Sparta splnila povinnost. Hitparáda to ale není

Aktivně hrající Karviná ji trápila víc, než se čekalo. Skóre zápasu je ovšem jednoznačné. Výsledek 3:0 pro hostující tým nevypovídá o tom, že by se jednalo o těžký zápas, ale opak byl pravdou. Tento výsledek se rozhodně nerodil lehce a nakonec může být loňský mistr rád za tři body.

Sparta nastoupila v téměř ideální sestavě, ale aktivně hrající hráči Karviné její obraně dělali víc starostí, než si kdokoliv před zápasem myslel. Jen střelecká nemohoucnost přispěla k tomu, že výsledek je takový, jaký je. Letenská obrana povolila soupeři hned v první půli pět střel, což nečekáte od soupeře, který bojuje o sestup. Problém byl ten, že ani jedna rána netrefila zařízení, a když už se hráč Karviné dostal před prázdnou bránu, vykopl krtka.

To se ostatně stalo při minele Angela Preciada, který se ukázal jako velmi špatná volba na pozici posledního při zahrávání standardních situací. V tomto zápase nám Preciado předvedl, že jeho obranná činnost je daleko za jeho ofenzivními choutkami (ne dovednostmi). A díky tomu na jeho pozici posledního přešel Matěj Ryneš, který je přeci jen o trochu kvalitnější jak dozadu, tak dopředu. Je obrovská škoda, že do jara jde Sparta s jediným hráčem na postu pravého wingbeka. Navíc v tomto případě jde o hráče, který obranu moc nezvládá, a jeho výkony jsou značně nevyrovnané.

Nebýt gólu Ladislava Krejčího, po kterém opadlo snažení domácích, možná by byla obrana provětraná ještě víc. Možná by se ještě víc ukázala nekvalita obranné činnosti Preciada. Ale na kdyby se fotbal nehraje a Sparta tak udělala první krok k úspěšnému jaru.

Sparta má před sebou extrémně náročný program, který pokračuje dalším zápasem už ve čtvrtek na horké turecké půdě. Jestli se zápasem v Karviné chtěla naladit právě na souboj v Evropské lize, měla si vzít lepší ladičku. Ač sestava silná, výkon tomu ne zcela odpovídal.

V přípravě se měli hráči rozehrát k ideální formě, a tak většina fanoušků čekala, že na hřiště vlétne uragán. Výkon v první půlce ale připomínal spíše slabý vánek. Jste bez ostrého zápasu 55 dní a na hřiště jdete s úmyslem rozdrtit soupeře a ejhle, ono je to jinak a celou první půli se trápíte a nedokážete zlomit odpor houževnatého protivníka.

Tohle byl nejjednodušší zápas, který Spartu v následujících 29 dnech čekal. Jestli má zvládnout alespoň některý z těch důležitých, jednoznačně bude potřeba přepnout na druhý rychlostní stupeň. Pozitivní zprávou je alespoň to, že se do hry dostávají posily. Ačkoliv oba noví hráči zasáhli do průběhu utkání dosti nevýrazně. Překvapivě nevýrazněji z nich Indrid Tuci, který dostal větší minutáž, ale nebylo o něm vůbec slyšet. Na sehrávání s týmem měl celou zimní přípravu, tak by to chtělo také zapojení se do hry.

V kontextu nepřesvědčivého výkonu hostujících a postupem času klesajícího odporu domácích, vynikal na hřišti jeden muž. Tím byl hlavní sudí Rouček. Ten ignoroval neustálé polehávání hráčů obou celků a jejich teatrální pády a přispěl tak k plynulé hře a minimu přerušování. Hráči mu jeho práci usnadnili minimem zákeřných faulů, ale jeho styl řízení zápasu byl na velmi vysoké úrovni.

Ač se snažím, jak chci, těšil jsem se na návrat fotbalu od prosince a nemohu se zbavit dojmu, že by Sparta měla předvádět daleko větší válec proti soupeřům ze spodních pater tabulky. Po zimním soustředění a nabírání fyzičky bych očekával větší dravost, větší tah na branku i větší zaujetí pro hru. Hráči už jsou zřejmě ale hlavou na turecké pláži a zápas, jako je tento, nemá jejich plné soustředění. Pokud by Sparta nehrála ve čtvrtek tak důležitý zápas, asi by byl výkon přesvědčivější, nicméně díky losu, že první jarní kolo byla Karviná, a ne Plzeň nebo Slavia.