Hlavní obsah
Sport

Sparta splnila Irskou povinnost. Výkon má však k ideálu daleko

Foto: Lukáš Loužecký/Žongl

Sparta zahájila svou pouť do vysněné Ligy Mistrů. Na této cestě musí na nitku navléknout tři korálky. O první z nich rozehrála dvojzápas v Irském Dublinu s tamním jedenadvacetinásobným mistrem Shamrock Rovers.

Článek

Vítězství 2:0 ji dává téměř jistotu postupu do dalšího kola. Kdo si však pamatuje úžasnou bitvu s dánskou Kodaní v loňské sezóně, ten byl z výkonu letenských proti Irům jednoznačně zklamaný.

Slátaná sestava dala možnost ukázat se posilám, které přivedl Tomáš Rosický pro tuto sezónu. Během prvních dvou zápasů sezóny se tak na hřišti ukázali téměř všichni hráči A týmu. Irský mistr předváděl výkon na úrovni druhé poloviny naší druhé ligy. Že by toho ale Sparta dokázala využít a udělat maximum pro to, aby si ulehčila práci v odvetě, to se říci nedá.

Naivita, laxnost i chybějící pokora

Už při nástupu hráčů na hřiště bylo na jejich tvářích vidět, že jdou vlastně jen splnit povinnost. Sparta byla před zápasem velkým favoritem a hráčům to zřejmě stouplo do hlavy víc než je zdrávo. Hra v první půli tak postrádala z obou stran jakýkoliv náznak fotbalu.

Letenští hráli jako by se jednalo o přátelské utkání před sezónou. Výkony některých borců rozhodně nevypadali, že by bojovali o postup do milionářské soutěže. Nejzajímavějšími okamžiky tak byly chyby v zadních řadách obou celků. Peter Vindal po polovině prvního poločasu přemýšlel asi nad tím, co si dá k večeři po zápase, když namazal soupeři před prázdnou bránu. Mohl tak děkovat Rossovi, který zabránil totálnímu propadáku. Na druhé straně předvedla stejnou minelu obrana Shamrocku a Veljko Birmančevič toho dokázal využít.

Druhý poločas už připomínal fotbal o trochu víc. Hlavně díky upadající fyzické kondici soupeře se Sparta dostávala do více brankových příležitostí a dokázal se tak prosadit i Tomáš Wiesner. Ten konečně poznal soupeře, proti kterému se ukázaly jeho schopnosti jako dostačující. V závěru si ještě letenští hodně koledovali, když bránili útok soupeře s naivitou a laxností nejvyšší úrovně. Jen díky Peteru Vindahlovi uhájili čisté konto a dobrý výsledek do odvety.

Rotace sestavy na úkor kvality

Je začátek sezóny, ve kterém Spartu čeká 6 evropských zápasů. Je tak zcela pochopitelné, že základní sestava musí rotovat. Nechápu ale obhajování toho, že reprezentanti nejsou ještě připraveni odehrát celý zápas. Sparta nemá v kádru hráče, kteří by hráli v pokročilých fázích Evropského šampionátu. Očekával bych tak, že hráči budou dostatečně odpočatí a budou moci odehrát důležité zápasy, v nichž jde o nemalé peníze.

Namísto postavení toho nejsilnějšího hned v prvním zápase se na hřiště opět dostala jedenáctka splácaná ze všeho co má ruce a nohy. V obraně vedle Vitíka tak nastoupil Ross se Zeleným, ve středu hřiště pak Solbakken či Wiesner s Garcíou a v útoku Indrit Tuci.

Na hráčích byla vidět značná nesehranost i nezkušenost s evropskými zápasy. Být soupeř o chlup kvalitnější, dost možná by zápas neskončil výsledkem 2:0 pro Pražany. Nehrajme si ovšem na kdyby a pogratulujme Spartě k prvnímu vítězství v Evropě v letošní sezóně. I když hrála fotbal, ze kterého srdce nezaplesá.

Noví hráči přesvědčili na půl

Díky rotaci sestavy jsme měli možnost poprvé vidět v akci Imanola Garcíu či Mathiase Rosse. Ten sice zasáhl už do zápasu s Pardubicemi, ale jen na pár minut. Ve druhém poločase se k nim přidal i Krasniqi a kompletní trojlístek posil tak měli fanoušci možnost vidět v ostrém zápase.

Zatímco Mathias Ross předvedl jistý výkon vyšperkovaný zákrokem proti střelci mířícím do prázdné brány, García a Krasniqi se teprve sžívají s klubem i spoluhráči. Se vší úctou k soupeři Shamrock není týmem, který by dokázal Mathiase Rosse prověřit.

Imanol García v zápase ukázal to, proč se nedokázal prosadit v dresu Athletica Bilbao. Jeho výkon lze hodnotit jako zcela průměrný s větší schopností ofenzivních výpadů než obraných zákroků. Rychlost, kterou na něm vyzdvihoval při příchodu Tomáš Rosický, dnes nepředvedl. Stejně tak techniku zdobící španělské hráče. Však i jeho nepovedenou střelu musel dorážet Birmančevič.

Po zápase s Pardubicemi dostal nálepku sólíčkáře Ermal Krasniqi. Ten místo dvou namazání Kuchtovi chtěl ukázat svou extratřídu, ale ze hřiště odcházel jako psanec. V zápase proti Rovers už tak individualisticky hrajícího hráče nepřipomínal a dostal se také do několika šancí. Právě dostávání se do šancí ho zdobí. Pokud se mu povede zapracovat na zakončení, mohl by být do budoucna velkou zbraní Friiseho týmu.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz