Sparta si v boji o ligu mistrů zavařila

Po předvedeném výkonu mohou být svěřenci Larse Friise rádi za remízu 1:1, kterou zařídili dvě standardní situace. Na půdě soupeře tak letenské čeká skutečné peklo.

Šance na dobrý výsledek byla jasná. Tedy minimálně na papíře. FCSB v letošní sezóně tápe, přesto odváží z Prahy velmi nadějnou remízu. A to Sparta nastoupila v nejlepší možné sestavě. V té ji fanoušci chtějí vidět každý týden. Výkon ovšem ani zdaleka nepřipomínal zápasy, které Sparta sehrála v Evropě v loňské sezóně.

FCSB ukázalo Spartě fotbal, který v letošní sezóně ještě nezažila. Vysoké napadání, tvrdost v osobních soubojích, přesnost v přihrávkách. Všechno tohle dohromady letenští neměli možnost zažít v předchozích pěti utkáních. Se vší úctou k soupeřům, Shamrock, Teplice, Dukla ani Pardubice takový fotbal nehrají či neumí. A tohle sparťanům jednoznačně nechutnalo.

FCSB přijelo do Prahy hrát z hlubokého bloku a vyrážet do protiútoků. A to se jim nadmíru dařilo. Kvalita na balónu hráčů rumunského týmu byla až udivující. Když se dostali dopředu, nepokazili snad jedinou přihrávku. Jen díky špatné koncovce může Sparta živit naděje na postup.

Ten ale nebude vůbec snadnou záležitostí. V Rumunsku zažije Sparta skutečné peklo. Hráči soupeře budou hnáni vlastními fanoušky k důležitému vítězství. Jejich intenzita v soubojích ještě vzroste. Pokud ji doplní kvalitou (kterou předváděli v úterním zápase), Spartě se může rozplynout sen o milionářské soutěži velmi rychle.

Sparta nasadila to nejlepší, co má Lars Friis k dispozici. Možná to bylo vyvíjeným tlakem na hráče, kteří mají možnost se po dlouhé době představit v Lize mistrů, ale nervozita z nich přímo tryskala. Nepřesnosti v mezihře, zbytečné ztráty, bezzubý trojzubec, to vše bylo v zápase pro Spartu charakteristické. Fotbalisté na hřišti vypadali, jako by spolu nikdy nehráli. Kam se poděla ta ladnost z minulé sezóny?

Letenským bylo po dvojutkání s Liverpoolem vyčítáno, že si to šli na hřiště se soupeřem rozdat. Kdyby ale tohle předvedli proti FCSB, možná by měli šanci si do odvety odvézt lepší výsledek. Sparta známá z minulého ročníku se na trávníku objevila až v posledních 20 minutách zápasu.

Pokud chtějí hráči uspět, musí ze sebe sklepat tu nervozitu. Schopnosti na to mají. Jestli ovšem budou svázáni postupovým tlakem, potom proti tak kvalitnímu soupeři nemají moc šancí.

Trenér domácích poslal na hřiště to nejlepší, co má k dispozici. Papírově nejsilnější sestava ovšem ještě neznamená, že se výsledek dostaví sám. Občas je lepší postavit ne tak kvalitního hráče, který má aktuálně větší formu.

Jedním z příkladů může být Jan Kuchta vs. Victor Olatunji. Kuchtovi to nepálí od začátku sezóny. Nedokáže podržet balón. Každý dlouhý na něj mířící pas se snaží hlavičkovat na nabíhající soupeře, ale málokdy se mu to povede. Naproti tomu Olatunji vyniká svým svalovým pojetím hry. Nebojí se jít do soupeře, většinu soubojů vyhraje. Možná není tak technický, ale jeho aktuální forma rozhodně převyšuje tu Jana Kuchty.

V zápase proti FCSB neměl Friis šťastnou ruku ani v záloze. Návrat Kaana Kairinena realizační tým uspěchal. Hráč není rozehraný. Laci v pozici kapitána také působil velmi nervózním dojmem. Podlehl několika prohraným soubojům a jeho sebevědomí šlo prudce dolů. V zápase Sparta potřebovala soubojovějšího středopolaře a příchod Lukáše Sadílka mohl přijít o mnoho dříve.

Ať tak či tak, Sparta se může z prvního zápasu poučit. Je v jejích silách FCSB přehrát. Pokud ale nesetřese strašáka povinného postupu, bude se muset prát o jinou soutěž, než je Liga mistrů.