Hlavní obsah
Sport

Teplice definitivně zachráněny. Slovácko se dál potápí

Foto: Žongl / Stenzelová

Do zápasu, který měl v případě výhry jednomu z celků zajistit vyhnutí se baráži, nastoupily Teplice hostící Slovácko.

Článek

Kdo viděl březnové střetnutí obou celků, jako kdyby se ocitl v časové smyčce. Lepší Teplice hledaly recept na vstřelení branky, až se nakonec po rohu trefil střídající Nemanja Mičevič.

Oba týmy rezignovaly na střed hřiště

Jestli se v Teplicích během pauzy chystají revitalizovat stávající trávník, práce ve středu hřiště mohly započít už před zápasem. Chybějící pásy trávníku by případně nikomu nechyběly. Skláři skoro všechny útoky vedli po pravé straně, kde se do základní sestavy vrátil Josef Švanda. Slovácko využívalo oba kraje hřiště zhruba stejně.

Hlavně v prvním poločase hra vypadala tak, že se míč většinou dostal ke stoperům, kteří ho následně nakopávali podél lajny nabíhajícím spoluhráčům. Případně křižným pasem ke druhé lajně. Třetí variantou byl nákop na hrot, kde na jedné straně sváděl souboje Michael Krmenčík a na straně druhé Mohamed Yasser. Nebyly žádnou výjimkou situace, kdy se pět, šest hráčů jednoho celku srovnalo na hrotu se stopery toho druhého a následoval vysoký míč z obrany právě do této linie. Tam často přišla ztráta a celá situace se následně opakovala na straně druhé.

Teplice se, byť neobratně, snažily dát gól. Hru Slovácka jsem nepochopil

Oba celky zvolily podobné rozestavení, takže se jednalo o takovou šachovou partii o tom, komu se podaří vyhrát souboj nebo upláchnout nebližšímu soupeři. Dlouhé míče i centry byly většinou nepřesné. Teplice působily dojmem, že se snaží nějakým způsobem hosty ze Slovácka překvapit a najít způsob, jak vstřelit branku. Na druhé straně bylo pod mé rozlišovací schopnosti odhadnout, o co se hráči z Uherského Hradiště snažili.

Zápas velmi připomínal březnové střetnutí obou celků, a i tam jsem kladl otázku tehdejšímu trenérovi Ondřeji Smetanovi, s čím vlastně do zápasu šli. Mám nasledované poslední zápasy Slovácka včetně toho Na Stínadlech, a doteď mi není jasné, jak chtějí hráči z jihu Moravy střílet branky. Vůbec bych nesouhlasil s pozápasovým výrokem kapitána Michala Trávníka, podle kterého se zápas přeléval z jedné strany na druhou a vyhrát mohly oba celky.

Ano, dlouho už to vypadalo, že by zápas mohl pro Teplice skončit podobně nešťastně jako ten v Mladé Boleslavi. Tam s evidentně horším soupeřem zaznamenaly prohru o jednu branku a nevstřelily ani jeden gól. Nutno dodat, že dobrou příležitost měl v zápase Krmenčík. V samém závěru měl na hlavě vyrovnání ještě Lukáš Novotný.

Slovácku chybí trenér i sebereflexe

Pokud ale Trávník sám říká, že na vstřelení branky jeho tým potřebuje šest tutovek, vychází mi z toho, že by Slovácko mělo vstřelit jeden gól za každé tři zápasy. Taková je i současná realita. Jeho hráči totiž v útoku hrozí jen výjimečně a není to pouze problém zápasu v Teplicích.

Asistent zatím oficiálně neexistujícího trenéra Slovácka, pan Tomáš Palinek po zápase přiznal, že s týmem připravovali hru na tři stopery. Nemyslím, že by to v tomto ohledu nějak drhlo. Kromě úprku Matěje Radosty z prvního poločasu působila obrana kompaktně.

Po obdržené brance od střídajícího Nemanji Mičeviče, se kterým nevyskočil střídající Jiří Klíma, přešlo Slovácko na rozestavení se čtyřmi obránci. V závěru byly náznaky, že by se Teplice ještě mohly strachovat o vítězství, ale kromě hlavičky Novotného nepřišlo žádné nebezpečné zakončení. Za mě je to od Slovácka směrem dopředu strašně málo. Ačkoliv hráči dle Palinka zápas odmakali, nemohu se zbavit dojmu, že se jeho tým postupně i vlivem ukončení kariér, přestupů starších hráčů a nepovedených přestupů směrem dovnitř, ztratil svou typickou bojovnou identitu.

