Hlavní obsah
Sport

Trpišovský a jeho sestava z klobouku. Slavia propadla ve všem

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Žongl -Jindřich Jager

Čekal jsem hodně, ale že bude Plzeň proti Slavii výrazně herně lepší, to fakt ne. Přiznám se, že je pro mě teď strašně těžké formulovat myšlenky. Ještě těžší je to pak v momentě, kdy ve svém textu nesmím použít vulgarity.

Článek

Na hřišti dnes byly dva týmy. Jeden svým projevem připomínal dravé vlčáky a druhý bojácná štěňátka. Bohužel je jen těžké připustit si, že tím prvním byl hostující mančaft. Připadalo mi, že plzeňští hráči jsou na zápas mnohem lépe nabuzení a mají větší hlad po výhře. Slávisti vypadali spíš jako banda kluků, kteří si přišli zahrát fotbálek, což samo o sobě nestačí.

Jsou sešívaní dostatečně psychicky připravení?

Nemůžu si pomoct, ale poslední dobou mi často přijde, že tým Slavie není dostatečně mentálně připravený na zápasy. Chybí tomu lídr, větší bojovnost, zápal a hlavně mnohem větší sebevědomí. Když tým nechytí úvod, tak tam není hráč, jenž by utkání zlomil. Jako by se hráči smířili s osudem, že to prostě nepůjde. Někteří se bojí hrát, jiní to chtějí zvrátit tím, že hrají na sebe, ale ani jedno nevede k úspěchu. Navíc hráči Plzně byli i výrazně fotbalovější. Nemyslím si, že by uměli hrát fotbal lépe než domácí hráči, ale to jsem zpět u výše zmíněného sebevědomí.

Souboj koučů pro Miroslava Koubka. Po kolikáté už?

Nejhorší je, že vlastně ani nevím, jakou hrou se dnes chtěli svěřenci Jindřicha Trpišovského prezentovat a jakým způsobem chtěli zlomit Plzeň. Hostující presovali po celém hřišti, výborně slávisty dostupovali v soubojích a měli rychlý přechod do útoku. To bohatě stačilo. Trenér hostí Miroslav Koubek tak opět potvrdil, že na domácího kormidelníka prostě umí.

Slavii chybí automatismy

I laik si pak musel v Edenu všimnout toho, že Plzeň mnohem více působila jako tým. Slávistům vůbec nefungovaly automatismy, ale ono se není zase tolik čemu divit, když i počasí na Mount Everestu se dá předpovědět lépe než sestava, s níž Slavia zrovna vyběhne do utkání. Na tom by snad ani nebylo nic špatného, kdyby se to zoufale nepromítalo do nesehranosti mužstva.

Podzimní hra mě nebaví

Z toho všeho pak plyne to, že poslední dobou jdu na fotbal spíš už jen tak z povinnosti, než že bych se na něj těšil. Dokonce se občas přistihnu u toho, že se podívám na hodinky a koukám, kdy už bude konec, abych mohl sedět v pohostinném teplíčku Restaurace Nad Ledem. Prostě a jednoduše mě ta hra nebaví. Chybí tomu kreativita i moment překvapení. Tým hraje podle nějaké šablony, kterou však leckdo dokázal načíst a najít protizbraň.

Trenérovi přestávám rozumět

Už při zveřejnění základní sestavy jsem se trochu podivoval. Přece jen absence stabilních lídrů, kterými jsou Lukáš Masopust nebo Ivan Schranz, mě dost udivila. Co mě ovšem zarazilo nejvíc, bylo střídání. Sheriff Sinyan se možná na tréninku ukazuje skvěle, ale dlouhodobou absenci herní praxe mu to nenahradí. Jeho nasazení do takového zápasu patnáct minut před koncem mi připadá jako kardinální chyba. Ještě bych to pochopil u útočníka, ale ne u tak klíčového postu, jakým je stoper.

Dalším momentem bylo střídání po zranění Matěje Juráska, kdy trvalo snad pět minut, než půjde mančaft znovu do jedenácti. Nevím, jestli to bylo kvůli třem oknům pro střídání, ale byl to zbytečný hazard a týmu to nemohlo jinak pomoci.

Nefungující střed

Další věc je ta, že od začátku klání to nešlo záloze, a to ani opěvovanému duu Christos Zafeiris - Oscar Dorley. Norský středopolař měl sice i řadu zajímavých momentů, ale ty bohužel prolínal s momenty, kdy buď nesmyslně předržel míč, nebo měl zbytečnou ztrátu. Nedá se svítit, v jeho věku jsou podobné výkyvy zákonité. Liberijský záložník pak tentokrát prohrával nezvykle velké množství soubojů. Vůbec pak nemluvím o Conradu Wallemovi, jenž sice přihrál na gól, ale jinak nebyl vůbec vidět. Trenér však zvolil střídání v úplně jiných řadách. Pravda je však taková, že ani zde se hráčů v červenobílých dresech nedařilo o moc lépe.

Pár slov na závěr

Hodně lidí začíná své příspěvky na sociálních sítích slovy „pojďme zapomenout“. Já bych však volil úplně jiná slova, a to „pojďme se poučit“. Pokud totiž zapomeneš, budeš odsouzen k tomu, abys své chyby neustále opakoval. Takže zvednout hlavy a jít dál, ale trochu jinou cestou. Ta současná podle mě k vytouženému cíli nevede. Primární úkol vidím v tom, aby se z hráčů stal tým, jenž bude na hřišti působit jako jednolitý celek, protože to tam momentálně nevidím.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz