Článek
Tým Pavla Vrby setrval na posledním místě tabulky a závěrečný hvizd sudího Hocka byl pro většinu diváků (těch, kteří setrvali) vysvobozením. Dají se očekávat změny ve zlínském týmu?
Neměl přijít sestupový scénář?
Na sklonku minulé sezony se Zlín na poslední chvíli zachránil v nejvyšší soutěži a jak se říká konec dobrý – všechno dobré. Ševci však byli v podstatě okamžitě smíření s podobnými starostmi do následujícího ročníku. Boj o záchranu se stal ve městě jistým fotbalovým standardem. Umístění v horní polovině tabulky se ve Zlíně konalo naposledy v 2017 a v dnešní fotbalové realitě se jedná jen o pouhou iluzi.
Pod vedením řady zkušených harcovníků se Zlín v minulém ročníku na poslední chvíli zachránil, ale tento dílčí úspěch někdy zabraňuje jasně pojmenovat momentální problémy. V tomto případě by minimálně roční ligová absence mohla vést k jasnému pojmenování některých věcí. Tým by se pak mohl vyhnout třeba i podobným debaklům, jaký utrpěl s Plzní, přičemž nejvíce u něj trpěl patrně trenér Pavel Vrba.
Jasný odraz reality
Ve čtvrté minutě první inkasovaný gól a o tři minuty později červená karta. Zní to krutě, ale v sedmé minutě zápas fakticky skončil. Na zlínském týmu bylo jasně vidět, že bojuje především sám se sebou a na hřišti se nenacházel nikdo, kdo by dal jeho hře řád, přičemž o zkušené harcovníky v jeho kádru stále není nouze. V porovnání s minulým ročníkem muselo navíc docházet k omlazení kádru.
Když se podíváme na současnou ligovou tabulku, asi není třeba mnohé dodávat. Logicky se tak dostaví otázka, zda se nekýve židle pod trenérem Vrbou. Ve zlínské situaci se však nad svou prací musí zamyslet celý sportovní úsek v čele s někdejším reprezentačním obráncem Zdeňkem Grygerou. Výše porážky nakonec může být v jistém smyslu užitečná. Rychleji totiž může přijít nutné zamyšlení.
