Trápící se Sparta proti trápící se Legii. Fotbal k vidění nebyl, tři body jsou však na Spartě

Z posledních šesti zápasů vyválčila pouhé dva body a potácí se těsně nad hranicí sestupového pásma polské ligy. Navíc přišlo vypadnutí v poháru a fanoušci jsou běsní. Tým nemá ani stabilního trenéra a vede ho legenda klubu Iňaki Astiz. Příchod Papszuna z Rakówa se teprve dotahuje.

Jenže Sparta na tom není o nic líp. Výsledkově i herně se trápí skoro stejně jako její soupeř. O víkendu sice zvládla duel v Mladé Boleslavi, ale fanoušci se o vítězství strachovali do poslední minuty. Předchozí série sedmi zápasů s jedinou výhrou potom hovoří jasně. Stejně jako Legia si i Sparta prochází určitou krizí. Není tak divu, že fotbalu bylo k vidění pramálo. Šťastnější byl český zástupce a z Polska si odváží tři body po výhře 1:0

Především první půle zápasu nenabídla z fotbalu moc. Chyba střídala chybu a to na obou stranách. Hráči obou celků nebyli schopni si přihrát na pár metrů. A raději nemluvit o tom, že na takové úrovni netrefíte balón, který vám jde na nohu. Sparta ve snaze zjednodušit hru definitivně upustila od jakékoliv kombinační hry a snažila se o dlouhé nákopy na útočníky, což bekům rozhodně nešlo. Souhra útočníků takřka nulová a o obraně raději nemluvit.

Hráči Sparty jako by vůbec nechtěli hrát fotbal. Není tak divu, že větší šance si připisoval její soupeř. Ač mi to vůbec nejde přes pusu, nejlepším hráčem Sparty byl Peter Vindahl, který předvedl několik klíčových zákroků, čímž Spartu notně podržel. Ke konci poločasu se pak do ojedinělého útoku dostali letenští a z jediné střely na bránu dokázali skórovat. Preciado tak alespoň výsledkově uchlácholil promrzlé fanoušky.

Dopředu se Sparta trápí, to je dlouhodobá záležitost. Co ale předváděla směrem dozadu, to bylo až k pláči. Kadeřábek stažený do stoperské trojice zcela ztratil svou jistotu a lehkost. Z Ševínského stříkala nervozita jako z chlapce před prvním sexem. Kairinen si přestal sbíhat pro balóny mezi stopery a v tu chvíli byla celá Sparta bez rozehrávky. Polovina týmu se úplně vykašlala na obrané úkoly a vidět několikrát běžet Haraslína přes celé hřiště ve sprintu, aby pomohl obráncům, to byl vrchol všeho. Lukáš Haraslín byl asi jediným sparťanem, který si přijel zahrát fotbal.

Druhá půle plynule navázala svou kvalitou na tu první. Rozdíl byl v tom, že Sparta se trochu více zatáhla a spoléhala na rychlé kontry. Když po čtvrt hodině přišla na řadu střídání, z nastoupivších Kuchty s Mercadem bylo jasně vidět, jak moc jim na výsledku a zápasu záleží. Místo soustředění jsme mohli vidět dva naprosto znuděné obličeje ublížených chlapců, kteří nehráli v základu.

S přibývajícím časem se na kopačky hráčů obou týmů vkrádala větší a větší nervozita. U hráčů Legie se projevovala stále ostřejšími zákroky plynoucími z podráždění nad neuspokojivými výkony. Na Sparťanských kopačkách se zase vyznačovala nepřesnostmi ve všech herních činnostech. O útoku už nemohla výt řeč, to byla vyloženě ofenzivní křeč. Jediní trochu aktivní hráči byli oba ekvádorští reprezentanti. Zbytek týmu se k nim ale nepřidal.

Stejně jako v Boleslavi si tak letenští koledovali. Na rozdíl od víkendového zápasu ale neměli takový náskok, aby si mohli dovolit jediné zaváhání. Už si ani nepamatuji zápas, který by Sparta dohrávala v klidu. Zdá se to býti koloritem všedních dní. Když šest minut před koncem zápasu odešel ze hřiště Lukáš Haraslín, Sparta se sesypala jako domeček z karet. Bez svého kapitána nikdo nevěděl co má dělat. To jen dokládá, jak moc jsou letenští závislí na jediném hráči.

Tentokrát to vyšlo. Jestli se ale takhle Sparta předvede v dalším kole v Rumunsku, se zlou se potáže.

Při pohledu na obsazení Konferenční ligy měla Sparta patřit k širšímu okruhu favoritů na celkové vítězství. Tedy minimálně na papíře. Vše si ale zkomplikovala posledními výsledky z Chorvatska a doma proti Rakówu. Po třech zápasech tak měla na kontě pouhé čtyři body a před sebou ještě tři zápasy. V minulé sezóně stačil na postup do jarní části zisk sedmi bodů. Byl by ale jakýkoliv postup pro Spartu dostačující?

Ambice letenských rozhodně musí mířit výše. V Konferenční lize tedy do první osmičky, která se vyhne jarnímu play.off. K tomu ale bylo zapotřebí v Polsku neprohrát, ideálně vyhrát. V minulém ročníku totiž k umístění v top 8 stačilo jedenáct bodů. Jestli si tedy Sparta chtěl uchovat šanci na toto umístění, prohra nepřicházela v úvahu. Čekají ji totiž ještě dva zápasy z nichž minimálně jeden bude hodně ošemetný. Na další utkání totiž Sparta pojede do Rumunska, kde se utká s tamním U. Craiova.

Výsledek ze zápasu s Legií dává Spartě šanci dosáhnout na vytoužené umístění. Herně však musí předvést něco úplně jiného. V jejich aktuálním rozpoložení mohou být rádi, že nehrají vyšší evropskou soutěž, protože tam by jim takového výkony neprocházeli a kdo ví, zda by neodcházeli se stejným výpraskem jako loni proti Atlétiku.

Autor textu: Petr Vikuk