Trmal připsal další nulu v suchém triku. Frťala reagoval, ovšem bez efektu

Střídání po půl hodině, v poločase, prohození křídel, přechod na jiné rozestavení. Chyběla tomu už jen hra bez brankáře. Nezabralo ale zhola nic.

Obecně se ve fotbale říká, že vítězná sestava se nemění. Oproti té, která nastoupila v domácím utkání s Karvinou, musel trenér Zdenko Frťala ovšem do vítězné sestavy sáhnout hned třikrát. Pro zranění chyběli Auta, Riznič, a karetní trest si odpykával Švanda.

Ve zmíněném domácím zápase s Karvinou udělal trenér čtyři změny. Tam to ale vycházelo především z nespokojenosti s výkonem jeho svěřenců v Jablonci. Ještě bych rád připomenul, že v rámci zimní přípravy Skláři nastoupili kvůli zrušeným utkáním pouze ke dvěma zápasům. Pak už následoval zápas v Jablonci, domácí zápas se čtyřmi změnami v sestavě proti Karviné a zápas v Boleslavi se třemi změnami. O ustálené sestavě tak nemůže být vůbec řeč.

Snažím se tu hledat příčiny toho, proč Teplice především v obou utkáních na hřištích soupeře vypadaly tak mizerně směrem dopředu. Přitom po zápase s Karvinou jsem očekával, že na Boleslav nastoupí podobně. Tedy s aktivním napadáním, nachytají soupeře v rozehrávce a díky ziskům budou rychle přecházet do protiútoků. Tohle se ale vůbec nedařilo. Severočeši byli nepřesní i pomalí.

Chci dát kredit trenéru Frťalovi, že evidentně dobře četl, jaká je situace na hřišti. Na nic nečekal a rovnou v 31. minutě sundal ze hřiště Audinise. Snad ne proto, že by to ostatním spoluhráčům vyloženě kazil. Měl však žlutou kartu a reálně hrozilo vyloučení. Na pravého beka se přesunul Michal Bílek. V tu chvíli jsem čekal, že z pravé strany začnou létat centry na Tomáše Zlatohlávka.

V poločase přišla další změna. V šatně zůstal Daniel Mareček, kterého nahradil Matyáš Kozák. Po rozběhu druhého poločasu si také brzy vyměnili své pozice na křídlech Matěj Radosta se jmenovcem Náprstkem. Ten po letním přesunu do Teplic podával rozpačité výkony a nastupoval tak hlavně z B tým. Tam však podle mého oprávněně získal sebedůvěru, jelikož pravidelně patřil mezi rozdílové hráče na hřišti. Při zranění Auty dostal důvěru v základní sestavě a myslím, že on osobně realizák Teplic nezklamal.

Zhruba po dvou třetinách odehraného zápasu přišla další změna. Střídajícího Emmanuela Fullyho nahradil Jakub Jakubko. Čekal jsem, že se Dalibor Večerka přesune na levého beka. Došlo však k úplné změně rozestavení a Teplice přešly na hru se třemi stopery. Je z toho patrné, že se trenér hostů snažil dělat vše pro to, aby tým nastartoval a soupeře překvapil. Jeho tahy však kýžený efekt nepřinesly.

Obranu Mladé Boleslavi považuji za vůbec nejkřehčí v lize. Jednak ale nastoupila posílená o Ondřeje Karafiáta, a za druhé ji hra Sklářů k chybám nedonutila. Jelikož ani Boleslav nehrozila a za celý zápas netrefila prostor branky Matouše Trmala, nemohlo to dopadnout jinak než bezgólovou remízou.

Nakonec je to právě exboleslavský Trmal, který se stal pro mě pomyslným tématem utkání. Ne snad proto, že vychytal nulu, aniž by na něho mířila střela. Těch čistých kont ale nasbíral už devět. Když vzpomeneme, jak mizerně vypadal jeho vstup do sezóny včetně obřího zkratu na Slovácku, považuji to za malý zázrak.

Vůbec to celé, jak se s tím vyrovnal a jak s tím pracoval dál. Vzpomínám, kolik fanoušků ho odepsalo, posílalo do branky náhradníka Richarda Ludhu. Kolik fanoušků vyčítalo sportovnímu řediteli Štěpánu Vachouškovi, že jako jednu z nejdražších posil možná posledních deseti let přivedl právě Trmala. Nedělám si žádné iluze tom, že nějaká další chyba už nepřijde. Nicméně svůj tým už podržel mnohokrát. Jsou to kolikrát malé zákroky, které rozhodnou o osudu celého utkání.

Například ve 28. minutě domácího zápasu s Karvinou, kdy ještě za stavu 0:0 vyběhl proti Lucky Ezehovi, který mířil mezi nohy. Zásahem Trmala ale balón skončil v zámezí. Nebo chycenou penaltou proti Liberci, což byla chvíle, od které se obraz hry reálně změnil. Těch situací je celá řada. V Teplicích mohou být nyní s brankářskou jedničkou nadmíru spokojení.

Autor článku: Daniel Dolejší