Štěstí a pochybná rozhodnutí sudích obrali Spartu o další body

Sparta předvedla dominantní výkon, přesto ze zápasu odchází s pouhým bodem. Liberec měl na své straně nejen štěstěnu, pomohly u mi pochybné výroky rozhodčích, které budou předmětem mnoha diskuzí.

Konečné skóre 2:2 je pro Spartu velmi nešťastné. Jejich hra snesla vysoká měřítka, přesto to k vysněným třem bodům nestačilo. Boj o titul se tak stává opět one man show. Ač ani zápas Slavie s Jabloncem se neobešel bez kontroverzních rozhodnutí sudích, konkurent Sparty zvítězit dokázal a odskočil tak na rozdíl již sedmi bodů.

Už v Rumunsku ukazovala Sparta určitý herní progres. Nejinak tomu bylo i v domácím utkání s Libercem. Letenští byli draví, agresivní, kvalitní. Liberec se nezmohl na nic jiného než urputné bránění stavu 0:0. Hru Sparty by bez nadsázek šlo označit jako dominantní. Takovou ji fanoušci chtějí. Co je ale platné předvádět kvalitní fotbal, když se k vám otočí štěstí zády?

Po půlhodině Liberec vystřelil poprvé na branku a byl z toho úvodní gól utkání. Stav střel v tu chvíli byl 10:1. Na ukazateli skóre ale svítilo 0:1. Severočeši dokázali dokonale využít zaváhání do té doby kvalitně hrajícího Preciada. Vindahl v brance opět moc nepodržel, na rozdíl od Koubka v hostující svatyni. Ten si poradil i s krásně utaženou střelou Haraslína. V minulém utkání v Olomouci Sparta zvítězila díky pěti centrimetrovému on-side. Nyní ji čtrtnáct centimetrů přineslo nepříznivé skóre.

Reakce letenských ale byla přesně taková, jakou si ji její fanoušci přejí vidět. Nepropadla do herní deprese, ale dál pokračovala ve svém plánu. Po rohovém kopu před koncem poločasu se tak mohla radovat z vyrovnání za bouřlivé reakce hostujících hráčů. Koubek totiž předvedl divadlo jako z národního, když ležel na zemi značně otřesený. Že ale fauloval jeho spoluhráč, to nějak nedomyslel. VAR tedy potvrdil rozhodnutí sudího na hřišti a do kabin se odcházelo za stavu 1:1.

Druhá půle nabídla stejnou podívanou jako ta první. Sparta utahovala šrouby, ale houževnatě bránící Liberec se srdnatě byl o cenou remízu. Hlavní sparťanské zbraně představovalo ekvádorské duo spolu s Lukášem Haraslínem na druhé straně hřiště. K překvapení všech byl prvním staženým hráčem Mercado, který odehrál velmi kvalitní utkání. Místo něj přišel Veljko Birmančevič v doprovodu Jana Kuchty, jenž nahradil dobře hrajícího Zeleného. Sázka na totální ofenzívu ze sparťanského pohledu byla více než patrná.

Očekávaná gradace však nepřicházela. Střídáním Sparta doslova zabila několik dalších minut. Zkonsolidovaný soupeř zkrátil hřiště na minimum a pevným blokem nepouštěl nově příchozí hráče do hry. Birmančevič nedokázal trhat obranu Liberce tak, jako se to dařilo Mercadovi. Kuchta zase ve vápně předváděl svůj typický fotbal ve stylu tady stojím, tref mě a ono se to nějak odrazí. Když do toho liberečtí hráči začali dvacet minut před koncem polehávat, do té doby krásný zápas zcela ztratil náboj.

Střídající hráči by měli minimálně udržet dynamiku zápasu. Místo toho ovšem Birmančevič ztratil balón a z protiútoku Liberec po další ojedinělé akci vstřelil diskutabilní druhou branku. Ve hře byl opět VAR, stejně jako u předchozích dvou branek. Ten verdikt hlavního sudího potvrdil, ač opakované záběry ukázali hru libereckého útočníka rukou. Sparta už se nezmohla na víc než na srovnání skóre. Liberec se tak prozdržoval k remíze.

Sparta je na vzestupu, o tom není pochyb. Po prohře doma s Pardubicemi by byl asi jakýkoliv výsledek v Olomouci, Rumunsku nebo s Libercem progres. Hlouběji už klesnout nešlo. Než si ale bude moci říkat znovu „železná“, čeká ji hodně práce. Zatím jen začala proměňovat šance a ukazovat ztracenou touhu vítězit. Zda za to mohl Haraslínův emotivní výstup v kabině o poločasu s Pardubicemi, to zůstane tajemstvím.

Sparťanská hra má zatím mnoho slabin, abychom ji mohli hodnotit jako železnou. Tu největší mají mezi třemi tyčemi, o čemž jsem psal v jednom z předchozích článků. O nic lépe na tom není ani obrana. Ta působí značně chaoticky, což se potvrdilo i v souboji s Libercem. Ať tam trenér Priske nasadí jakoukoliv kombinaci, prostě to skřípe. O něco málo lépe jsou na tom další řady.

Letenští najeli na sérii povzbudivých výsledků, které ji přidávají na sebevědomí. Přesto ale krize byla příliš hluboká, abychom mohli hovořit, že je z ní tým venku. Stačí jeden výsledkově nepovedený večer a Sparta může být tam, kde byla pár týdnů zpátky. Až delší série kvalitních výkonů podpořených dobrými výsledky dostane sparťany na úroveň dřívějšího Priskeho celku. Pro Spartu je škoda, že souboj s Libercem byl posledním ligovým v tomto kalendářním roce, když se herně zvedá. Přestávka může narušit její progres.

Zápasy o ligovou špičku jsou vyhecované a rozhodčím není co závidět. Jejich výkony v těch zápasech jsou ale více než diskutabilní. V sobotu si na jejich výkon stěžoval kouč Jablonce, kterému se nelíbil dvojí metr na půdě Slavie. Po neděli bude více než výsledek Sparty s Libercem předmětem diskusí opět výkon hlavního rozhodčího i VAR.

První kontroverzní okamžik nastal po zásahu hostujícího obránce do hlavy Martince. Jeho náskok do, v té době útočícího obránce Sparty, se u videa ani nezkoumal. To totiž mělo plné ruce práce s tím, aby vyhodnotilo, zda balón přešel celým objemem brankovou čáru po střele Lukáše Haraslína. Opakované záběry však ukazují loket v obličeji sparťanského beka.

Druhá situace byla o dost jasnější, přesto s opačným verdiktem. Útočící hráč Liberce zahraje v pokutovém území soupeře rukou, což vede k brance hostujícího celku, ale VAR branku potvrdí jako regulérní. V pondělí si přečteme vyjádření komise rozhodčích o tom, jak hlavní sudí i VAR chybovali. Pachuť a pochyby o férovosti soutěže, jsou však příliš velké.

Autor textu: Petr Vikuk

Zdroj statistických informací: Livesport