Sudí v hledáčku: Sporné momenty budily vášně. Všechny situace zřejmě posouzeny správně

Začneme utkáním Sparty s Českými Budějovice, po němž se hodně mluvilo hned o dvou situacích. K první došlo v 83. minutě, kdy se na bránu hostí řítil Jan Kuchta. Po souboji s obráncem Brabcem padá na zem, přičemž ještě trefí loktem nechtěně brankáře Andrewa. Ten padá takřka knockoutovaný k zemi, aby následně vstřelil branku Laci.

Na základě intervence VAR je gól odvolán. Vzápětí se na sociálních sítích i mezi fotbalovými experty či novináři začne mluvit o tom, jestli měl být uznán. Možností vlastně bylo několik. Mohl být pískán faul na Kuchtu a tím i penalta. Mohl být gól prostě jen uznán. Nakonec to ovšem vše dopadlo tak, jak dopadlo.

Podle Komise rozhodčích bylo vše posouzeno správně. Nejdříve byl vidět povolený souboj rameno na rameno, následně Kuchta nechtěně vyřadil brankáře loktem do hlavy ze hry. Lars Friis po zápase uznal, že se ze strany sparťanského útočníka jednalo o faul. Zároveň ovšem reagoval i na ono postrčení, které dle rozhodčích i KR bylo čisté.

Za mě osobně byl tento okamžik posouzen správně. Ono postrčení opravdu bylo dle pravidel v pořádku. Diskutuje se ještě o podražení nohou. To ovšem proběhlo až po onom souboji, kdy už za mě Kuchta byl hodně rozhozen. Tohle by bylo na penaltu hodně přísné. Jakkoliv Kuchta určitě nechtěl brankáře zranit, loket vystrčil při pádu trochu před sebe. Zřejmě z důvodu, aby předešel střetu hlav. Bohužel se tím ovšem opravdu dopustil faulu. Uznat potom gól ve chvíli, kdy brankář po ráně loktem leží v bolestech na zemi, by mi přišlo špatné. Tohle prostě nechceš, pořád jsme lidi a mělo by jít zejména o zdraví hráčů. A údery do hlavy jsou těmi nejnebezpečnějšími.

Další moment se odehrál o devět minut v později. Tentokrát sám na bránu utíkal paradoxně bratr Slávisty Douděry Martin. Uchenna hrající už pod žlutou kartou ho zezadu nechtěně podkopl, proto mu byla udělena červená karta. Opět se díky tomu spustila velká diskuze. Za prvé díky zákroku předešlému, který byl ovšem vzhledem k povolenému souboji jednoznačně jiný. Zároveň se ovšem řešilo, že si Douděra předkopl míč do strany. Jednalo se v takovém případě zmaření zjevné brankové možnosti soupeře?

Abych řekl pravdu, nikde jsem podobnou možnost nenašel. Těžko tedy říct, jakou má směr předkopnutého míče v tomto případě důležitost. Z logiky věci ano, pravidla nás ovšem někdy v tomto směru překvapí. Podle rozhodnutí Komise rozhodčích byl hráč správně vyloučen, tudíž bych se přikláněl k tomu, že to nemělo na danou situaci vliv. Vlastně ani nelze posoudit, jestli by bez faulu byl hráč ve vyložené příležitosti či nikoliv. Jednalo se především o nešikovnost obránce Sparty.

Hned několik dalších momentů se odehrálo v zápase Plzně se Slavií. Obě penalty za kontakty míče s rukou v pokutovém vápně byly za mě v pořádku. Tam není moc co řešit. Jiná věc je v případě faulu Ogbua z 84. minuty. Při boji o míč totiž zajel skluzem do svého soupeře, který v bolestech skončil na zemi. Byl oceněn žlutou kartou, podle KR rovněž správnou.

Ogbu za mě očividně chtěl především hrát míč. Bohužel je při své postavě někdy trochu „nešikovný“. V tomto případě sice odkopl nejdříve míč, posléze dojel do Vydry. V devadesátkách by to zřejmě nebyl ani faul. V současné době chránící zdraví hráčů (rozhodně správně) vzhledem k tomu, že zasáhl nohu nízko u země, přišlo žluté varování. Být to o kus výše, jasná červená. Takto i podle KR správně posouzeno.

Velice zajímavá situace se odehrála i na Bohemce, kam přijel Slovan Liberec. V 89. minutě přišel na hřiště místo Václava Drchala třicetiletý fotbalista Jan Shejbal. Od začátku jeho pobytu na hřišti bylo vidět, že je až moc přemotivovaný. Po jeho žlutém faulu se ostře obořil na rozhodčího, za což s klidem mohl (a měl) dostat červenou kartu. Hlavní sudí mu dal pouze jasně najevo, že to trpět nebude.

Jen o chvíli později ovšem Shejbal byl u dalšího faulu, který zřejmě nebyl tak ostrý, jak možná vypadal. Rozhodčí Starý ovšem vytáhl druhou žlutou a poslal ho do sprch. Je tedy otázkou, zda mu to prostě jen nesečetl a nevyužil své naštvanosti z předchozího okamžiku. To by za mě nebylo správně. Buď ho měl vyloučit už předtím nebo spravedlivě posoudit daný zákrok. Ostatně už běžel nastavený čas a vyloučení stejně v podstatě nic neovlivnilo.

K oné nepřiměřené reakci hráče ovšem mohlo možná dojít i z důvodu, že s Dominikem Starým hrál Shejbal v mládeži v jednom týmu. Zřejmě se tedy znají a z toho důvodu si dovolil více, než by si dovolil k jinému rozhodčímu. Byl v tom nějaký spor z minulosti? Těžko říct a úplnou pravdu už se zřejmě nedozvíme.

Autor textu: Lukáš Loužecký

Zdroj:

https://www.fotbal.cz/rozhodci/hodnoceni-vybranych-situaci-ve-23-kole-chance-ligy/a21873