Tomáš Necid střílí jako za mlada. Měl by zůstat v druhé lize, nebo pomýšlet na vyšší úroveň?

V Chance Národní Lize je několik druhů fotbalistů. Ať už jsou to mladé budoucí hvězdy nebo právě bývalí ligisté po třicítce. Jedním z nich je i Tomáš Necid, někdejší hráč Slavie, CSKA Moskva, Den Haagu nebo Bohemians. Po konci smlouvy v posledním jmenovaném klubu přestoupil jako volný hráč do Viktorie Žižkov. V Ďolíčku doplácel zejména na svá zranění, díky nimž se nedokázal natrvalo prosadit do základní sestavy. Za Áčko odehrál v sezoně 2023/2024 pouze devět zápasů a nevstřelil v nich ani jednu branku.

Ve 35 letech se tak pokusil na Žižkově o určitý restart kariéry a všechno mu zatím hraje do karet. Nejdůležitější je samozřejmě skutečnost, že mu drží zdraví. Zároveň ovšem stále ukazuje, že to má pořád v noze. A jako útočník dělá to nejdůležitější, co se od něj očekává – střílí góly. Ve čtrnácti zápasech jich dokázal vstřelit už třináct a zatím je jednoznačně nejlepším střelcem celé soutěže. Na druhém místě je chrudimský David Látal, který má o čtyři branky méně. Zároveň je o čtrnáct let mladší. Třetí David Tkáč má pouhých šest gólů, stejně jako Vukadin Vukadinović nebo Filip Lehký.

Není se tak čemu divit, že už se začínají ozývat hlasy, jestli by neměl ještě na Chance Ligu. Ta je samozřejmě daleko intenzivnější a existuje tak riziko, že by si opět mohl přivodit nějaké zranění. Vzhledem k současné formě si jeho návrat do nejvyšší soutěže ovšem dokážu s klidem představit. Ostatně nacházejí se v ní i starší hráči.

Samozřejmě by to bylo spíše na kluby z druhé poloviny tabulky. V rámci ofenzivních fotbalistů se nabízí srovnání s Jakubem Řezníčkem, který v šestatřiceti letech působí v pražské Dukle. Ostatně stejně jako jeho čtyřiatřicetiletý kolega Muris Mešanovič. Jan Kliment je sice o pár let mladší, rovněž on už ovšem překročil třicítku. A nikdo s ním ani tolik nepočítal, přitom se stal prozatím top střelcem Chance Ligy a obdržel pozvánku do reprezentace. Vlastně je to určitá obžaloba mladých, že oba nejlepší střelci našich dvou profesionálních soutěží mají přes třicet let.

Sám Necid se v rozhovoru po zápase s rezervou Sparty vyjádřil, že všechno zatím nechává otevřené. Prozatím se chce samozřejmě soustředit na své současné angažmá, nadále pomáhat svými brankami Žižkovu a třeba se nakonec propracovat k trofeji za neproduktivnějšího střelce. K tomu má ovšem ještě stále hodně daleko.

S možností jeho návratu bych byl také spíše opatrnější. Nedokážu si představit, jaké má na Žižkově finanční podmínky. Jestli v nějaké podobě obstojné, možná už by měl raději zůstat v druhé lize. Zdraví máme přeci jen jedno a návrat na ligové trávníky by ho naopak mohl poslat do fotbalového důchodů. Jakkoliv mu to samozřejmě nepřejeme. Jak to s ním bude ovšem ukáže až budoucnost.