Sparta vyloupila Ještěd a osamostatnila se na čele Chance Ligy

S chutí hrajícím Pražanům se to podařilo i díky hodinové přesilovce a ze severu Čech si veze plný počet bodů. To pro ni znamená, že se po dlouhé době kouká na všechny své rivaly z výšky.

V nabitém programu udělali letenští minimum změn v sestavě. Trenér Priske na rozdíl od svého předchůdce Larse Friise nevyznává pravidelnou rotaci a sází na ty nejlepší. A to se mu v neděli vyplatilo. Svou první branku po návratu z Hoffenheimu si připsal Kadeřábek a Sparta nakonec triumfovala výsledkem 2:0, když druhou branku přidal Veljko Birmančevič.

Sparta předvedla nejlepší nástup do zápasu za poslední rok. Do Liberce se obula skutečně zostra. Od první minuty jej přikovala k vlastnímu pokutovému území a nenechala ho nadechnout. Sparťanské snažení kulminovalo již po deseti minutách hry, kdy se po parádní souhře trefil, netradičně levou nohou, Pavel Kadeřábek. V té době Sparta drtila svého soka i v držení míče, které dosahovalo téměř osmdesáti procent.

Ve své aktivitě ale hosté neustávali ani po vstřelené brance. Naopak postupem času se jim vkrádala jistota na kopačky. K velkým výkonům se rozehrál například, poslední zápasy kritizovaný, Uchenna či Kofod Andersen. Ostatně k nárůstu sebevědomí letenských přispíval také marný výkon Libereckých hráčů, kteří nebyli schopni přihrát si na delší vzdálenost jak pět metrů.

Zápas si v tu chvíli nejvíce užíval útočný trojzubec. Ten nastoupil v původním složení Haraslín, Kuchta, Birmančevič a s obranou soupeře si dělal, co chtěl. Když pak Kayondo vyfasoval v polovině první půle červenou kartu, otevřel sparťanům možnost, kterou nepohrdl Birmančevič a na začátku druhé půle zvýšil na 2:0. Při vzpomínce na hru útočníků Sparty pod Larsem Friisem se musím ptát, v čem je magie Briana Priskeho, který dokázal oživit tým během několika týdnů.

Bez šesti minut, přesně před týdnem na Letné odešel předčasně do sprch Jan Koutný. Ten zamířil do kabiny po ruce mimo vápno v 37. minutě. V Liberci se to Kayondovi podařilo již v 31. minutě, čímž dal svému soupeři hodinovou přesilovku. Na rozdíl od minulého týdne však Sparta působila daleko fotbalovějším dojmem. Zatímco proti Olomouci se snažila hlavně neudělat chybu, proti Severočechům se naopak snažila své vedení navýšit.

Po tomto zápase očekávám plné sociální sítě výsměchu antifanoušků Sparty, že bez červených karet neumí vyhrávat. Obě karty ale byly zcela po právu uděleny.  O té z minulého týdne nemůže být řeč. O té z Liberce ale také ne. Kayondo předvedl hloupost, která se prostě trestá. Birmančevič mu začal utíkat a mezi ním a brankou byl už pouze gólman Koubek. Zatáhnutí za ruku tak jednoznačně muselo být potrestáno. Byla totiž zmařena slibně se rozvíjející šance, za což se červené udělují.

Je ale otázkou, zda se Kayondo musel zachovat tak, jak se zachoval. Birmančevič měl k míči poměrně daleko. Pokud by jej dohnal, přeci jen by proti němu stál ještě Koubek, který by jistě měl šanci zasáhnout. V nejhorším případě by Sparta vstřelila druhou branku, ale Liberec by mohl dohrávat v jedenácti, což by mu dávalo daleko větší šance na srovnání skóre. Takhle Kayondo potopil celý mančaft bez toho, aniž by čehokoliv dosáhl.

Liberec předváděl po většinu zápasu velmi matný výkon. Jestli to bylo vynucené aktivitou ze strany hostujícího celku, o tom lze polemizovat. Pravdou je, že od příchodu Kaniy si fanoušci slibovali víc. Paradoxně se však Severočeši vzpamatovali až po druhé inkasované brance. V tom okamžiku jako by z nich spadl tlak a chtěli ukázat, že umí hrát i ofenzivní fotbal. Ostatně neměli co ztratit, tak to jde pochopit.

Jindy kritizovaný Peter Vindahl se ale zaskvěl v brance Sparty. Již v zápase v Jerevanu ukázal, že nějaké kvality přeci jen má. Proti Liberci to potvrdil druhý zápas po sobě, což u něj fanoušci neměli možnost vidět od jeho příchodu před v roce 2023. Na nějaké hodnocení jeho kvalit je ještě brzy, přeci jen dvě čistá konta byla vždy proti soupeřům hrajícím s červenou kartu. Jestli ale k nějakému probuzení dojde, fanoušci Sparty by měli doufat, že k jeho opětovné hybernaci nedojde dříve jak za rok.

I přes sympatickou snahu Liberec tak nedokázal skórovat a jeho soupeř se může radovat z první příčky Chance ligy, na které se osamostatňuje. Navíc se letenští naladili na další předkolo Konferenční ligy, které sehrají již ve čtvrtek proti týmu z Rigy.

Autor textu: Petr Vikuk