Trmal chce zůstat v Teplicích. Domluví se s Boleslaví?

Matouš Trmal si tak ve svém devátém zápase v dresu sklářů připsal již čtvrté čisté konto. Když se situace v Boleslavi vyvinula tak, že se z něho na jaře znenadání stala dvojka za Alešem Mandousem, zřejmě ani on sám nečekal, jak úspěšné jaro zažije.

Jeho kolega Mandous vychytal ve třinácti zápasech čisté konto pouze proti Pardubicím. Zároveň byl u osmi porážek Bolky v řadě. Možná proto ani tolik nepřekvapí slova Trmala, který po zápase přiznal, že by na severu Čech rád zůstal a určitě si umí tuto variantu představit. Vyzdvihl také atmosféru a výborný kolektiv, se kterým se v Teplicích setkal.

Setrvání Trmala, který má v Boleslavi ještě roční smlouvu, by dle mého soudu bylo za minulého majitele naprosto mimo přestupovou realitu žluto-modrých. S Milanem Kratinou se však otevírají možnosti pro Teplice dlouho nepředstavitelné. Trvalý přesun Trmala na sever Čech tak už nezní jako úplné sci-fi.

Proti Budějovicím uvidíte Teplice, jak je neznáte

Už před zápasem s Duklou trenér Zdenko Frťala avizoval, že jakmile se skláři zachrání, dojde k rotaci kádru a příležitost dostanou možná i veřejnosti naprosto neznámí hráči. Tato situace nastává právě teď, dvě kola před koncem soutěže. Nechci úplně spekulovat, kdo z hráčů nakonec dostane volno. Teplice totiž zase kosí řada zranění, takže spíš postaví každého, kdo bude zdravý a při lehčím zranění nebudou nasazení hráče do zápasu riskovat.

Každopádně jak už jsem v minulosti avizoval, očekávám, že by se na jihu Čech mohli v sestavě objevit mladíci Daniel Danihel, Nojus Audinis či John Auta. Na toho posledního bych především rád upozornil. Při pohledu na něj si fanoušci Jihočechů možná rychle vzpomenou na Wale Musu Alliho, který před pár lety ještě válel v jejich dresu. Obrovská rychlost a schopnost udělat soupeři kličku ze stoje dělají z tohoto mladíka nebezpečnou zbraň. Fotbal dospělých však hraje prvním rokem, a tak prvoligové utkání pro něj může být přeci jen tvrdým oříškem.

Zahraje si Havel proti „svým“?

Již proti Slovácku se na hřiště dostal jako střídající i další útočník z béčka Miloš Kapur. Ten se po nepovedeném hostování v Srbsku vrátil do Teplic a v ČFL svému týmu pomáhá. Typologicky se jedná o vysokého silového útočníka, který je dobrý zády k brance a silný je i ve sklepávání a rozdávání míčů spoluhráčům. Jeho necelých dvacet minut na hřišti proti Slovácku však ukázalo, že stoperská kvalita je v Uherském Hradišti jiná, než na kterou naráží v ČFL. Musí zabrat a hlavně zlepšit pohyb bez míče.

Zajímavou postavou je v béčku Teplic Lukáš Havel. Ten si jistě při podzimním přestupu do nepředstavoval, že bude pravidelně nastupovat pouze ve třetí nejvyšší soutěži. Přicházel v situaci, kdy Teplice trpěly obrovským nedostatkem zdravých stoperů. Okamžitě se tak zařadil do základní sestavy. Jeho start kariéry v dresu Teplic byl však hrůzostrašný a jak se postupně jeho spoluhráči uzdravovali, on vypadl ze sestavy.

Na druhou stranu, když tohoto hráče sledujete, je patrné, že je mu ČFL malá. V obraně působí velmi jistě, nechybuje a je silný v osobních soubojích. Zajímá mě, jak se to s ním v blízké budoucnosti vyvine a jestli možná za odměnu dostane zápas proti Budějovicím.

Autor článku: Daniel Dolejší

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz