Sparta napravila své zaváhání z Hradce a na Letné přetlačila Plzeň

Neproměňování vyložených šancí je mohlo mrzet chvíli po půli, kdy otevřel skóre plzeňský Vydra.

Sparta ale rychlou brankou srovnala skóre a když dostala příležitost skórovat také z pokutového kopu, dokonala obrat utkání. Dlouhodobě se ale v Chance lize řeší kontroverzní téma čistého herního času. Toho jsme v utkání opět moc neviděli. Plzeňští hráči se nechali několikrát ošetřovat a čas tohoto ošetření se vyšplhal až k dvaceti minutám. U tak výjimečných zápasů je škoda, že vidíme skutečného fotbalu tak po málu.

Plzeň v zápase tahala za kratší konec téměř celých devadesát minut. Jak jsme se ale přesvědčili již mnohokrát, tohle ji problém rozhodně nedělá. Její hráči nebyli ti, kteří by museli dobývat obranu soupeře. Naopak se soustředili na úpornou defenzívu a rychlé brejkové situace. Styl fotbalu, který právě západočeskému týmu tolik vyhovuje.

V předchozí sezóně nám to ukázali hráči pod vedením pana Koubka mnohokrát. Tvořit a určovat tempo hry není v silách jeho svěřenců. Zato kvalita protiútoků je enormní. Šikovní hráči směrem dopředu jsou nebezpeční pro každou obranu. Zvlášť potom pro tu chatrnou sparťanskou. Ta se ani v sobotním utkání nevyhnula minelám, které zaváněly další ztrátou bodů. Durosinmi, Adu, Vydra, útočné trio, které má rychlý přechod do útoku, ukazuje svou kvalitu zápas co zápas.

Oba týmy postavily na hřiště toho svého Vydru. Zatímco Sparta do středové řady Patrika, Plzeň na hrot Matěje. S trochou nadsázky to byli právě tito hráči, kteří měli na výsledek utkání i jeho průběh obrovský vliv. Že by byl ale pozitivní, to se říci nedá.

To si takhle hrajete zápas proti jednomu z hlavních soupeřů v boji o titul. Najednou běžíte sám na branku a vedle Vás sprintuje nějaký Mercado. Máte dvě možnosti. Vystřelíte na branku, nebo nahrajete úplně volnému spoluhráči, který zasune do prázdné brány. V zádech cítíte Jemelku, který je ale dostatečně daleko a máte před ním značný náskok. Rozhodnutí je ignorovat volného spoluhráče a vystřelit. A ejhle, ten Jemelka vás nejen doběhne, on vám ještě strčí nohu přímo do střely a vy zahodíte největší šanci zápasu. Dobrý den, jmenuji se Patrik Vydra.

Na druhé straně to bylo z počátku o dost lepší. Matěj Vydra byl dokonce střelcem úvodní branky. Když v tom se rozhodl pomoci obraně a stopovat Preciada na kterého míří přihrávka. Sice by ji nedostihl ani Usain Bolt, ale plzeňský útočník se přeci jen rozhodl skočit soupeři pod nohy. Uvědomil si vůbec, že je ve vlastním vápně a ne v tom útočném? Zřejmě ne. Verdikt jasný, penalta. Vzhledem k tomu, že balón šel skutečně dost daleko od obou hráčů, vyhodnotil sudí situaci jako faul bez možnosti hrát balón a Vydra se tak poroučel do sprchy. Birmančevič z penalty rozhodl a tím skončil černý den fotbalistů jménem Vydra.

Při absenci Lukáše Haraslína dostal na levé straně trojzubce šanci Mercado. Na hřišti se objevil i jeho krajan Preciado a páni, to jsou fotbalisti. S hráči Plzně si oba dělali doslova co chtěli. Jejich technické schopnosti zdaleka převyšují kvalitu Chance Ligy. Až se trojzubec dostane z vleklých zranění a nastoupí v původní sestavě Haraslín – Kuchta – Birmančevič, můžeme se těšit na velké ofenzivní steče. Zvlášť když pod nimi nastoupí Preciado s Mercadem. Otázkou zůstává jen to, kdo bude v takovém složení bránit.

Poslední dobou se mi do čela trojzubce dokonce víc líbí Albion Rrahmani. Ten po minulé (tragické) sezóně předvádí značné zlepšení a jeho výkony rostou zápas od zápasu. Vyšoupne tak z pozice útočníka číslo jedna Honzu Kuchtu? Rozhodně to není nereálné. I v zápase proti Plzni splnil očekávání, které od něho Brian Priske měl, když jej posílal ve druhé půli na hřiště. V závěrech zápasu dokáže potrápit unavené obránce soupeře, což je obrovským přínosem pro tým. Jestli by se ale dokázal spokojit s rolí žolíka, to je při jeho mentalitě těžko předvídatelné.

Ostatně mentalita je to, na čem by mělo zapracovat i ekvádorské duo. Preciado nás o své nevyrovnané osobnosti přesvědčil v minulé sezóně mockrát. Mercado se zdá být klidnějším typem hráče. Alespoň co se týká blikanců a karet. Oba ale potřebují zapracovat především na schopnostech hry do obrany. Útočí totiž rádi, ale vracet se jim moc nechce. To už je ale práce Priskeho a jeho týmu. Budoucnost ale tato dvojka má a bude-li hrát takhle i dál, brzy si pro ně někdo přijde.

Autor textu: Petr Vikuk