Sparta ukončila výsledkovou krizi výhrou v Mladé Boleslavi

Až na třetí pokus se podařilo Spartě získat všechny body po návratu na ligovou scénu. S kapitánem v základu a plnou marodkou je výhra o to cennější, že přichází po dlouhé době.

Na hodnocení herního progresu je ještě brzy. Mladá Boleslav nebyla v zápase nebezpečným soupeřem. Výsledkově však Sparta dokázala to, co se jí v posledních sedmi zápasech podařilo jen jedinkrát. Mezi předchozími reprezentačními pauzami totiž vyválčila jediné vítězství proti Bohemians.

Slova Jana Kuchty o tom, že existuje jediný trojzubec ve složení Haraslín – Kuchta – Birmančevič berou za své. Hrotový útočník má absolutní neformu. Ze začátku sezóny famózní Birmančevič vyčpěl jako barva na staré fasádě. Jediným zubem na Poseidonově nástroji tak zůstal uzdravivší se Lukáš Haraslín.

Zatímco Kuchta svou pozici vyklízí postupně už delší dobu, což mu rozhodně není po srsti, na Birmančeviče dánský kouč sázel zápas co zápas. Až se to přestalo líbit i fanouškům. Vždyť na lavičce sedí několik hráčů, kteří by za něj zaskočit dokázali. Na hrotu se tak objevil znovu Albion Rrahmani. Na pravé straně potom poprvé v základní sestavě Garang Kuol. Ten za své nasazení může děkovat faktu, že Mercado přicestoval z reprezentačního srazu den před utkáním a na zápas tak nebyl připravený.

Zatímco Rrahmani předvedl obvyklý nepříliš výrazný výkon, fanoušci byli zvědaví primárně na australského hráče. Kosovský útočník má obrovskou výhodu v technice kopu. Nemusí být celý zápas vidět a pak jedinou střelou dokáže získat obecenstvo na svou stranu. Na Kuolovi bylo jasně vidět, že je to jeho první ligový start v základní sestavě. Nervozita si vybrala svou daň. Pokud ho lze za něco chválit, je to rychlost. Ta je neuvěřitelná. K protlačení se do složení trojzubce ještě hodně chybí, ale na první pohled může jít o velmi zajímavého hráče.

Spartu k vítězství nakopla penalta za ruku soupeře po centru Ryneše. Tu s přehledem proměnil Lukáš Haraslín. Do té doby ale útočným výpadům Sparty chyběla určitá ladnost. Tlak sice letenští měli takřka neustálý, ale stejně jako v předchozích zápasech se jim nedařilo protlačit balón do sítě. Proměněným pokutovým kopem, jako by se hráči uklidnili a když po šedesáti zápasech přidal druhou branku Kaan Kairinen, hosté si mohli oddechnout. Takový náskok neměli od zápasu prvního kola Konferenční ligy proti Shamrocku.

Co se oproti předchozím zápasům nezměnilo ani s novou defenzivní trojicí, to je pocit ze hry stoperské trojice. Snad poprvé v letošní sezóně nastoupila obrana v čistě českém složení. Ševínský, Panák i Zelený však nepřesvědčili o tom, že obrana je kvalitní. Při každém pokusu o výpad soupeře mi tuhla krev v žilách a čekal jsem, jaký kiks obrana předvede. Tam chybí snad vše. Jistota, lehkost, komunikace, sebevědomí, kvalita do rozehry. Z pohledu obranných činností si Priske může být jistý jen Pavlem Kadeřábkem, který důvěru do něj vloženou splatil dostatečně.

Když potom za takto chatrnou obranou stojí brankář kvalit Petera Vindahla, je téměř jasné, že s nulou neodejdete. Ač Vindahl v první půli předvedl několik zajímavých zákroků, pod inkasovanou brankou bychom jeho rukopis opět našli. Střela z hranice velkého vápna bez pořádné razance je něco, co by gólman ve Spartě chytat měl.

Sparta zápas skvěle rozehrála. První půli vyhrála s přehledem 2:0. Šla si za vítězstvím a Boleslav nepředváděla nic, co by nasvědčovalo tomu, že by měla dělat nějaké problémy. O to zarážející byl přístup letenských ke druhé půli. Kombinací výše uvedených nedostatků ale Sparta vlila soupeři krev do žil. Opětovně nevyužité šance, chatrná obrana a tragikomický brankář spolu s nulovou kreativitou umožnili soupeři snížit a v tu chvíli si začali fanoušci letenských kousat všechny nehty.

Do toho předvedl velmi odvážné, možná až nelogické, tahy kouč hostujícího celku. Ze hřiště stáhl Rrahmaniho, Kuola, Vydru a k překvapení všech poslal na hřiště novice Penxu. Za stavu 2:1, kdy soupeř tlačí, poslat na plac hráče s nula ligovými starty. To chce odvahu. Nebo možná prášky na hlavu. Na co v tu dobu dánský kouč myslel, to by mě skutečně zajímalo. Asi jediným obhajitelným střídáním tak byl příchod Martince za nejistého Panáka. Nebývá zvykem v osmdesáté minutě střídat stopera bez toho, aniž by měl nějaký zdravotní problém. Možná i zde doteklo realizačnímu týmu, že obranná hra nepůsobí zdravým dojmem.

Gól na 1:2 z pohledu domácích vlil Boleslavi krev do žil. Ta vrhla všechny síly do útoku a v prvním poločase dominantní Sparta najednou bránila v desíti a do konečného hvizdu se třásla o výsledek. Tři body pro letenské se počítají, ale že by svou hrou přesvědčili, to ani zdaleka ne. Jak jsem tedy zmiňoval v úvodu článku, na hodnocení herního progresu si budeme muset počkat. Zápas proti Boleslavi tomu ale nevybízí.

Autor textu: Petr Vikuk