Sparťané v očekávání: Záloha bez zálohy

Letenští prakticky celý podzim, stejně jako předchozí dvě sezóny, praktikovali systém se dvěma středními záložníky a dvěma wingbeky. To změnil až vrchol jejich krize, kdy pod tíhou zranění a vlastní neschopnosti přešli na systém 3-5-2.

Hra na dva wingbeky vynesla Spartě dva vytoužené tituly i historický postup do Ligy mistrů. Podcenění situace a přecenění schopností současných hráčů ale zapříčinilo zároveň její pád díky tomuto hernímu systému.

Pod trenérem Priskem to snad ani nešlo jinak. Přišel s jasnou vidinou toho, jakým stylem chce hrát a ten začal praktikovat. Do středu zálohy vždy postavil jednoho kreativního hráče (nejčastěji Kairinen) a jednoho poctivého defenzivního (zpravidla Sadílek). Ti měli dostat na křídla běhavé typy fotbalistů, kteří budou jak útočit, tak bránit. Budou se přizpůsobovat situaci na hřišti a měnit své role jako chameleoni barvu.

Problémem už za Priskeho byl fakt, že na tyto pozice neměl dostatečně kvalitní fotbalisty. A tak tam čas od času nastoupil Mejdr, Wiesner, Zelený či Ryneš. Do optimální situace daleko. Příchodem Preciada si ale dánský kouč dokázal, že takoví hráči existují, jen je potřeba je najít. A k nim rovnou nástavbu, tedy trochu mozku (výlevy Preciada o absenci této části chybí) a trochu odolnosti (že by byl Preciado novým skleněným klukem?).

Jak dopadla snaha o příchod podobného hráče na levou stranu hřiště netřeba zmiňovat. Imanol sám ukázal, že při skautingu opět selhal pohled na odolnost. Obě strany jsou tak pro Spartu aktuálně velmi tíživé. Preciado neustále zraněný. Když ne zraněný, tak si vynucuje přestup na ostrovy. Když už tedy nastoupí, odevzdá poloviční výkon oproti tomu, co předváděl v minulé sezóně. Wiesner je pro Spartu omyl už od svého začátku, ale to se vedení nezamlouvá. A že by Suchomel dorostl do skutečného fotbalisty? K tomu mu chybí hodně zkušeností. Zatím jen ukazuje, že na velký fotbal ještě nemá.

Ona ale situace není lepší ani na druhé straně. Rynešova forma padá jak laviny v Himalájích a Zelený svou netechničností ční nad všemi jako Mount Everest při každém doteku s míčem. Nezávidění hodná situace v rudém týmu. Sehnat dva kvalitní wingbeky je tak trochu sci-fi. Chce-li Sparta dále praktikovat systém, který ji přinesl úspěch, bude je muset Tomáš Rosický někde vyštrachat a modlit se, aby se mu žádný z nich nezranil minimálně půl sezóny.

Střed zálohy nemusí být tím, co by aktuální Sparta potřebovala rapidně měnit. Tedy pokud se Kaan Kairinen rozhodne v Praze setrvat. I na něho poslední dobou dopadla horší forma, přesto nad zbytkem mužstva ční. Lukáš Sadílek je zase typem fotbalisty, který nechá na hřišti srdce i plíce v každém zápase a takové borce tým jednoznačně potřebuje. Zvlášť když dochází dech Lacimu. Jak mě se tenhle borec líbil v minulé sezóně. Škoda, že je z něj nyní jen půlka. Snaha mu nejde upřít, ale sám sebe stylizuje do vůdce mužstva, a to se na hřišti nepotkává s pochopením.

A co se zbytkem? Rozpustit! Prodat za jakoukoliv cenu! Pavelka je na soupisce snad jen proto, aby na ní bylo koho napsat. Jinak si nedokážu vysvětlit, na co má Sparta na soupisce třiatřicetiletého borce, který v ničem nevyniká. Snad jen v pomalosti všeho, co udělá, od rozhodování po běh. A to ve vší úctě k jeho kariéře. Věřím, že by se podobně jako Matějovský nebo Horváth dokázal prosadit v menším klubu, ale ve Spartě? Tady mu pšenka nepokvete.

