Spasitel Haraslín zachránil nejen Spartu, ale možná i Friise. Z fotbalu favorita ovšem bolely oči

Vzhledem k situaci v lize, kde má nezáviděníhodnou pozici jak směrem k pohárům, tak k programu nadstavby, se tak Mol Cup jeví jako nejsnazší cesta přímo do skupiny Evropské ligy. Zvlášť když Slavia padla o den dříve právě s Olomoucí.

Kdo by si myslel, že na Teplice nastoupí s touhou vyhrát a postoupit dál, ten se musel hodně divit. Naprosto bezkrevný výkon s množstvím individuálních nepřesností a nekvality dával soupeři velkou šanci na postup. Rozhodnout musel až Lukáš Haraslín přímým kopem v závěru prodloužení. Tím alespoň na chvíli zachránil jak Spartu, tak dost pravděpodobně i Larse Friise.

Sparta v lize bere chudým a rozdává bohatým. To z ní dělá outsidera v boji o druhé místo a tím pádem i předkolo Ligy mistrů. Nejkratší cestou, jak se vyhnout nevyzpytatelným předkolům evropských pohárů je vítězství v domácím poháru. Očekával bych tedy, že právě Mol Cup bude hlavním cílem letenských. Ale velký omyl.

Základní sestava loňského šampiona budila obavy už na papíře a to se potvrdilo i na hřišti. Celá řada hráčů předvedla, že na Spartu prostě nemá kvalitu. Suchomel s Rynešem jsou z formy už delší dobu. Kuchta se vrací do stavu ve kterém Letnou opouštěl. A posila za 5 milionů Euro, o té raději ani nemluvit. Rrahmani nedokáže přejít jediného protivníka, natož se vrátit a zkusit bránit. Jediný kdo vyčníval nad ostatními byl Surovčík, který nahradil Vindahla. Ten předvedl několik klíčových zákroků při kterých by sparťanská jednička stála a koukala.

Když Tomáš Rosický v zimní přestávce mluvil o radikálním řezu, který se nekonal, jen utvrdil fanoušky, že neví co má vlastně dělat. Rozpustit polovinu kádru nemůže a posily zcela evidentně v hledáčku nemá, když pokukuje po třicetiletém gólmanovi z kyperské ligy. Celá řada hráčů by si ale zasloužila snad i vyhazov, než přestup. Z jejich nezájmu a neschopnosti kvalitní hry bolí oči. Krasniqi, Ryneš, Suchomel, Rrahmani, Wiesner, Ross, Tuci, Vindahl. Hráči po kterých za týden neštěkne pes. Ale co dělat, když je nikdo nechce.

Lars Friis se buďto zbláznil a nebo skutečně neví, co má dělat s jednotlivými hráči, pokud v zápase, který ho může přiblížit do Evropy, postaví takovou jedenáctku co postavil. Poslední dobou mění dánský trenér rozestavení i sestavu častěji než průměrný český muž trenky. Absolutně se nepoučil z první poloviny sezóny, kdy neustálou rotací dostal z formy své největší hvězdy, které vykopaly dva tituly. A vesele v tom pokračuje dál.

Zařazení Surovčíka a Ševínského je pochopitelné. Peter Vindahl hraje tužku už dvě sezóny, Vitík, který je také z formy, na lavici zraněných. Proč ale v obranné trojici hraje Zelený, který má životní formu a byl by daleko platnější na wingbacku, to je záhadou. Uchenna zůstane na lavičce a na wingbacka postaví totálně bezzubého Ryneše.

Vyzkoušení Andersena smysl dává, ale v sestavě s Kairinenem? Oba spíše techničtí hráči, který je tvrdší zákrok proti srsti. Kairinen ve dvojici se Sadílkem mají rozdělené ofenzivní a defenzivní role. Tady ta defenzivní zcela chyběla. No a konečně útočná trojice. Laci – Kuchta – Rrahmani. Haraslín odehrál celý zápas s Baníkem a jeho odpočinek dává smysl, ale za to jak ledabyle hraje Rrahmani, by zasloužil přeřazení do B týmu. Průměr s manýry hvězd, jehož přístup je až směšný stejně jako jeho technické dovednosti. Opět tedy velmi kvalitně zvolená sestava. Bravo Friisi.

Počínání hlavního kouče připomíná grotesku. Neví koho postavit, jaký systém hrát, nedokáže reagovat na průběh zápasu. Vždy jsem byl zastáncem tohoto kouče, i v časech kdy se nedařilo, ale nyní se zdá, že pohár trpělivosti přetéká. Buď nezná své vlastní hráče, nebo neví jak s nimi pracovat. To není známka dobrého kouče. Jeho jedinou alternativou je nasazení Lukáše Haraslína, který je jediným konkurenceschopným hráčem současné Sparty. Pokud v létě odejde, Sparta může pomýšlet na klidný střed tabulky.

Na jednu stranu je mi Friise až líto, protože on prostě nemá s kým hrát. Když se podíváme na ty nemehla, co má k dispozici, ani Guardiola by s nimi nic neuhrál. Na stanu druhou, pokud kvalitu hráčů nevidí a nedovede posoudit, potom to je ukázka jeho neschopnosti. Plzeň staví celou sezónu na dvanácti až třinácti hráčích. Občas jsou přetažení a ztratí nějaký ten zápas, ale jsou schopni hrát fotbal devadesát minut. Jednu jedenáctku by Friis postavit mohl a s ní to odehrát. Stačí vybrat hráče, kteří hrát chtějí a kteří chtějí vyhrávat. I když, jedenáct jich asi k dispozici nemá.

Na nekvalitní kádr Friis s největší pravděpodobností doplatí. V lize už ho čekají poslední dva lehčí zápasy, než se ukáže rozdíl kvality proti těm nejlepším. V poháru už na výběr také moc nemá a semifinále pro něj může být konečnou. Bez poháru a se čtvrtým místem už snad nebude spokojený ani Rosický, který ho několikrát podržel. Pokud se nestane zázrak, Sparta začne novou sezónu s novým koučem.

Autor textu: Petr Vikuk