posila, bych skutečně očekával více.
Nic na tom nezmění jeho dvě střely mimo branku ve druhé půli. Poté, co jej vystřídal Victor Olatunji, na kterého řada fanoušků nadává, protože jeho výkony také nejsou bůhví jaké, ukázal, jak má vypadat aktivita na křídle a v útoku. Indrit Tuci zatím svými výkony až nápadně připomíná Martina Minčeva. A na toho fanoušci zrovna v dobrém nevzpomínají.
Spartě dochází šťáva
Už o víkendu, kdy letenští nastoupili na hřišti Českých Budějovic, se na hlavy hráčů snášela kritika. A ne jinak tomu bude po střetnutí s Opavou. Očekávání, že v náročném programu pomůže reprezentační pauza, vzala rychle za své. Hráči, kteří neodjeli reprezentovat, dostali celých šest dní volna. Věc v českém fotbale nevídaná. Kdo by ale čekal, že se vrátí v plné síle, ten se hodně spletl.
Sparťané nepůsobí na trávníku odpočatým dojmem. Daleko více je na nich vidět, že už jsou hlavou na dovolených. Ta je ale pánové ještě daleko. Zatímco týmy jako Slavia či Plzeň gradují své tempo, to sparťanské rapidně upadá. Není tak divu, že hráči jsou vystaveni kritice na sociálních sítích. Tak snad nebyli kluci v repre pauze na exkurzi v Belmondu.
Těžko říci, kde je příčina, ale z hráčů Sparty vyprchala touha po vítězství za každou cenu. Samozřejmě, těžko hodnotit na základě dvou zápasů s týmy, které nechtějí hrát fotbal a soustředí se na totální defenzívu, ale již víkendový zápas s Mladou Boleslaví ukáže, kde letenský tým aktuálně je.