Daleko větší emoce ale vzbuzuje Markus Solbakken. Největší minela Priskeho za jeho éry u letenského kormidla. Vybojoval Spartě dva tituly, ale nikdo mu neodpáře, že si prosadil Solbakkena na úkor Lukáše Červa, který září v Plzni. Solbakken je mužem bez tváře a bez emocí. Vzpomíná si někdo na výraz Pešána, když trénoval hokejový nároďák? Stejný výraz po prohraném jako po vyhraném zápase? Stejný výraz po vstřeleném i obdrženém gólu. To přesně připomíná Solbakken. Fotbalovosti také moc nepředvedl, a tak mohou fanoušci jen brečet a nadávat na jeho příchod.

Podtrženo, sečteno, na úroveň, na které chce Sparta být, má zhruba čtveřice záložníků. Kairinen, Laci, Preciado, Sadílek. Fotbalisté jako Pavelka, Pešek, Ryneš, Daněk, Solbakken nebo Wiesner nejsou hráči, kteří by dokázali tým pozvednout. Zbytek mladíků má ještě čas se ukázat. Nelze tak očekávat, že se stanou tahouny ze dne na den hráči jako Horák nebo Penxa.

Současná Sparta dokáže poskládat jakž takž konkurenceschopný střed pole a polovinu kraje. Není to ale málo? Týmu vedle kvalitních wingbeků chybí i kvalitní náhradníci. Škoda pro letenské, že Ewerton z Baníku půjde hrát raději do Egypta. Pro Spartu by byl ideálním adeptem na křídlo. A to jeho cenovka není kupodivu až tak vysoká, pokud odejde za 2 miliony dolarů. Rosický už několikrát dokázal, že umí sáhnout hlouběji do kapsy.

A opravdu chce Tomáš Rosický postavit tým na jednom jediném kvalitnějším středopolaři, který dokáže rozehrát či vytvořit příležitost? Kdo převezme tuhle roli za Kairinena, když se zraní? Nového Dočkala nebo Matějovského asi stěží skauti někde naleznou.  Pavel Šulc by byl skvělou alternativou nebo možná i doplněním, ale jeho cenovka už je i pro letenské mimo.

Žel bohu pro Spartu, v celém týmu má jednoho jediného hráče, který dokáže pro tým prolít krev. Lukáš Sadílek by nutně potřeboval parťáka, který mu pomůže tým strhnout v době, kdy se nedaří. A opět jsme u Lukáše Červa. Tady by měl být primární zájem letenských toto přestupové období. Už ne za směšnou cenu, jako tomu bylo loni. Teď už bude stát skutečně balík, ale tohle je přesně typ hráče, kterého Sparta potřebuje jako prase drbání. Stažení Patrika Vydry z hostování v Mladé Boleslavi ovšem bohužel ukazuje, že úmysly Sparty jsou zcela jiné. Červa možná odpískali jako příliš drahou posilu.

Tomáš Rosický se na konci podzimní části nechal slyšet, že je potřeba kádr více okysličit, dát mu nový impuls. Měly se očekávat veletoče v sestavě. Jestli si ale pod tímto výrokem představoval to, že stáhne pár hráčů z hostování, tak mu bůh pomáhej. Tři týdny zbývají Spartě do prvního zápasu s italským Interem a vedení přivedlo Uchennu do obrany a spekuluje se o Reynoldsovi (jak jinak než do obrany).

Zato si sparťané stáhli z hostování Ševínského a Patrika Vydru. Opravdu tito hráči mají na to, aby se prosadili v A týmu Sparty? Odhlédněme od Adama Ševínského, který jakožto obránce v tomto díle svůj prostor nedostane, ale zaměřme své zraky na Patrika Vydru. Ten skutečně v Mladé Boleslavi udělal obrovský pokrok. Ukázal všem ve Spartě, že stavět ho do obrany nedává smysl, protože daleko platnější je v záložní řadě na pozici defenzivního středopolaře. Do týmu může přinést určité oživení, ale na úkor koho? Lukáše Sadílka nebo Qazima Laciho. Ono totiž nahradit kreativního záložníka Kairinena defenzivním Vydrou moc smysl nedává.

Tak či tak, okysličení a radikální řez si fanoušci asi představovali jinak. Možná čekali, že si už pod stromečkem budou číst o deseti zvučných posilách a libovat si nad odchody některých nekopů, kteří zabírají místo na lavičce. Místo toho se okysličuje stažením hráčů, které jste jako nedostatečně kvalitní poslali na hostování. Bez dvou až tří kvalitních wingbeků a technického záložníka bude Sparta i nadále tápat. Tohle není správný krok.

Autor textu: Petr Vikuk

Zdroj: AC Sparta Praha